František z Assisi - dvě knihy a jedna socha

Měli jsme domluvený oběd v jedné restauraci v Hluboké nad Vltavou. Překladatel do angličtiny Gale a jeho žena Regina. Gale je Američan a v České republice žije už více než deset let.

Byla neděle odpoledne, z nebe studilo únorové slunce a než se oba vydali na zpáteční cestu do Brna, kde bydlí, kývla Regina hlavou k autu, ať se jdu na něco podívat. Otevřela kufr a v kusu látky tam leželo cosi zabalené. Odmotala pruh režného plátna a pozvedla dřevěnou skulpturu. Byla těžká, asi metr vysoká. Z měkkého dřeva vyvedený svatý František z Assisi od místního hlubockého řezbáře. Na jaře ho prý Regina usadí do zahrady. Patrona Itálie a také ptáčků a ostatních zvířat a obecně přírody a ekologie.

Celý následující týden jsem měl před očima to krásné řezbářské dílo a sháněl o poledních pauzách v budějovických knihkupectvích a antikvariátech knihu o sv. Františkovi. Až ve čtvrtek jsem uspěl a vytáhl z police v jednom knihkupectví zasutou a opomenutou knížku vydanou roku 2004. Jacques Le Goff: Svatý František z Assisi.

A v pátek jsem měl ve schránce balíček s razítkem brněnské pošty. Regina psala v přiloženém listu, že mi posílá knihu, abych se více dozvěděl o Františkovi, který bude od jara patronem a strážcem všeho živého na jejich zahradě. Anton Rotzetter: Jak svatý František kázal zvířatům. Tak se mi najednou sešly knihy dvě a já se mohl vydat za svatým Františkem.

Stopovat někoho po osmi stech letech není jednoduché. Byl jsem zvědavý, jak si s tím životopisec a historik Le Goff poradil. Když člověk čte životopisy historických osobností starověku nebo středověku, musí se ptát, co je mýtus a co doložená skutečnost, kde je předěl mezi legendou a historickou pravdou, kde končí věrohodná svědectví a začínají staleté nánosy polopravd, spekulací nebo čiré fabulace.

Navíc životopisy panovníků či vojevůdců se mohou opřít o výraznější stopy v historii, zůstávají po nich založená (nebo rozbořená) města, pevnosti, imperiální paláce a dobytá území.

Jak vystopovat člověka, jehož programem byla „pouze“ láska k bližnímu a ke všemu živému, soucit a milosrdenství? Chudého poutníka a kazatele, po němž se zachovalo jen několik psaných dokumentů, z nichž autenticita některých je sporná? Jak se o něm něco dozvědět, když ve své pokoře a skromnosti sám o sobě téměř nevyprávěl?

Pan Le Goff je vědec, badatel a jeho kniha tedy není beletrizovaným životopisem sv. Františka. Stručný příběh jeho života podává asi jen na patnácti stranách.

Narozen v Assisi v rodině kupce se suknem (dnes bychom řekli, že příslušel ke střední třídě), mládí prožil v relativní hojnosti, s ideály rytířství se dostal do tažení jedné z křížových výprav, zajímala ho poezie a zpěv.

Potom přišlo prozření, obrácení a odchod do ústraní, modlitby v lesní oratoři a zřeknutí se peněz a hmotných statků. Putování po Itálii, kázání prostému lidu, založení řádu a prosazení jeho regulí u papeže.

Život poutníka, odmítání církevní hierarchie a principu nadřazenosti. Nemoci, strádání a smrt v poměrně mladém věku. Le Goff zmiňuje Františkovy životopisce (např. Tomáše z Celana, Juliána ze Špýru, sv. Bonaventuru) a vychází z jejich děl, dál ale ve své knize postupuje metodou zkoumání doby samotné (sv. František žil v letech 1181 – 1226), politické a hospodářské situace přelomu 12. a 13. století a potom věnuje hodně prostoru také výkladu základních pojmů a hesel s jejich dobovým významem a chápáním.

V kapitolách „Slovník sociálních kategorií svatého Františka z Assisi a jeho životopisců ze 13. století“ a „Františkánské hnutí a kulturní modely13. Století“ se snaží osobnost sv. Františka přiblížit přes ohledávání dobových fenoménů a tendencí, a hlavně prostřednictvím klíčových slov jeho textů a hledáním jejich tehdejšího původního významu. Probírá tak obecné kategorie a pojmy jako město, kostel, dům, peníze, milosrdenství, práce, slovo, krása - v jejich dobovém významu a kontextu.

Výsledný obraz svatého Františka z Assisi je tak ne realistický nebo idealismem zkreslený portrét, ale spíše mozaika, oscilující a mnohotvárný prostorový 3D obraz osobnosti, která stála u zrodu řádu, který uvnitř církve žije dodnes, jakkoli se zřejmě vzdálil původním tezím a ideálům svého zakladatele.

František z Assisi tu vystupuje jako reformátor, jako ten, kdo stál na straně pokory a dobrovolné chudoby, kdo se nebál jít do střetu s církevními i světskými autoritami své doby, kdo svá kázaní dokládal činy a své přesvědčení skutečně žil.

Láska ke všemu živému, k bližním, ke zvířatům a rostlinám. Soucit, milosrdenství. Z pohledu dneška to zavání idealismem a mnohé postoje se jeví tak nereálné, naivní a „nerentabilní“, až si člověk klade otázku, jak se s tím asi žilo ve 13. století, v době rozvoje měst, řemesel a obchodu, a jak se prosazují ideály altruismu a bezpodmínečné lásky dnes. Potřebujeme je ještě? Hledáme je v nás samých, nebo na ně máme instituce a nevládní organizace, systém daňových úlev nebo dobročinná konta?

Listovat v knížce kázání od Švýcara Antona Rotzettera je zase potěšení jiného druhu. Text plynoucí ze srdce je poeticky hravý a přitom prostý. Autor využil způsob myšlení světce, aby skládal moderní kázání zaměřená na zvířata a přírodu vůbec. František káže ústy pana Rotzettera takto například kachnám: „Milé sestry kachničky, všude jste doma: ve vodě, na zemi i ve vzduchu. Využijte čas svého pozemského života, létejte mnohem častěji, mnohem výše. Následujte hlas z výšin a vábení oblaků a na zemi s jejími problémy se dívejte spatra. Vždyť právě až pohled shora ukáže skutečnost ve správném světle.“

Číst životopisy středověkých osobností je vzrušující ve smyslu putování zpět v čase, představování si dobových reálií a postavení člověka v tehdejší společnosti. Záznamů o životě a smrti Františka z Assisi se dochovalo v dokumentech jen poskrovnu. Ozvěny jeho myšlenek a činů se k nám tak donesly přes osm století hlavně v legendách. Je to příběh člověka v režném rouchu převázaném provazem, poutníka, který trpěl a mnohdy nepochopen a vysmíván došel ocenění až po smrti, byl kanonizován a jeho ostatky později uloženy v okázalé bazilice. Čtenáře nutně napadne, zda bychom poznali proroka my, v dnešní době, kdybychom ho potkali.

Těším se do Brna na návštěvu u Reginy a jejího muže. Na čaj v zahradě, kde je od letošního jara doma svatý František vyřezaný ze dřeva, a kde poletuje v korunách stromů ptactvo nebeské a občas usedne na svého patrona a občas ho pokálí, jak už se tak stává svatým na mostech, náměstích a jinde…

Svatý František z Assisi. Praha: Vyšehrad, 2004

Anton Rotzetter: Jak svatý František kázal zvířatům. Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří, 1997