Nezapomínáme. Američané v Afghánistánu zabili vůdce Al-Káidy Zavahrího

Mezi americkými prezidenty je to už rituál. Barack Obama oznámil národu zabití šéfa al-Káidy a nejhledanějšího zločince světa Usámy bin Ládina. Donald Trump oznámil národu zabití šéfa islamistické organizace ISIS a nejhledanějšího zločince světa Abú Bakra Baghdádího. Joe Biden v pondělí oznámil národu zabití šéfa al-Káidy a jednoho z nejhledanějších zločinců světa Ajmána Zavahrího.

I po letech je trochu zvláštní pocit sledovat, jak hlavy největší světové demokracie jedna po druhé slavnostně hlásí světu, že úspěšně nařídily vykonání mimosoudní popravy na opačném konci světa. Co jiného jim však zbývá? Jedná se o masové vrahy. Bin Ládina se Američané pokusili zatknout, ale bránil se. Baghdádí se zabil sám a detonace jeho sebevražedné vesty zabila i jeho dvě děti. Zavahrího smrt se obešla bez přímého střetu s americkými speciálními jednotkami, v Kábulu ho připravily o život rakety odpálené z dronu.

Zavahrí je spojen s událostmi, jež se staly tak dávno, že z perspektivy nejmladší generace patří už spíše do učebnic. Radikálně islamistický egyptský lékař fungoval dlouho jako dvojka a ideologický mozek teroristické organizace al-Káida v době, kdy v jejím čele stál podstatně charizmatičtější a démoničtější Usáma bin Ládin. Oba muži jsou spoluautory legendárního náboženského prohlášení (fatvy) Světová islámská fronta proti Židům a Křižákům, která se v roce 1998 stála základním dokumentem globálního boje radikálních islamistů proti Spojeným státům, Západu a režimům na Blízkém východě vnímaných islamisty jako spojenci Západu.

Dvojka al-Káidy stála za útoky proti západním cílům, především za spektakulárním teroristickým útokem na New York a Washington 11. září 2001. Pád newyorských mrakodrapů se nicméně ukázal být začátkem konce al-Káidy. Následoval útok Američanů a jejich spojenců proti Afghánistánu, kde měla teroristická organizace zázemí, a útěk jejích vůdců ze země. Všeobecně se má za to, že Zavahrí žil od té doby v neprostupných horách na kmenových územích Pákistánu.

Islamismus se od éry Usámy bin Ládina proměnil: al-Káida ztrácela na významu ještě za jeho života, kdy iniciativu převzala „chalífát“ ISIS řízený již zmíněným Abú Bakrem Baghdádím. Zavahrí vystřídal bin Ládina v čele al-Káidy v roce 2011 -  po jeho smrti taktéž v Pákistánu. Po porážce ISIS na bojištích v Sýrii a Iráku to vypadalo, že celé islamistické hnutí je v troskách. V tomto kontextu vlastně zabití Zavahrího v jedné z lepších kábulských čtvrtí působí jako nepříjemné déja-vu.

Na jedné straně Američané vysílají svým protivníkům nepřeslechnutelný vzkaz: neexistuje promlčecí lhůta, nikdy po vás nepřestaneme pátrat, nikdy neztratíme vůli vás zlikvidovat, už nikdy nebudete žít v klidu a bez obav, co se na vaši hlavu snese z oblohy. Zavahrího zlikvidovaly americké střely 21 let po pádu věží Světového obchodního centra v New Yorku.

Na straně druhé skutečnost, že pobýval i s rodinou v Kábulu ukazuje, do jak velké míry se poměry v odlehlé zemi vracejí do starých časů. Je to teprve rok, co Američané ukončili vleklý konflikt v Afghánistánu, jenž započal právě po teroristických útocích v roce 2001.

Spojené státy a jejich spojenci neodcházeli vloni ze střední Asie úspěšně, země se zásadně neproměnila a k moci se znovu vracelo bizarní antimoderní hnutí Tálibán. Odchod se odehrával v chaosu a ponížení, na jaké budou chtít Američané rychle zapomenout - začátek propadu preferencí prezidenta Joea Bidena se ostatně datuje právě k překotnému „stažení“ či spíše útěku amerických jednotek a jejich spojenců z Kábulu. Biden před rokem slíbil, že nedovolí, aby se spolu s Tálibánem do země vrátili i bojovníci mezinárodního islamistického hnutí a sliboval, že Američané budou pozorní a budou mít dostatek prostředků na to, aby jim v zemi neumožnili klidnou existenci.

Toto tvrzení americký prezident do jisté míry splnil právě sobotním útokem proti Zavahrímu. Ten však zároveň potvrdil, že se teroristé do Afghánistánu skutečně opět vracejí; že se tam cítí bezpeční a že jim Tálibán nabízí přinejmenším útočiště, pokud ne otevřenou náruč. Američané teď tvrdí, že Zavahrí pobýval v Kábulu s vědomím vůdců klanu Hakání, jež je volně propojen s Tálibánem. Výzvědné služby jeho pobyt v domě spolu s jeho rodinou sledovaly systematicky od jara. Při útoku nezahynul kromě vůdce al-Káidy nikdo jiný.

Pro Joe Bidena je úspěšný útok vítanou vzpruhou před blížícími se kongresovými volbami letos v listopadu, v nichž demokratům hrozí porážka. Reálný význam a moc zlikvidovaného stárnoucího teroristy v dnešním islamistickém hnutí je sporná, ale jako symbol významné éry fungoval nepochybně. Afghánistán se po americké akci islamistům zcela jistě nemůže jevit tak bezpečným místem, jak si možná představovali. Ani válka na Ukrajině ani spory s Čínou Američany zjevně nedokážou rozptýlit natolik, aby pustili z hlavy ty, kteří proti nim zaútočili v minulosti - bez ohledu na to, že je to už dávno.