Babiš není jen padouch, já bych si ho ohlídal, říká nový kandidát Starostů Dědek

Starosty a nezávislé (STAN) podpoří v podzimních volbách podnikatel Dalibor Dědek (60). Zakladatel společnosti Jablotron a mecenáš, jenž patří mezi šedesát nejbohatších Čechů, chce kandidovat za Starosty a nezávislé tam, kde budou mít nejslabší podporu. Chce také přivést ke STAN další osobnosti a věří, že Starostové, kterým se nedávno rozpadla koalice s KDU-ČSL, získají ve volbách pětinu hlasů.

Dlouho jste říkal, že do politiky jít nechcete. Co se změnilo?

Narodila se mi vnoučata. Když vidím, jak se malý vnuk snaží v tomhle světě orientovat, tak bych se děsil dne, kdy se zeptá, proč jsme s tímhle už tenkrát něco nedělali. Vím, že je to hodně emocionální, ale doopravdy to bylo tohle, co mě nakonec přesvědčilo do politiky jít. Ale nepopírám, že předtím se mě lidé na politické názory a případný vstup neptali a nevyjadřovali mi podporu.

S čím konkrétně jsme něco nedělali?

Dnes má politická scéna a vláda nálepku toho nejhoršího, kam slušný člověk prostě nepůjde. Jeden můj známý to přirovnal ke skoku do žumpy. Takhle se o tom mezi lidmi mluví. Taky vím, jak je těžké v České republice dělat dobro. Pokud chcete například přestavět školu, peníze nemůžete dát rovnou jí, musíte je dát někomu, kdo finance přerozděluje, a bohužel nemáte jistotu, že se tam vaše peníze nakonec dostanou…

Dříve jste podporoval Andreje Babiše. Co mají Starostové a nezávislí a co hnutí ANO nemá?

Morálku a pluralitu. Když jsem se rozhodoval, jestli do politiky vůbec chodit, hledal jsem slušné lidi, se kterými bych se mohl spojit. A ve STAN jsem takové našel.

Považujete dnes Babiše za riziko pro českou demokracii stejně jako volební lídr Starostů Jan Farský?

Do určité míry. Spousta lidí vlastně volí osvíceného diktátora – stačí se podívat do jeho materiálů a vize, již v rámci kampaně představil. I když jsem tam našel pár pozitivních věcí, je rozdíl, když stavíte dům a společně se dohodnete na počtu oken a jeho orientaci, než abyste nechali všechno na jednom architektovi, který zrealizuje svou vlastní vizi.

V rozhovoru pro Novinky.cz  jste řekl: „Jan Farský si nedokáže spolupráci s Babišem představit. To vzhledem k jeho věku a ideálům chápu, ale já bych chtěl být v roli mentora, který ho naučí si možnost spolupráce s Babišem představit.“ Co by vám přišlo na spolupráci s Andrejem Babišem výhodné?

To vám řeknu jednoduše. Jestliže žijeme v demokracii a připustím myšlenku, že hnutí ANO dostane dvacet procent hlasů, tak každý pátý volič v této zemi volil Andreje Babiše. Já se nemohu tvářit, že pracuji pro tuto zemi a s dvaceti procenty voličů nesouhlasím a jdu proti nim. Chci hledat to, co politické síly spojuje. Andrej Babiš a jeho hnutí má sílu buldozeru, která může udělat kus práce, ale je potřeba, aby tu byl někdo, kdo bude partnerem, který ohlídá morálku a dodržování zákonů. Já ho a priori neberu jako padoucha – je za ním několik pozitivních věcí. Poté je na veřejnosti, aby posoudila ty ostatní záležitosti, které bych já nikdy nedělal. Obecně si myslím, že využívat skulinky mezi zákony není etické, i když je to legální.

Takže byste šel do případné koalice s Babišem?

Já se nebráním představit si spolupráci s jakoukoliv politickou sílou, která dostane mandát od voličů. A poté, co si dohodneme společné cíle a cestu k jejich naplnění.

Je tedy vašeho názoru výhodnější být s Babišem v koalici než stát na straně opozice?

Otázka zní jinak. Je smysluplnější postavit schopnou vládu, nebo udělat impotentní slepenec, kde se všichni budou jenom hádat? Já tvrdím, že první varianta je správná. Mou jedinou zábranou je, že to nesmí být za každou cenu a musí to být vždy morální.

Stačí morálka k politickému úspěchu?

Nestačí. Proto je někdy nutné vyvážit vznosné ideály s reálnými dovednostmi. Podívejte se například na umění. Existuje řada uměleckých děl špičkové úrovně, která vytvořili lidé s problematickým morálním charakterem – alkoholici a zhýralci. A my to dnes obdivujeme.

A co to znamená v souvislosti s politickou situací?

Právě to, že si umím představit spolupráci i s politiky, které osobně nevnímám jako osoby s dostatečným morálním kodexem. I když bych si je nedokázal představit ve společném hnutí či straně. Na druhou stranu – jestliže si ho voliči vyberou a nevadí jim to, tak mají holt  morální hodnoty někde jinak než já. Do určité míry jsem schopný akceptovat, že tu žije skupina lidí, kterým nevadí, že nějaký politický představitel udělal věci na hraně zákona. Pokud bych s takovým politikem spolupracoval, využil bych jeho odborné znalosti a hlídal bych si, aby naše společné dílo vznikalo čistě.

Když se podíváte na nynější i minulé vládní koalice, jde to vážně ohlídat?

