O násilí a temných tématech psal prozaik (a filmový kritik) Paul Lynch už ve svých čtyřech předchozích románech. Ale jeho nejnovější kniha je z nich nejděsivější a také nejslavnější. Předloni za ni získal jako šestý Ir v historii prestižní Bookerovu cenu a nedávno vyšla jako jeho první titul česky. Nazval ji biblicky Píseň proroka a svou univerzálností vskutku připomíná mýtus. Zároveň je vrcholně aktuální: slovy poroty skvěle odráží společenské i politické úzkosti doby. Popisuje, jak se takřka nepozorovaně, a přitom rychle může zhroutit demokracie a rozpadnout společenská smlouva, ale hlavně to, čemu jsou vystaveni lidé v místech, kde se to děje.
Na románu začal pracovat už během pandemie a psal ho přes čtyři roky. Impulzem se mu stala občanská válka a zhroucení státu v Sýrii. Západní svět v přímém přenosu sledoval záběry zubožených i mrtvých těl; lidí, kteří do té doby žili víceméně stejně jako my. Napřed jsme sice byli šokováni, ale postupně jsme otupěli. Slovy autora: konec světa je vždy lokální událostí, a pro ostatní se stane pouze vzdáleným varováním.
Svou knihou tak chtěl vzbudit to, co označil za radikální empatii. Nechat čtenáře procítit, co se někde odehrává právě teď. Proto také odmítá mediální bonmot, že jeho román je potomek Příběhu služebnice Margaret Atwood a 1984 George Orwella: podle jeho slov to není spekulativní fikce, nýbrž simulace reality.
Stejné a jiné Irsko
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
