Bez přístřeší?

Pečlivým čtenářům Respektu či Revolver revue není třeba Kolegium pro podporu nezávislé vědy, umění a vzdělání představovat. Prostřednictvím reklam a různých zmínek se už mohli seznámit s touto společností, která si uprostřed smutných sedmdesátých let vytkla ušlechtilý, potřebný a nelehký cíl, jak ostatně vyplývá z jejího samotného názvu: pomáhat nezávislé a potlačované kultuře v Čechách. Z prostředků získaných od domácích a zahraničních mecenášů i z vlastní podnikatelské činnosti na poli samizdatu přispívalo Kolegium nejednomu neoficiálnímu časopisu (Kritický sborník, Paraf, Z bloku a zásuvky, Revolver revue, Sport), mnohým nezávislým edicím i bytovým universitám, a nadto udílelo stipendia a beneficia mladým novinářům, filosofům, literárním vědcům i začínajícím umělcům. Nezapomínalo přitom ani na rodiny, jež se díky osobní statečnosti a odpovědnosti svých příslušníků ocitly v těžkých sociálních podmínkách. Je pozoruhodné, že ačkoli rukama početných členů spolku prošly tisíce knih a statisíce korun, organizace nikdy nebyla - díky přísně dodržovaným konspiračním zásadám - odhalena jako celek, i když jednotlivci se přirozeně nepříjemným setkáním se státní mocí nemohli vyhnout.

Po listopadových událostech se krátkou dobu zdálo, že Kolegium „splnilo svoji historickou úlohu“ a jeho pracovníci se proto budou moci nerušeně věnovat pouze svým řádným občanským povoláním. Potřeby nezávislého duchovního života se však neztenčily, ba právě naopak. Potíže jsou, pravda,…