USA zvyšují na Česko tlak kvůli bankám, přes které může vést Rusko špionáž

Americká administrativa zvyšuje tlak, aby Česko nebylo dál v dvou postsovětských bankách – Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS) a Mezinárodní investiční bance (MIB). Jak již Respekt informoval, premiéru Andreji Babišovi to sdělil americký velvyslanec v Rusku Jon Huntsman při své jarní návštěvě Prahy.

Nebyl to přitom jediný podobný rozhovor na toto téma. Při dubnové návštěvě náměstka ministra zahraničí Martin Povejšila v USA tvrdý postoj k jedné z bank zaujal i vrchní ředitel ministerstva zahraničí pro střední Evropu Matthew Boyse.

„Zvedl téma přesunu Mezinárodní investiční banky z Moskvy do Budapešti,“ stojí v zápisu z jednání, s nímž se měl možnost Respekt seznámit. „US strana považuje za problematické nejen vedení banky (konkrétně zmíněna zpravodajská aktivita předsedy správní rady Mezinárodní investiční banky Nikolaje Kosova a jeho příbuzných před rozpadem SSSR) – ale i fakt, že banka může být využívána k praní špinavých peněz a obcházení sankčního režimu, jakkoliv co do objemu spravovaných finančních prostředků se jedná o malý ústav. Boyse avizoval, že Zastupitelský úřad US v Praze bude v tomto duchu informovat Ministerstvo financí ČR, jehož zástupci se fungování banky věnují.“

Finanční instituce, jejíž vznik se datuje ještě do éry Sovětského svazu, by se teď mohla stát součástí rozsáhlého bankovního projektu, jehož centrála právě vzniká v Budapešti. Ve vzduchu visí podezření, že jde o „hrdlo“ pro ruskou špionáž a praní špinavých peněz uvnitř Evropské unie.

V první fázi – o které je již rozhodnuto – se do Budapešti přesune z Moskvy sídlo Mezinárodní investiční banky. V další by Rusko chtělo, aby s ní byla sloučena Mezinárodní banka hospodářské spolupráce. V obou případech jde o finanční instituce s kořeny hluboko v minulosti, MBHS vznikla v roce 1963, MIB v roce 1970 a obě zakládal Sovětský svaz se svými satelity.

Mezi zakládající členy patřily za komunismu kromě Maďarska, Československa či Polska i Kuba, Vietnam nebo Mongolsko. Veřejně uváděným dobovým smyslem instituce bylo „podporovat socialistické hospodářství“. Banky ale sloužily pro špionážní krytí.

A existuje velké podezření, že to tak bude fungovat i nyní. Sídlo banky a veškerý hmotný majetek nebude v Maďarsku podléhat běžné bankovní kontrole, policie nebude mít možnost do instituce vstoupit, s jejím vpuštěním musí představitelé banky vysloveně souhlasit.

Stejné výsadě se budou těšit i zaměstnanci banky a také její hosté, kteří do ní budou ze zahraničí jezdit na jednání. Tito všichni mají mít na její půdě diplomatickou imunitu, ať už půjde o návštěvníky, obchodní partnery či finanční experty. A mohou díky ní samozřejmě snadněji „vykonávat špionážní činnost“.

Postoj české strany k bankám je nejasný. Vláda sice již v roce 2017 v tajném usnesení schválila, že Česko opustí Mezinárodní banku hospodářské spolupráce, ale dosud k tomu nedošlo. Premiér Babiš Respekt řekl, že v bankách být nechce, nicméně Česko prostřednictvím ministerstva financí nedělá žádné kroky, aby byly tyto záměry naplněny.