Šéf špionů vypovídá

„Jsem důchodce, to jediné z osobního života vám prozradím,“ říká na uvítanou bývalý šéf rozvědky, generál Karel Randák. Několik let pracoval jako důstojník Bezpečnostní informační služby, pak se stal náměstkem ředitele a poté ředitelem rozvědky - Úřadu pro zahraniční styky a informace. Náš rozhovor se odehrával pár metrů od pražského hotelu Savoy, kde se rozehrála jedna z nejkontroverznějších zpravodajských akcí od listopadu 1989.

Někdo odsud vynesl videozáznam schůzky Miroslava Šloufa a Jiřího Wiegla před prezidentskou volbou a předal ho médiím. Jakou roli v tomto případu sehrál generál Randák? A jakou roli vůbec hrají tajné služby v našich osudech?

Ze zpravodajské služby jste byl nedůstojně odvolán 31. března 2007. Prozradíte proč?

Byla to fraška. Trapně muselo být všem zúčastněným. Ze služby jsem definitivně odešel ve chvíli, kdy tato vláda získala důvěru. Říkal jsem si: Vydržím, jestli získají důvěru, a pak odejdu. A taky jsem to tak udělal. Dneska jsem rád.

Proč?

Protože bych tam teď ani nechtěl pracovat, neměl bych na to žaludek. Odvolali mě samozřejmě kvůli zástupnému problému, chtěli se mě zbavit. Mluvil jsem s ministrem vnitra Langrem, který mi to oznámil den před mým odvoláním. Premiér Topolánek se mi to ani neodvážil říct. Mimochodem, jako ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace jsem ho přímo nikdy neviděl - ODS vyhrála volby v červnu, nastoupila a já jsem do dubna následujícího roku živého premiéra vlády nikdy neviděl. Přitom vláda je naším hlavním klientem. Pan Topolánek nenašel dost odvahy, aby mi do očí řekl: Nejsem s vámi spokojený.

Řekl jste, že byste na práci v rozvědce dnes neměl žaludek. Proč?

To jsem si naběhl… Ale dobře. Vím, že se dějí věci, se kterými bych jako šéf zpravodajské služby nikdy nesouhlasil. Mám pocit, že se dnes ve spoustě politických rozhodnutí, jako jsou výběrová řízení, zadávání státních zakázek a podobně, vytrácejí jakékoli mantinely slušnosti. Netvrdím, že v minulosti bylo všechno transparentní, proti současnosti to byl ale jenom odvar.

Můžete být konkrétnější?

Odpovím oklikou. Četl jsem třeba v Respektu článek s titulkem „Miliony pro Topolánkovy muže“ o tom, jak si ČEZ kupuje poradce politiků, a musím říct, že se mi velmi líbil. Říkal jsem si: Dobrý informační zdroj, tak to skutečně funguje. A tak můžu probírat další věci, třeba od Unipetrolu až po Krejčíře, a odkazovat na média.

Celý rozhovor čtěte v pondělním Respektu 19/2008.