Když Iliescu přichází, samo slunce vychází!

"I v totalitním státu může být demokracie, ovšem za předpokladu, že se najde moudrý despota."I.Iliescu

Demokraticky smýšlející část rumunské veřejnosti pociťuje při sledování televizních novin čím dál větší rozpaky. Už zase jim pracovníci televize (zpravidla tíž, kteří ještě nedávno velebili Nicolae Ceaušesca) ukazují obrovské masové mítinky, na nichž všichni nebo téměř všichni účastníci nadšeně mávají květinami, pokud možno bílými růžemi, symbolem Fronty národní spásy. Už zase z televizoru zaznívá povědomé skandování veršovaných hesel. Už zase hlasatel (zpravidla týž, který před několika málo měsíci…) předčítá rozhořčená prohlášení pracovních kolektivů, které jednomyslně odsuzují, distancují se, vyzývají atd. Už zase se v Rumunsku objevil vůdce, jehož jméno nadšeně skandují masy.

S tváří rozzářenou šťastným úsměvem, jakoby zpit voláním davů vystupuje na tribunu a na jeho uvítanou hřmí hesla: „Iliescu přichází - slunce vychází!“, „Bože, jestli nás miluješ, opatruj Iliesca!“, „Iliescu, nedej se, dělníci tě chtějí!“, „Iliescu, budem hlasovat bez kentek, dolarů i kávy!“ (což je prý zboží, které v poslední době údajně rozdávají voličům agenti Západu jako úplatek; není však zřejmé, co je tím Západem myšleno: Washington?, Paříž?, Praha? nebo snad Gdaňsk?) Anebo také "Iliescu, buď silný, jako byl Štěpán Veliký!"Co se to děje v Rumunsku, kam jsme před několika měsíci v naivní důvěře, že naše pomoc si najde cestu k občanům a ne už ke staré nomenklatuře,…