Občané, nebuďte zvědaví, jak naložíme s vaším majetkem
Část politiků si pořád myslí, že státní a obecní firmy jsou pouze jejich
Jiří Čunek (KDU-ČSL) – Vodovody a kanalizace Vsetín. Jaroslav Kubera (ODS) – Severočeská vodárenská společnost. Jan Látka (ČSSD) – Domažlická nemocnice. Miroslav Antl (bezpartijní) – Oblastní nemocnice Náchod. A dalších dvanáct senátorů ve statutárních orgánech dalších firem. Všichni budou ve středu rozhodovat o budoucnosti zveřejňování smluv o hospodaření státních a obecních firem. Všichni budou hlasovat o tom, jestli podle zákona „o registru smluv“ budeme moci nahlížet, jak tito politici hospodaří s majetkem, který jsme jim svěřili. Průběžný stav po jednání v poslanecké sněmovně známe. Větší část politiků si myslí, že nám do jejich obchodů s veřejným majetkem nic není.
Registr smluv. Tahle slova, napsaná či vyřčená, vzbudí - zdá se - u většiny občanů už spíš jen otrávené zívnutí. Na jeho vznik tlačilo několik let několik osvícených občanských institucí sdružených do hnutí s názvem Rekonstrukce státu (RS). Během těch let se sice podařilo politikům udělat z RS v očích části veřejnosti jakousi lobbistickou nátlakovou skupinu, která hájí bůhvíčí zájmy, a registr smluv se stal tak trochu synonymem radikalismu, který ničí zveřejňováním smluv konkurenceschopnost našich společných firem.
Už jednou registr smluv prošel oběma komorami parlamentu a už pár měsíců jako zákon platí. Analytici za těch pár měsíců našli ve smlouvách státních a obecních firem řadu podivných transakcí. Jen namátkou. Ministerstvo průmyslu si platilo články v Parlamentních listech. Nemocnice spravované státem nebo kraji pořizují příliš drahé léky bez soutěže. Operátoři mobilních telefonů předražují ceny občanům a za zlomek ceny, kterou platí běžný uživatel, dodávají služby státním úřadům a ministerstvům. Pražské magistrátní firmy nabízejí výhodné smlouvy soukromým firmám spojenými s politiky.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Budvar zachráněn, na zbytek se neptejte
Zveřejňování smluv se ukázalo jako dobrý nástroj kontroly toku peněz, které spravují politici. V ten okamžik Poslanecká sněmovna navrhla novelu, která by značně omezila přístup veřejnosti do většiny smluv státních a obecních firem. Novela byla ve sněmovně schválena za evidentní souhry politických stran – jediným jasně slyšitelným zastáncem co největší otevřenosti zůstalo hnutí STAN, v tomto případě reprezentované hlavně poslancem Janem Farským. „My jako politici chceme po občanech, aby nám prostřednictvím různých zákonů naprosto otevřeli vhled do jejich peněženek a hospodaření. A my vzkazujeme, že sami jim nic neukážeme, to je pokrytectví,“ říká Farský.
Ve středu bude potvrzovat ono schválení novely Senát. Řada senátorů přitom – jak jsme už zmínili – sedí ve firmách, jejichž hospodaření by bylo zásluhou novely staženo u dohledu veřejnosti (nutno dodat, že jeden z oněch zainteresovaných senátorů naopak prosazuje co největší otevřenost). Zatímco zveřejněné analýzy smluv ukazují a napravují špatné, nebo dokonce klientelistické hospodaření s veřejnými prostředky, nejsou schopni politici doložit hlavní výhradu proti zákonu – porušení konkurenceschopnosti. Ve veřejné argumentaci zákonodárců ani v médiích nenajdeme jediný prokazatelný příklad, že by zveřejnění smlouvy znevýhodnilo státní či obecní firmu v obchodním souboji s firmami soukromými.
Tyto řádky znějí až příliš jednoznačně ve prospěch zákona. Ale za pět let, kdy se o registru smluv mluví a jedná, byly vyřčeny už všechny možné důvody pro a proti a počty jsou celkem jednoznačné. A navíc body pro jsou už skoro dvacet let podpořeny zákonem o svobodném přístupu k informacím.
Informace, které jsou dnes bez větších nákladů zveřejněny v pár měsíců platném registru smluv, byly v minulosti téměř bez výjimky zveřejňovány jednotlivě na žádost občanů podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Jako informace, na něž má veřejnost nárok. Rozdíl je jediný: registr smluv je levný a jednoduchý a přístupný každému, zákon o svobodném přístupu k informacím znamená strastiplné, zdlouhavé a pro daňové poplatníky drahé soudní projednávání. Proč tedy nemít kvalitní věc po ruce a levně a nikoli za drahé peníze, složitě a v daleké budoucnosti (soudy trvají dlouho) - dodává celkem logicky pan Patizon.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Dobrá zpráve ve špatných časech
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].