Jinak to nejde

Snaha o čím dál hustší síť dálnic, kterou už léta hlásají dopravní odborníci nejsilnější vládní strany, má zase o kousek přesnější obrysy.

Tentokrát poměry nasvítil Kalouskův úsporný program, který předpokládá redukce výdajů jednotlivých ministerstev. Resort dopravy se musel zavázat ke škrtům ve výši necelých 185 milionů korun. Ministr Aleš Řebíček se rozhodl pro rovnoměrné zkrácení o 10 % u všech kapitol. Tato spravedlnost má ale jednu podstatnou výjimku: dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury, který financuje především stavby silnic a dálnic byla snížena pouze o 1 % původně plánované částky (podrobně viz přiložený soubor).

To znamená, že přijde zkrátka zejména hromadná doprava, neboť bude méně peněz na zlepšování její infrastruktury a nutnou výměnu autobusů a vlaků za novější a ekologičtější stroje. Nejde o závratné částky. Přesto si nelze odpustit otázku, proč vlastně ministerstvo dopravy stále tak jednoznačně preferuje podporu automobilismu, jehož dopady na kvalitu života jsou horší v případě hromadné dopravy.

Podle Řebíčkova mluvčího Karla Hanzelky to je mylná optika. Ministerstvo prý žádný způsob přepravy nepreferuje… „Síť železničních koridorů je však v podstatě dobudována a naopak nám schází funkční síť dálnic, proto investice směřují tam. Silnice navíc slouží i hromadné dopravě." Ministerstvo navíc nemá v této otázce zcela volné ruce, protože na rozdíl od ostatních rozpočtových kapitol o výši dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury rozhoduje parlament.

Nemělo by se ale ministerstvo snažit o to, aby cestující používali hromadnou dopravu častěji než individuální? „A jak chcete lidi donutit jí používat?“ zlobí se Hanzelka. Ministerstvo se prý snaží, aby hromadná doprava byla pohodlná, rychlá a cenově dostupná – tam však jeho podpora končí. „Rozhodnutí o způsobu dopravy je na každém jednotlivci.“

Nákladní přeprava bude podle Hanzelky znamenat vždy především kamiony a dálnice, protože dopravci chtějí hlavně rychlost, ne zdlouhavé překládání z aut na vlak a zase zpátky. O preferenci hromadné dopravy osob např. tím, že by i řidiči osobních aut platili u mýtných bran, se zatím vůbec neuvažuje. „Zeptejte se na Dopravním podniku města Prahy co oni dělají pro podporu hromadné dopravy,“ říká mluvčí.

Budování dálnic bude v každém případě pokračovat, ačkoli polyká astronomické částky. Je tu navíc další znepokojivá (a známá) věc: kritici současné praxe mají podezření, že tuzemská cena za kilometr je ve srovnání s jinými evropskými státy neúnosně vysoká. Zjišťuje si ministerstvo, zda není stavba dálnic předražená? „Chystáme se to porovnat s Německem“, říká Hanzelka. „Ale u nás jsou stavby náročnější. České dálnice mají daleko více nájezdů a sjezdů než německé, protože každá obec chce svůj a to stavby prodražuje."