Vzpomínky na budoucnost

ZARUČÍME svobody osobní a občanské - svobodu tiskovou, shromažďovací a spolčovací, svobodu vědeckého bádání, uměleckého projevu a svobodu náboženské víry…

(Z volebního programu KSČ - duben 1946)

Odsouzena jsem byla státním soudem v Praze dne 23.10.1952 k šesti letům odnětí svobody. Trest jsem si odpykala ve věznicích Pankrác, Svatý Jan pod Skalou, Mladá Boleslav, Kladno a Pardubice, odkud jsem byla po pěti a půl letech podmíněně propuštěna na svobodu. Neuvěznili mne proto, že bych spáchala nějaký trestný čin, ale jenom v souvislosti s případem mého bratra Bohuslava B. Považuji tudíž za nutné objasnit zde jeho případ.Můj bratr (narozen 16.10.1919 v Brně) byl povoláním římskokatolický kněz. Od roku 1947 působil ve Slavonicích, pak v Moravské Nové Vsi. V duchovní správě byl oblíben a lidé ho měli rádi, zvláště mládež, pro kterou organizoval různé akce a podporoval sociálně slabé. Odsouzen byl téhož dne jako já - ke dvaceti letům vězení. Vězněn byl v Leopoldově a na Mírově, kde také 30.dubna 1960 zemřel.Okupaci prožil jako politický vězeň v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald. Od roku 1941 až do osvobození. Vývoj poměrů po únoru 1948 s sebou nesl náboženskou diskriminaci, kterou bratr poznal velmi brzy: sotva pár měsíců po převzetí moci komunisty byl odsouzen k šesti měsícům odnětí svobody za to, že z kazatelny přečetl pastýřský list. Po návratu z kriminálu se rozhodl odejít za hranice, ale při pokusu byl zadržen.Vyšetřovali ho pomocí tak…