Kdy jsou lidé schopní dobra? Anthony Hopkins představuje Wintonův příběh americkému publiku

I když v Torontu žádný český snímek nesoutěží, česká stopa v programu existuje. V Benátkách čerstvě oceněnou Zelenou hranici Agnieszky Holland, která vznikla v české koprodukci, organizátoři zařadili do sekce Centrepice představující filmy výrazných tvůrců. FAMU a českou animaci pak zastupuje nový krátký snímek Darii Kascheevy Electra. Nejvýrazněji „český“ je však film Jeden život (One Life) na plátně debutujícího britského režiséra Jamese Hawese.

Vypráví příběh Nicholase Wintona a „jeho“ 696 převážně židovských dětí, které před vypuknutím druhé světové války zachránil z okupovaného Československa – s pomocí britské vlády, rodin a československých asistentů. Jeden život vznikl podle knihy Wintonovy dcery If It’s Not Impossible…The Life of Sir Nicholas Winton (Pokud to není nemožné… Život sira Nicholase Wintona). Název je odvozený od židovského rčení: „Kdo zachrání jeden život, zachrání celý svět.“

Film má tuzemsku známý příběh znovu připomenout Britům  - jedním z producentů je BBC. A s ním i to, že byli a jsou součástí dějin Evropy. Na druhou stranu ho má přiblížit americkému publiku, pro něž může být „britský Schindler“ objevením neznámé kapitoly.  Ostatně podobné to bylo s Brity v roce 1988, kdy na ojedinělý humanitární počin upozornil pořad That’s Life!, který tehdy svedl dohromady Wintona a jeho už dospělé „děti“.

Ale film má co říct i českým divákům, přestože se Wintonova příběhu dotkl v roce 1999 slovenský režisér Matej Mináč ve filmu Všichni moji blízcí a zároveň o něm vzniklo několik dokumentů. Jeden život se natáčel v Londýně a v Praze. Česká metropole v něm tak hraje samu sebe - ve flashbackové lince situace představuje v Československu klíčovou historickou reálii.