Množí se nepříjemné projevy klesající racionality a poznání, včetně vědy. Říkám nepříjemné, protože kognitivní přístup ke světu považuji za českou šanci, jak ustát středoevropskou pozici bez otrocké podlézavosti vůči „silnějším“. Kriticky vidět sebe, své možnosti a výsledky nám historicky svědčilo víc než pocit neomylnosti nebo zneuznání. Potřebujeme věci vymyslet i prozkoumat nebo s kumštem vytvořit. Takže věda, rozum i kumšt jsou naše zdroje?
Žebříček vysokých škol QS World University Ranking 2025, jehož analýzu udělal Daniel Münich, indikuje, že máme jen dvě mezinárodně srovnatelné univerzity. Karlovu v Praze a Masarykovu v Brně. Na nich vynikají přírodní vědy, medicínské obory a matematická ekonomie. Nejvíc zaostávají zejména strategické datové vědy, společenské a psychologické obory.
U nás rozšířené pohrdání společenskými vědami doprovázejí stále obávanější výsledky voleb. Dál a dál vytlačují liberální a konsenzuální politiky a vyvolávají katastrofické předpovědi konce liberální demokracie – od Maďarska, přes Slovensko, Rakousko, Německo, Francii a nejnověji v USA. Něco se děje se západními společnostmi. Připomínají velryby uvízlé na pláži. Volíme antisystémové strany, které opovrhují svobodou, právem i solidně fungujícím státem. Přejedli jsme se demokracie a otevřené společnosti?
Dotázány po příčinách, společenské vědy nevědí, proč se to děje, protože vývoj hlouběji nezkoumají. Jako původem akademický sociolog si těžko připouštím vysvětlení, které jsem slyšel od bývalých kolegů: zkoumají jen to, co opublikují respektované časopisy. Namísto toho, co je historicky relevantní a co osloví i neakademickou veřejnost.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
