Afghánská mise vycvičila české vojáky k boji

Ministerstvo obrany v úterý po zasedání poslaneckého Výboru pro obranu oznámilo, že koncem června odejde z afghánské mírové mise poslední český voják. Tedy kromě malé speciální jednotky, která bude strážit české diplomatické úřady. Mise trvala dlouhých devatenáct let. Její zhodnocení by vyžadovalo zasvěcenou a podrobnou analýzu, ale leccos napoví i pár následujících postřehů.

Když česká vláda v roce 2002 slíbila spojencům účast na afghánské misi, nedokázali vojáci a politici tehdy do společného projektu nabídnout nic jiného než polní nemocnici, vojenské chirurgy a jednotku školenou v očistě území zasažených chemickými zbraněmi. Tedy vojáky, které Česko nabízelo do všech předchozích misí - válkou o Kuvajt počátkem devadesátých let počínaje a bouřícím se Kosovem na přelomu tisíciletí konče.

Na nemocnice, chemiky a ještě také ženisty sázela česká armáda natolik, že tehdy dokonce generálové navrhovali vládě, aby se z těchto útvarů stal základ naší armády, která by se v tomto smyslu proměnila v servisní službu pro ostatní - bojující - alianční armády. Jenže NATO nic takového nepotřebovalo. Požadavky z Bruselu směřovaly jinam. Velení aliance chtělo po Češích reformy, nové vyzbrojení a nové plány do budoucna: nastal čas přechodu na profesionální vojsko, jehož vojáci se naučí bojovému umění na společných misích s americkými, britskými a dalšími jednotkami Západu.

„Museli jsme poměrně rychle zapomenout na představu, že si vystačíme s jednotkami, které by operovaly někde v týlu a boji by se vyhnuly,“ řekl před patnácti lety Respektu generál Jiří Šedivý. „A bylo otázkou cti dokázat spojencům v Afghánistánu, že umíme poskytnout i bojové jednotky.“

První česká bojová jednotka přišla do Afghánistánu v roce 2005. Speciální průzkumný prapor, který se s Němci a Dány podílel na ochraně týmu budujícího v provincii Badachšán novou občanskou infrastrukturu - školy, policejní stanici a podobně. Od té doby se v Afghánistánu vystřídalo na misích kolem šesti tisíc vojáků (odhad vychází z konkrétních čísel ministerstva obrany, nicméně není jasné. kolik lidí a jednotek se na misi otočilo opakovaně).

Za těch patnáct let vycvičila mise určitě dva až tři tisíce vojáků ke strategickému pohybu v opravdu válečných podmínkách. Některé útvary, především jednotka 601. skupiny speciálních sil, se v prvních letech mise přímo účastnily bojů s místními radikály a teroristy. Hlídkování vojáků českých brigád rychlého nasazení mimo vojenské základny, kdy hrozila přepadení nebo minové nástrahy, naučilo české vojáky bojové předvídavosti. A tak dál. Zní to trochu pateticky, ale je to tak.

Mise měla i své zraněné a mrtvé. V Afghánistánu zahynulo, většinou při útocích tamních teroristů, čtrnáct českých vojáků, další byli vážně zraněni. Legendární „šestsetjednička“ má ale i kaňku na pověsti. Čtyři její členové byli počátkem letošního června obviněni z podezření na podílu smrtelného zmlácení bezmocného a spoutaného afghánského zločince, který krátce předtím ze zálohy zastřelil jejich kolegu.

Mírové mise, nejen ta afghánská, kterými prošlo za třicet let skoro dvacet tisíc českých vojáků, podle mnoha generálů i vojenských teoretiků podstatně zvedly bojovou úroveň armády. Češi byli za své nasazení a schopnost improvizace chváleni spojenci – třeba z USA nebo Velké Británie. Řada vojáků nebo důstojníků, kteří prošli misemi, stojí dnes v čele armády nebo bojových jednotek.

Účast na misích je největší chloubou armády. Strategické plánování nebo nákupy zbraní bývaly v armádě či na ministerstvu nahodilé a často podezřelé z korupce nebo manipulace a vedení NATO dávalo vůči nim najevo jisté výhrady. Pověst české armády zachraňovaly právě mise.

A z tohoto pohledu byla ta afghánská nejúspěšnější - i když celkově nakonec skončí pro NATO s největší pravděpodobností neúspěchem. Vypadá to, že v okamžiku, kdy Afghánistán opustí poslední spojenecký voják, ovládnou zemi - přes finanční a logistickou podporu slíbenou vládním vojskům a tamní policii - opět tálibánští radikálové. Z Česka nicméně udělala mise důvěryhodného vojenského spojence.