Promořit, nebo ne? Prymulovy argumenty dávají smysl

Stala se nečekaná věc. V Ústředním krizovém štábu, který dosud alespoň navenek šlapal jako hodinky, se najednou objevila zásadní neshoda, jak v boji proti epidemii pokračovat dál. Možná si to hlavní aktéři ještě dnes nebo zítra vysvětlí a opět sladí noty, ale zatím jsou navenek v ostrém sporu - expert Prymula proti politikům Babišovi, Hamáčkovi a Vojtěchovi.

Hlavní česká epidemiologická autorita v rozhovoru pro DVTV prohlásila, že první březnový nápor na nepřipravenou českou populaci se vládě povedlo zvládnout. To ukazují i data: rychlost šíření se výrazně zpomalila, počet prokázaných nakažených není nijak vysoký, počet mrtvých ve srovnání se zahraničím zatím také ne. Pokud však nebudeme mít v dohledném čase několika málo měsíců lék a vakcínu - a to podle Prymuly nebudeme -, musela by vláda nechat republiku zavřenou ještě hodně dlouho. Možná rok, možná i déle.

To si ovšem Česko nemůže kvůli ekonomice dovolit. Dřív nebo později proto bude muset restriktivní opatření uvolnit. To připouští i Prymula a dodává, že se tak má stát postupně a opatrně: zachová se povinnost nosit roušku, stejně jako zákaz hromadných akcí. Otevřou se obchody, firmy a školy s tím, že se lidem nadiktují zásady opatrného chování, především nutnost dodržovat rozestupy tak, aby byl příchod druhé vlny nákazy co nejpomalejší. Ostatně tyto zásady už známe a stihli jsme si je osvojit.

Podstatné ale je, že tato druhá vlna nákazy dřív nebo později stejně přijde, pokud není k dispozici vakcína. Proto je podle Prymuly lepší podstoupit náraz dřív. Zpřísnit ochranu starých a nemocných lidí a zbytek populace vystavit viru, nechat jej tzv. promořit. Někteří onemocní mírně, jiní vůbec, další mohou skončit v nemocnici. Takový vývoj je ale podle Prymuly nevyhnutelný - a to je podstatné sdělení.

Premiér Babiš sice v poslední době rád opakuje, že se ohledně epidemie řídí názory odborníků, v prvním navýsost odborném sporu (jak vyhrát nad virem bez vakcíny) jde ovšem zatím proti Prymulovi. V rozhovoru pro ČRo v pondělí prohlásil, že promořování je “velice riskantní”, vláda má strategii chytré karantény a té se chce držet. Pak viditelně zaskočený dodal: ”Já samozřejmě nejsem epidemiolog, určitě to musí posoudit ústřední epidemiologická komise posoudit.”

Je jasné, že Prymulovy názorové obraty demonstrované v novinářských rozhovorech nepůsobí zrovna uklidňujícím dojmem, a to člověk nemusí být předseda vlády. Zároveň boj s epidemií není věc, která se dá naplánovat dlouho dopředu a pak zadat byrokratům, aby zbytek zvládli sami. Řadu důležitých veličin odborníci neznají - především skutečný počet nakažených lidí, a proto nevyhnutelně improvizují. Navíc se situace neustále vyvíjí a dobře by nevypadalo ani to, kdyby Prymula umanutě trval na svém bez ohledu na situaci kolem nás.

A právě o tu jde. Pokud teď náměstek ministra zdravotnictví argumentuje, že postupné zvolnění restrikcí by Česko postavilo na roveň velké většiny evropských států, dává to smysl. Vymýtit virus bez léků podle Prymuly není možné kromě jiného i proto, že země ležící uprostřed Evropy zůstane nadále ohrožená nákazou zvenčí, před níž se nebude moci na dostatečně dlouhou dobu zavřít.

Zároveň mluví Prymula v určitých momentech nejasně. Svoji tezi o nutnosti promoření například podepřel sdělením, že nevěří Číně  její data o zastavení epidemie. Není ale jasné, co si myslí o vývoji v Jižní Koreji a na Tchaj-wanu, kterým se podle čísel rovněž povedlo nákazu téměř úplně potlačit - a také bez nutnosti předchozího promoření.