Oscary vyhrál dojemný televizní film V rytmu srdce a facka Willa Smithe

Pokud platí, že Oscary ztrácí pozvolna na kulturní relevanci, letos hlasující neudělali nic moc proto, aby to změnili. Nejlepším filmem roku zvolili dojemný snímek V rytmu srdce (CODA) z produkce společnosti Apple TV, jehož hlavní deviza není kinematografická, ale přinejlepším společenská – v příběhu o talentované dívce z rybářské rodiny hluchoněmých, která si jde jako jediná slyšící za pěveckou kariérou, velkou část rolí ztvárnili hluchoněmí herci. Že má snímek dobré šance na vítězství, naznačily ceny od hereckého a producentského cechu udílené těsně před Oscary, podle nichž se dá tradičně odvozovat, jak si který snímek stojí. V rytmu srdce se také podařilo proměnit všechny tři oscarové nominace: kromě filmu i za adaptovaný scénář a herecký výkon ve vedlejší roli pro Troye Kotsura v roli svérázného otce. Nicméně nejvíc pozornosti nakonec strhl herec Will Smith projevem, který nebylo nutné překládat do znakové řeči.

Film V rytmu srdce přitom nepatřil v začátcích „oscarových dostihů“ k favorizovaným snímkům. Více se mluvilo o revizionistickém westernu Síla psa Jane Campion, který získala cenu BAFTA, Zlatý glóbus i cenu kritiků za nejlepší film i pro jeho novozélandskou režisérku. Někteří snílci zase zmiňovali jako možného černého koně výjimečnou japonskou existenciální meditaci Drive My Car. Doufali v opakování dva roky starého scénáře, kdy jihokorejská sociální tragikomedie Parazit získala jako první neanglicky mluvený film Oscara v hlavní kategorii -  snímek režiséra Rjúsuke Hamagučiho uspěl v kategorii nejlepší mezinárodní film

Pozornost se začala k V rytmu srdce stáčet právě poté, co film ocenili hollywoodští producenti, herci a scenáristé. Je téměř jisté, že mu pomohly tři věci. Za prvé tendence hlasujících oceňovat filmy s pozitivním poselstvím. Snímek nese komplikovanou optimistickou zprávu o překonávání osudu, rodinné soudržnosti a možnosti vypracovat se, stejně jako se vzepřít systému a prožít svůj americký sen navzdory hendikepům. Za druhé snaha hlasujících demonstrovat otevřenost a inkluzivitu filmového průmyslu, který je léta kritizován za pravý opak. A za třetí televizní formát filmu: na rozdíl od vizuálně promyšleného westernu Síla psa nebo epické sci-fi Duna, kterým sluší velké plátno, mu neuškodila televizní obrazovka, na níž většina hlasujících nakonec filmy sleduje.

https://www.youtube.com/watch?v=8×3WtIn6Xi4

Za Sílu psa si nakonec Oscara odnesla pouze (ale podle očekávání) Jane Campion, jež byla poprvé nominovaná za režii snímku Piano (1993) -  sošku má teprve jako třetí režisérka v historii (loni cenu získala Chloe Zhao a v roce 2010 Kathryn Bigelow za válečný snímek Smrt čeká všude). Oscara za nejlepší scénář získal Kenneth Branagh za svůj autobiografický film o dětství v severoirském Belfastu zmítaném nábožensky motivovaným nacionalistickým násilím. Ariana DeBose získala Oscara za výkon ve vedlejší roli jako živelná Anita v muzikálu West Side Story.

Stranou hlavních kategorií zůstala Duna, jediný komerčně úspěšný velkofilm mezi nominovanými. Film Denise Villeneuva bodoval hlavně v technických kategoriích včetně nejlepších vizuálních efektů a kamery. Mnohé z nich byly udělené mimo vysílání slavnostního předávání. Naproti tomu se místo ve vysílání našlo pro vyhlášení nové kategorie o divácky nejpopulárnější film. #FanFavourite cenu dali diváci v hlasování na Twitteru mizernému akčnímu hororu Armáda mrtvých z produkce Netflixu.

Nejlepší herečkou v hlavní roli se stala Jessica Chastain za životopisné drama The Eyes of Tammy Faye o zakladatelce populární kazatelské televizní show, nejlepším hercem pak Will Smith za ztvárnění otce tenisových sester Williamsových v dramatu Král Richard. I Smithovo ocenění se po vítězství na cenách BAFTA čekalo. Co se ale nečekalo, byla facka, kterou uštědřil Chrisi Rockovi poté, co komik pozvaný na předávání nejlepšího dokumentu zavtipkoval na adresu Smithovy ženy Jady Pinkett Smith. „Jada se nemůže dočkat pokračování GI Jane,“ řekl v narážce na hereččinu oholenou hlavu. Rock odkazoval na snímek, v němž se Demi Moore pro roli vojačky ostříhala dohola – Smithova žena ovšem trpí alopecií vyznačující se vypadáváním vlasů. Smith se za svůj výbuch následně omluvil, když přebíral svoji sošku. Příznačně to bude nakonec Smithova facka Chrisi Rockovi, a ne vítězný film, co si budou za pár let lidé z předávání Oscarů 2022 pamatovat.