Mlčení ve jménu férovosti

To, že čeští politici nejsou zrovna přeborníky v komunikování s občany, je vcelku známá věc. Vpodvečer zveřejněný průzkum společnosti Westminster mezi čtyřiadvacítkou českých europoslanců ale přináší další důležité zjištění.

V rámci celoevropského programu European Monitor of Government Communications se společnost Westminster zaměřila na aktivity čtyřiadvaceti českých europoslanců. Každý z nich dostal jednoduchý dotaz: jaké aktivní kroky podniká, aby byl český občan dostatečně informován o aktuálním dění v Evropském parlamentu. Po desetidenním čekání dorazily od politiků pouhé čtyři odpovědi. Několik minut na zodpovězení e-mailu si našli jen poslanci Jaroslav Zvěřina (ODS), Jan Zahradil (ODS), Ivo Strejček (ODS) a Věra Flasarová (KSČM).

Odpovědi se nesly v podobném duchu – šlo především o stručná vyjádření. „Hodně jezdím a snažím se setkávat s občany nejrůznějšího zaměření. Jezdím mezi studenty, podnikatele i komunální politiky. Účastním se besed, seminářů, exkurzí a schůzek v rámci poslaneckých dnů a dále se maximálně snažím své názory publikovat,“ odepsal například Ivo Strejček.

Kromě čtyř odpovědí ale Westminster obdržel i tři písemná odmítnutí. Z kanceláře europoslance Josefa Zieleniece za Sdružení nezávislých a Evropských demokratů dorazilo následující vyjádření: „Bohužel Vám nemůžeme pomoci. Podobných dotazů dostáváme do kanceláře velmi mnoho a pan poslanec bohužel nemá dostatek času na všechny odpovědět. Proto jsme se rozhodli neodpovídat nikomu, což je varianta relativně nejspravedlivější.“ Proč by ale bylo s krátkou odpovědí na jeden dotaz tolik práce? A kolik podobných e-mailů do poslanecké kanceláře chodí?

„Nebyl to dotaz od občana, ale průzkum, a na ty jsme se rozhodli neodpovídat. Na všechny otázky od lidí odpovídáme důsledně,“ upřesňuje Zieleniecův asistent Jan Havlík. Podobný e-mail prý do europoslancovi kanceláře dorazí zhruba jednou za týden či čtrnáct dní, stejně jako dotazy občanů.

Před dvěma měsíci představila společnost Westminster výsledky jiného zajímavého průzkumu. Cílem bylo posouzení úřadů státní správy a samosprávy a jejich komunikace s veřejností a médii. Jednalo se o historicky první podobný průzkum v ČR, osloveno bylo celkem 365 institucí prostřednictvím dotazníků.

Nejlépe si v rychlosti a kvalitě odpovědí vedlo ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Českým statistickým úřadem a Zlínským krajem. Velmi rozpačitě naopak působil například Úřad vlády, kde dotazník vyplnili obyčejnou tužkou a téměř nečitelně. Ministerstvo financí jej pak vrátilo dvakrát poštou, poté znovu faxem a nakonec ještě jednou e-mailem. Ministerstvo školství neodpovědělo vůbec. „Výsledky nás poměrně překvapily, původně jsme odhadovali, že bilance bude výrazně horší,“ říká ředitel Westminsteru Tomáš Studeník.