Spása jak pro koho

20.května se v Rumunsku konaly volby do obou komor parlamentu a rovněž volba prezidenta. Vítězně z nich vyšla Fronta národní spásy a Iliescu.

Jaká byla situace a celková nálada v zemi před volbami? V obchodech se objevily některé základní potraviny, přestalo omezování odběru elektřiny a nákupu pohonných hmot, televize vysílá denně patnáct až osmnáct hodin místo dřívějších dvou tří, lidé mohou mít soukromý cestovní pas. Po dlouhém období nejtvrdší diktatury jsou tato zlepšení citelná a velká část národa, zejména na venkově, je považuje za dostatečnou záruku vývoje k lepšímu. Mnozí necítí nejmenší potřebu získávat informace o alternativních politických proudech nebo o okolnostech prosincové revoluce, a jakékoli zpochybňování legitimity či kompetentnosti porevolučního vedení považují za zbytečné vyvolávání neklidu a za zdržování. V Rumunsku navíc lidé dodnes nemají často ani ponětí o právech jednotlivce v demokratických společnostech, a naprosto nejsou zvyklí se jich dožadovat.Tak vypadal terén, na němž se měla rozvinout předvolební aktivita ostatních politických seskupení a stran. Po lednu 1990 jich vzniklo snad osmdesát, z nichž na sebe upoutaly nejvíce pozornosti dvě, které existovaly už v předválečném Rumunsku a které mj. delegovaly vlastní kandidáty na úřad prezidenta: Liberální strana s nejpropracovanějším programem a nejvýraznějšími osobnostmi, ale s menšími finančními fondy, a Rolnická strana s větším finančním zázemím, ale s méně výraznými politiky a ne…