Poláci chtějí bránit hranici před migranty po svém

Dosluhující český ministr obrany Lubomír Metnar měl v sobotu večer nečekaný telefonát. Volal mu jeho polský protějšek Mariusz Blaszczak s tím, že Polsko nebude potřebovat pomoc sto padesáti českých ženistů. Pomoc, o kterou požádal Blaszczak Česko osm dní předtím a již česká politická scéna napříč většinou parlamentních stran podpořila. Polský ministr obrany sdělil Metnarovi, že situace na hranici se „stabilizovala“ a Polsko ji zvládne samo. Stav na polsko-běloruské hranici je podle většiny zpráv skutečně klidnější, ale důvodů, proč zůstanou čeští vojáci doma, je víc - a podstatně překračují hranice obou zemí.

Není pochyby, že běloruským diktátorem Lukašenkou organizovaný přesun uprchlíků z ohrožených zemí na polskou hranici je ukázkou hybridního útoku na Polsko, potažmo na Unii. Bělorusko, zřejmě podporované Moskvou, se pokusilo vyvolat deportací uprchlíků a jejich vysíláním na polské území u polských občanů pocit strachu „z podezřelých muslimů“.

V posledních šesti letech se populistům ve východní Evropě podařilo zhmotnit obavy, které do velké míry ovlivňují politické dění v jednotlivých zemích. A Lukašenka z ataku migrantů na hranici vyrobil v Polsku problém, který překryl spoustu dalších vnitřních politických trablů a sporů. To vše navíc v napjaté vnitrounijní situaci, kdy Evropská unie vyčítá Varšavě řadu kroků zejména ohledně soudní reformy s tím, že jde o porušování právního státu, což polská vláda označuje vměšování.

Evropská unie i NATO každopádně považují Lukašenkův útok za jasné vyhlášení nepřátelství a očekává se, že polsko-běloruská hranice se v nejbližších letech stane východní hranicí mezi demokratickým světem a územím podléhajícím vlivu Kremlu. Její obranu proto považují obě instituce za velmi zásadní, protože je to zároveň hranice schengenského prostoru a EU. Ovšem za podmínek daných evropskými smlouvami i dohodami v NATO.

To Poláci nedodržují. Odmítli pustit na hranici představitele ozbrojené složky Frontex, což je jakási evropská policie či armáda s právem pomáhat při ochraně hranic EU. Polsko také odmítá zahájit jakékoli azylové řízení s uprchlíky, kterým se podařilo dostat na jejich území, a vrací je okamžitě na běloruskou stranu. Byť Unie dala Polsku výjimku a umožňuje vést s migranty delší azylové řízení i jednodušší deportaci.

Navíc se v Evropě nesetkalo s jednoznačným přijetím polské rozhodnutí postavit na hranici s Běloruskem tři a půl metru vysoký plot s elektronickými čidly, reflektory a dalším technickým zabezpečením. Poláci už vybrali firmy, které postaví oplocení v přepočtu za minimálně deset miliard korun. Prakticky stejný, jaký postavili Maďaři před pěti lety přes protesty Unie na hranici se Srbskem, kudy přicházeli migranti.

Francie jako nastávající předsedající země EU chce reformovat a zpřísnit migrační politiku: jak ochranu hranic, tak deportaci uprchlíků, kteří nedostanou azyl. Nicméně třeba Německo a další vlivné země EU jsou proti „svévolnému“ stavění plotů mimo evropskou legislativu. Evropa i NATO považují obranu běloruské hranice za podstatnou pro budoucí bezpečnost Evropy, ale nelíbí se jim ani současné polské zacházení s uprchlíky na hranici, ani stavba plotu. Například na úterní schůzce představitelů zemí V 4 mluvil s premiéry Česka, Polska, Maďarska a Slovenska o ochraně východní hranice Emmanuel Macron a podpořil ji s podmínkou, že obrana bude stát na evropských zákonech a dohodách – zatím nepříliš fungujících právě „zásluhou“ východních evropských zemí.

Češi v dobrém úmyslu a v souladu se smlouvami NATO nabídli Polsku pomoc, která byla přijata a vzápětí odmítnuta. Poláci chtějí řešit problém po svém, bez další zahraniční pomoci včetně té vojenské, která by je mohla zavazovat ke krokům, jež Varšava nesdílí. Což je s největší pravděpodobností pravý důvod odmítnutí české pomoci. Pro českou politiku je to nakonec možná dobré řešení. Jak už jsme psali v Respektu: vojenská pomoc Polsku je hodná ocenění, ovšem za okolností, kdy Varšava nebude využívat pomoc mimo evropské smlouvy včetně těch, kterými se řídí azylová politika. Evropa se na ní zatím příliš neshodla, přesto by se měla řešit společně.