Jiří Hájíček

V obci Purkarec se o událostech z roku 1944 nikdy příliš nemluvilo a poúnorový režim odbojové akce vedené ze Západu rozhodně nepřipomínal

Nenápadná brožura rakouského aktivisty může být chápána jako jakýsi manifest novodobých revolucionářů či "kverulantů".

Slovenská prozaička vydala knížku ve výrazném růžovém přebalu, obsah ale není žádná „růžová knihovna“ pro slečny. Ač je hlavně o dětech, není pro děti. Piata loď je próza, která se místy hodně zařezává do masa, byť je vyprávěná převážně z perspektivy dvanáctileté holky.

Americký spisovatel Philip Roth píše jak o život a vydává poslední dobou jednu knihu ročně. Román, který vyšel loni v českém překladu pod názvem Jako každý člověk, je hodně „funerální“, ale ještě víc připomíná chorobopis.

V roce 2008, rok po slavných osmdesátinách, vyšel v nakl. Bloomsbury životopis Gabriela Garcíi Márqueze. Český překlad díla, které britský autor Gerald Martin psal průběžně 18 let, vydal loni Odeon.

Temný text z padesátých let, v němž se německý spisovatel Wolfgang Koeppen prodírá německým traumatem nacistické minulosti.

Stieg Larsson vytvořil akční hrdinku, která prochází jeho detektivní trilogií Milenium. Start mladé hackerky v prvním dílu, který nese název Muži, kteří nenávidí ženy, je skutečně ostrý. A Larsson umí psát, ani po pěti stech stranách mu nedojde dech. Jak to dělá...?

Jiří Kratochvil ve svém novém románu pojal padesátá léta jako jeviště pro absurdní grotesku s kulisami brněnské architektury a ozvěnou starých socialistických hesel.

„A ze všech jeho životních kapitulací se tahle nejvíc podobala vítězství“ píše o svém hrdinovi v románu Nouzový východ Richard Yates.