Čas historické změny. Německý kancléř oznámil naprostý obrat v bezpečnostní politice

Spolkový sněm v Berlíně v neděli v poledne zažil rozpravu, kterou moderátoři v živém vysílání televizní stanice ARD ihned označili za historickou. A to nejen proto, že zvláštní zasedání proběhlo poprvé v neděli. Kancléř Olaf Scholz (SPD) ve vládním prohlášení oznámil naprostý obrat v přístupu k bezpečnostní politice.

V projevu zopakoval klíčový vzkaz sobotního tweetu, v němž oznámil první dodávky německých zbraní Ukrajině. Putinův útok na sousední zemi  a mír v Evropě podle něj představuje “historickou změnu” - a vkročení do nové reality po Německu vyžaduje i novou politiku. Po studiu projevů a textů ruského prezidenta a po dlouhém společném hovoru s Putinem v Moskvě před dvěma týdny je Scholz přesvědčen, že ruský vladař “chce vytvořit ruské impérium”.

Klíčovou otázkou dneška podle kancléře je, zda dovolíme Putinovi vrátit čas do mocenské politiky 19. století, nebo budeme dost silní na to, abychom podobným válečným štváčům ukázali hranice. To vyžaduje výrazně větší německé investice do obrany, které hned poté oznámil.

Jeho kabinet zřídí zvláštní fond na investice do výzbroje a kapacit armády a vloží do něj 100 miliard eur. Rozpočtové výdaje na obranu stoupnou a budou napříště každým rokem dosahovat minimálně dvou procent HDP, a tedy splňovat závazek členských zemí NATO, které Německo - tak jako většina partnerů aliance - i pod vlivem pacifistického naladění značné části Scholzovy sociální demokracie setrvale porušovalo. Cílem má být “výkonná, vysoce moderní armáda”. Během minulého týdne se v Německu hodně mluvilo o tom, že dlouhodobě podfinancovaný Bundeswehr je v tak špatném stavu, že by v případě napadení nedokázal Německo bez pomoci spojenců ubránit.

Zároveň kancléř potvrdil, že prioritou je od nynějška snížení energetické závislosti na Rusku, o kterém v minulém týdnu časti hovořil ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck. Vláda chce urychleně postavit první dva německé terminály pro zkapalněný plyn a zřídit dostatečné státní strategické zásoby plynu a uhlí.

Německá politika bude podle Scholze stále sázet na “co nejvíce diplomacie, aniž bychom byli naivní” a zavření diplomatických kanálů považuje za nezodpovědné. Putin však podle jeho slov už delší dobu ukazuje, že o skutečný dialog nemá zájem. Podle Scholze tak zůstává na stole i zavedení ještě tvrdších sankcí, u “nichž nesmí platit žádná myšlenková tabu”. “Nic si nenamlouvejme, Putin nezmění kurz přes noc, ale ruské vedení brzy pocítí, jak vysokou cenu platí,” dodal.

Odborníci na německou zahraniční politiku se na twitteru ihned pustili do chvály. “Cítím hrdost a skutečnou úlevu,” napsal například Wolfgang Ischinger, dlouholetý šéf Mnichovské bezpečnostní konference a kritik dosavadního německého podceňování geopolitických rizik.

Skeptický pozorovatel německé politiky Hans Kundnani ale připomněl mnohé velké projevy posledních osmi let - pronášené často právě na Mnichovské bezpečnostní konferenci - a jejich omezený dopad na reálnou politiku. “Aby bylo jasno, také si myslím, že tentokrát je to jiné. Ale musíme opatrně, přesně a v detailu analyzovat konkrétní kroky,” reagoval na příspěvek expertky Jany Puglierin z think tanku European Council on Foreign Relations, která psala, že “nevěřila, že je takový posun (v bezpečností politice, pozn. red.) možný”.

Rétoricky zdatný lídr opozice Friedrich Merz následně vládě vyslovil podporu při modernizaci armády i tvrdých sankcích. V projevu - aniž jmenoval - kritizoval “užitečné idioty”, kteří sedí v různých ruských firmách či nadacích a léta v Německu hájí Putinovy zájmy. Kancléře Scholze však poměrně ostrým tónem upozornil, že nové armádní výdaje povedou k novým dluhům a on bude z opozice tvrdě hlídat, aby vláda šetřila na jiných místech a nestouplo zadlužení země.

Předsedkyně poslaneckého klubu Die Linke Amira Mohamed Ali pak pozoruhodně otevřeně přiznala, že její strana zcela špatně odhadla Putinovu politiku - přesto odmítla nové zbrojení a trvala na “politice dialogu a odzbrojení”. Vládní kurz odmítá i nejvíce proruská z německých parlamentních stran, Alternativa pro Německo.