Ukrajinské zničení Nord Streamu dávalo smysl tehdy a dává ho i dnes

Fotografie zpěněného víru na hladině Baltského moře tehdy v září 2022 obletěla celý svět. Neznámými pachateli způsobený výbuch rusko-německého plynovodu Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byl od počátku jasně spojen s čerstvou agresí Ruska proti Ukrajině, a i když šlo v té době už o nefunkční, čerstvě odstavenou trubku, měl velké následky. Západní Evropa tím na dlouho přišla o možnost kdykoliv se v budoucnu napojit na ruský plyn, nikdo přitom zároveň nevěděl, kdo největší podmořský atentát moderních dějin provedl.

Očima tehdejších pozorovatelů mohl v této akci sledovat své cíle každý. Strůjce ruské agrese Putin nedlouho před výbuchem vypnul plyn proudící na západ v Nord Streamu 1 (další, modernější potrubí s číselným označením 2 už bylo německou vládou odstaveno, po začátku války Němci oznámili odklon od ruského plynu), protože byl rozhořčen, že Německo v reakci na únorový ruský útok usiluje o nezávislost na sibiřských zdrojích a plní své zásobníky alternativním plynem z Kataru a dalších zemí. Proto se mu mohl chtít pomstít a zničit ho úplně, vysvětlovaly událost některé spekulace.

Jiné výbuch přičítaly na vrub americké vlády, že pod krytím nepřehledné válečné situace plynovod zničila se záměrem Evropu přimět k větším nákupům zkapalněného plynu z amerických trhů. Proč by se to mohlo vyplatit Ukrajině, do toho se většina tehdejších komentátorů dění raději příliš nepouštěla, aby napadenou zemi v době jejího fatálního ohrožení nepodložitelnými spekulacemi o vině ještě víc neoslabila.