Sezení zabíjí. Tak proč děti ve školách vlastně nestojí?

Současnému školství se vytýká kde co. Způsob výuky matematiky, důraz na biflování, drsné přijímací zkoušky, státní maturity, nezdravé obědy… Jedna pochybnost ovšem v úvahách o školství takřka nikdy nezaznívá, ačkoli je pro budoucnost našich potomků neméně důležitá. Totiž: proč vlastně děti ve školách sedí?

O škodlivosti nadměrného sezení dnes mezi lékaři a vědci panuje shoda – sedavý životní styl považuje Světová zdravotní organizace za čtvrtý nejvážnější faktor vedoucí k předčasným úmrtím. Nedostatek pohybu podle jejích odhadů zabije na planetě 3,2 milionu lidí ročně.

Líné cévy

Výzkumy na tomto poli začaly už v padesátých letech minulého století, kdy si kdosi povšiml jednoho zarážejícího rozdílu – šoféři londýnských autobusů trpěli mnohem častěji srdečními problémy než průvodčí na stejné lince. V posledních letech zažívá výzkum sezení boom a na seznam prokázaných zdravotních dopadů přibývají kromě kardiovaskulárních chorob další položky: obezita, cukrovka, nemoci jater, metabolický syndrom… Sezení je zabiják, kterého CNN dokonce přirovnala ke kouření.

A platí to i pro děti. Studie publikovaná tento měsíc v odborném časopise Experimentu Physiology ukázala, že negativní procesy, které dlouhodobé sezení spouští v dětském těle, jsou velmi podobné jako u dospělých. Výzkumníci měřili skupinu devíti dívek ve věku 9–12 let, které na tři hodiny (s pomocí iPadu) přilepili do sedačky. Během té doby se dívčí cévy přestaly roztahovat a pumpovat tak do těla čerstvou krev, oběh se zpomalil a tlak zvýšil – všechny tyhle známky u dospělých signalizují zvýšené riziko rozvinutí kardiovaskulárních nemocí.

Jedna globální epidemiologická studie došla k závěru, že děti sedí průměrně 8,5 hodiny denně. Je ale téměř jisté, že v mnoha zemích světa to kvůli dlouhé školní docházce, televizi a chytré elektronice bude mnohem více. U studentů gymnázií dnes není výjimkou devět vyučovacích hodin - a když k tomu připočteme cestu autobusem a večerní sledování seriálů, výsledkem může být až 90% prosezeného bdělého času.

Takové množství už dětští lékaři považují za alarmující, obzvlášť proto, že škodlivý efekt sezení prokazatelně nesnižuje občasný sport nebo cvičení. Hodina fotbalu po devíti prosezených hodinách zkrátka nic neřeší.

To, co skutečně pomáhá, je nesedět příliš dlouho v kuse. Prokládat sezení procházkami a pohybem anebo - mnohem častěji stát. Logicky tedy člověka napadne, jestli by děti neměly namísto sezení spíš stát během vyučování.

Kdyžtak na zem

Když zadáme do Googlu frázi „stání ve školách“, je jasné, že tahle idea v Česku zatím nezdomácněla – na monitoru se objeví zprávy o volných parkovacích místech před budovami. Na Západě se ale v tomhle smyslu čile experimentuje a výsledky jsou docela pozitivní.

Stání u pracovního stolu ve firmách je už dnes celkem běžný fenomén, jehož výhody jsou dobře zmapované. Kdo si v práci upraví stůl (například nastavením o velkou krabici) nebo si pořídí speciálně zvýšený, tomu se obvykle zlepší krevní oběh, spálí více kalorií, je méně unavený a nemocný, lépe se soustředí. Právě kvůli nižším absencím a větší produktivitě dnes firmy ze Silicon Valley stání svých zaměstnanců podporují.

U dětí to před pár lety jako první zkusila základní škola Vallecito v Kalifornii. Z aktivity rodičů Julliet a Kelly Starrettových tu nejprve vznikla jedna experimentální třída a za chvíli už chtěli speciální stoly na stání i další učitelé a žáci. Stání je zdravější a pomáhá v boji s nadváhou, protože při něm dítě podle výzkumů spaluje v průměru o 17% kalorií víc (obézní děti dokonce o třetinu).

Zkušenosti navíc ukázaly, že svědčí dětem s poruchami pozornosti, protože ve stoje mohou přirozeněji přešlapovat a vrtět se, čímž vybijí přebytek energie a lépe se soustředí na výuku. A kdo je unavený, může si ve Vallecito jednoduše sednout na podlahu. Jiné experimentující školy to řeší několika stoly na sezení ve třídě, takže děti mohou polohu střídat.

Manžele Starrettovi pak založili neziskovku StandUpKids a začali svou misi šířit napříč Amerikou. O vyučování „na stojáka“ dnes mluví jako o zásadním léku na epidemii obezity. Škol na stání zatím není moc, ale podle dostupných informací žádná nelituje. Narozdíl třeba od zaměstnanců Googlu mají totiž děti jednu výhodu – jsou mladé a pružné, takže si na změnu snadno zvyknou. Obzvlášť prvňáci se prý učí ve stoje zcela samozřejmě a vydrží déle než starší děti, které už zažily sezení v lavici.

Zastánci v tomhle poznatku vidí revoluční příležitost. Kdyby se podařilo mladou generaci odchovat ve stoje, pravděpodobně by pak ve firmách a úřadech stála mnohem radostněji než dnešní zaměstnanci, pro něž je vertikální poloha přeci jen někdy náročná. Zdraví lidstva by se tak zásadně zlepšilo.

Pozn. redakce: Tento článek byl napsán ve stoje a nemusí být zcela objektivní.