Lidé si musí na začátku říct to, co jsem teď vyjmenoval, a musí to být lidé, kterým se dá věřit. Upřímně, Babiš byl na začátku úplně stejný jako v době, kdy Bohuslav Sobotka usoudil, že už se s ním nedá spolupracovat. Babiš přispěl k tomu, že tahle vláda vůbec nějaké výsledky měla a myslím si, že to nebyl on, kdo koalici rozbíjel. Proto bych chtěl politiky hodnotit spíše podle jejich činů - a ne podle toho, co na ně někdo jiný nakydal. Nemám rád politiky, kteří funkci chápou jako životní příležitost či kariéru. Já jdu do politiku s tím, že to beru jako životní oběť – klidně jsem mohl dál sedět se svými vnoučaty doma a stavět si své důchoďáky.

A s čím do politiky jdete?

Mou hlavní prioritou je stabilizace a nastavit do příslušné úrovně příjem státní pokladny. Na druhé straně zalepit díry, které jsou zbytečné a tečou z nich naše peníze ven. Poté zbudou finance na ty školy, sociální služby a na věci, kde je to urgentně potřeba. Jsem zastáncem toho, že není potřeba, aby peníze tekly do byznysu.

Proč by si voliči neměli myslet, že budete podobný politik-byznysmen jako Andrej Babiš? Pro část společnosti se stal nevolitelnou postavou, přitom na začátku argumentoval velmi podobně jako teď vy.

Myslím si, že každý z nás kreslíme svůj obraz na tomto světě, a nechť posoudí jiní, jestli to, co jsme udělali v našem životě, nás opravňuje k řízení státu. Ať posoudí ostatní, jestli jsem jiný než Babiš. Já si myslím, že ano, ale přijde mi hloupé, abych to všechno vyjmenovával. Jestli chtějí lidé hodnotit Dědka a házet ho do jednoho pytle s Babišem, ať se na pět minut zastaví a něco si o Dědkovi zjistí. Za mnou stojí neskutečné množství šikovných lidí, kteří se mnou vše vybudovali a postavili. A já bych chtěl, aby tihle lidé přišli do české politiky.

Co můžete hnutí Starostů a nezávislých přinést?

Ne Starostům, ale tomuto státu. Chci, abychom se přestali hádat a aby se novináři přestali ptát na můj vztah k hnutí ANO a Babišovi a aby se konečně všichni začali zaměřovat na to, aby tenhle stát začal fungovat jako celek. Znovu také říkám, že apeluji na zdravý rozum novinářů, aby přestali rozněcovat kauzy a hledali cesty, jak síly spojovat. Novináři dělají politické scéně obraz toho nejšerednějšího charakteru, kam slušný člověk nepůjde. Nikde se nepíše o tom, co politici udělali správně, ale nikdy se neopomenou zmínit chyby a negativa.

Můžete média takhle generalizovat? Mají novináři kauzy politiků raději přecházet a zabývat se jen pozitivními zprávami?

Ne, ale negativa by neměla být jediné téma k rozhovoru. A bohužel většina novinářů, která za mnou přišla, neřeší nic jiného než vztah k Babišovi. Proč se mě nikdo nezeptá, jak budeme spolupracovat s ostatními stranami?

Možná proto, že nemají v předvolebních průzkumech téměř 30 procent a neoznačil jste je za riziko pro demokracii - jako v případě hnutí ANO. Mimochodem vydal jste tzv. Dědkovo devatero. Co na to Starostové a nezávislí?

Ve svém devateru jsem projevil svůj světonázor a Starostové byli natolik velkorysí, že ho přijali s tím, že zapadá do jejich programu. Samozřejmě se některé věci lišily, ale byl jsem schopný vyargumentovat své názory, například na EET. Nechci rušit, co bylo zavedeno, spíš bychom z EET měli udělat moderní sexy nástroj, který se bude všem líbit. A v téhle chvíli chci do debaty zapojit i veřejnost, aby dodefinovala, co jsou pro ni priority.

Tak děkuji za rozhovor.

Mohu ještě něco dodat? Já jsem zjistil, že když chcete ve firmě sestavit funkční tým lidí, tak si nejprve sepíšete jednotlivé pozice a dovednosti. Pak začnete hledat konkrétní osoby a zjistíte, že takové nenajdete. Ano, přijdou ti, kteří mají část, kterou potřebujete, ale pak mají i vlastnosti, které se vám nehodí. Ale všechno se dá vyřešit. Napadlo mě to, když jsem viděl stavby Inků v Jižní Americe. Žádný kámen nebyl ideální a nehodil se do vzniklých mezer, přesto měli tu trpělivost poskládat je tak, aby z toho nakonec vznikly rovné zdi. Vždycky si někdo s někým nesedne nebo se hádá, ale je potřeba lidi správně nakombinovat. A takhle je potřebovat přistupovat i k politice.

Myslíte si, že se takhle rozhodují voliči při volbách? Nikdo přece kandidáty do Sněmovny nevybírá podle vlastností, každý volič hlasuje sám za sebe a pro toho, s kým sympatizuje…

A to je přesně ono. To je velká nevýhoda politika. Na druhou stranu bychom měli vychovávat voliče k tomu, aby se v moderní éře nerozhodovali podle billboardů a hesel. Měli by si dohledávat detaily o osobnostech, které volí. Ať si najdou tyhle informace a poptají se svých známých. Žijeme úplně v jiné době a na tyhle osobnosti je mnohem víc vidět.