Mohou politici lhát, aby uspěli ve volbách?

Scéna číslo jedna. Tisková konference po kulatém stole u prezidenta. Předseda KDH Milan Majerský stojí u řečnického pultu. Působí spokojeně, když říká: „Dohodli jsme se na jednom, že nechceme vysílat vojska na území Ukrajiny. V tom jsme se shodli opravdu vzácně, opozice i koalice.“ Za ním stojí předsedové SaS a Progresivního Slovenska (PS). Mlčky poslouchají. Michal Šimečka během Majerského slov zlehka přikyvuje. 

Střih, klapka. Scéna číslo dvě. Den po setkání u Pellegriniho. Poslankyně PS Beáta Jurík říká Deníku N: „Jsme samozřejmě proti tomu, aby slovenští vojáci šli bojovat na Ukrajinu. A na mírových silách momentálně není shoda ani v rámci Evropské unie.“ 

Další střih. Scéna číslo tři o dalších pět dní později. Místopředseda PS Tomáš Valášek v podcastu Deníku N vysvětluje: „Říkáme, že za určitých okolností, když jednání o mírových jednotkách proběhnou a když se nějaká mírová mise rozmístí, bychom určitě neměli sedět na zadku.“ A dodává také: „My říkáme v otázce mírových sil před setkáním, během setkání i po setkání v paláci úplně totéž.“ 

Střih, opona, závěrečné titulky. Na černém pozadí bílý nápis: Mírové síly jsou zpravidla složeny z profesionálních vojáků.