Přispějte na pátrání po válečném zločinci

Financování projektů za pomoci drobných příspěvků budoucích uživatelů zažívá boom zejména v oblasti kultury a nových technologií. Kanadský spisovatel a dobrodruh Robert Young Pelton se nyní rozhodl za pomoci této internetové metody uspět tam, kde roky selhávají vlády i ozbrojené síly včetně těch amerických. Cílem netradiční akce je nalézt Josepha Konyho, vůdce jedné z nejbrutálnějších afrických povstaleckých skupin. Muže obviněného z válečných zločinů a verbování dětských vojáků, který roky uniká spravedlnosti.

Pelton, kanadský spisovatel, filmař a dobrodruh, je svým způsobem nekorunovaným králem válečných zpravodajů a reportérů. Jeho zatím poslední akcí je Expedice Kony, v rámci které se chce v lednu příštího roku vydat na několik týdnů do Afriky a vypátrat vůdce povstalecké skupiny Armáda božího odporu (Lord's Resistance Army – LRA), která se roky pohybuje v těžko přístupných džunglích na území tzv. Velkých jezer v rovníkové Africe.

Pelton spolu se dvěma filmaři hodlá výpravu financovat za pomoci crowdsourcingu. Každý uživatel internetu může přispět dle svého uvážení a každý vidí, kolik chybí do vybrání cílové částky. V případě projektu Expedition Kony je rozpočet nezanedbatelných 450 tisíc dolarů. Na získání částky je limit dvou měsíců, který vyprší 23. prosince. Pelton se svými společníky se ovšem do akce hodlá pustit bez ohledu na to, jestli se podaří finance touto cestou získat.

Chce prý spíš zjistit, zda je Kony skutečně natolik palčivým problémem, aby lidem v USA (a potažmo na Západě) stál nejen za like na sociálních sítích, ale také za několik dolarů. V širším pozadí je pak Peltonův názor, že skoro všichni, kteří se Konyho dosud snažili najít, měli postranní úmysly - a že úspěšné pátrání po „nepolapitelných zločincích“ nemusí být tak složité a nákladné, jak je často prezentováno.

K boji na boží příkaz

LRA, která v době své největší síly oživovala vzpomínky na brutální konflikty v Libérii a Sierra Leone, vznikla v roce 1987 na pozadí občanské války v Ugandě. Severozápad tohoto státu, který si většina lidí spojuje s hrůzovládou diktátora Idiho Amina, je většinově obýván kmenem Ačoli. Z tohoto kmene pocházel Tito Okello, generál, který v létě roku 1985 získal post prezidenta země. K moci se dostal - podobně jako jeho předchůdci - pučem, přičemž za pár měsíců stejným způsobem o moc přišel. Vystřídal ho Yoweri Museveni, vůdce Armády národního odporu (NRA), která se naopak rekrutovala z nespokojených obyvatel na jihu země.

NRA se pod vedením Museveniho zapsala do historie jako první africká povstalecká skupina, které se podařilo nejen svrhnout režim a nahradit jej novou vládou, ale jež dokázala svou pozici následně i udržet. Ačkoliv je Museveni považován za jednoho z úspěšnějších afrických vládců, i jeho působení má černá místa.

Jedním z nich je právě vleklý konflikt s Ačoly, kteří čelili opomíjení od vlády i přímým útokům NRA. Reakcí na to byl právě vznik LRA, relativně volně organizované ozbrojené skupiny, jejímž cílem bylo bránit svrhnout Museveniho vládu.

Vůdčí osobností LRA je od jejího vzniku v roce 1987 až dodnes Joseph Kony. Syn ačolských farmářů, který v dětství ministroval v kostele, se nedlouho po nástupu do čela skupiny prohlásil za médium, skrze nějž promlouvá bůh.

Ač původním důvodem vzniku LRA byla snaha bránit Ačoly, netrvalo dlouho a Kony své bojovníky obrátil vůči vlastním lidem. Na pozadí těžce uchopitelné směsky spiritismu, kultu osobnosti a útržků z Bible začala LRA podnikat brutální nájezdy proti vesnicím obývaným nejen kmenem Ačoli, ale prakticky kdekoliv, kam bojovníci v průběhu let doputovali. Násilí páchané na civilním obyvatelstvu se stalo pro LRA typickým a časem se k němu přidaly také únosy dětí. Z těch LRA vychovávala vojáky nebo sexuální otroky a v průběhu let je začala využívat jako hlavní prostředek v boji.

Přesná čísla neexistují, ale podle odhadů z roku 2004 LRA od svého vzniku unesla přes dvacet tisíc dětí a kolem sta tisíc civilistů přišlo o život v důsledku bojů s ugandskou armádou (pro úplnost je třeba dodat, že dětské vojáky používají i vládní vojáci). Běžnou praxí ozbrojenců z řad LRA i jejich protivníků bylo vypalování vesnic, znásilňování a mrzačení civilního obyvatelstva.

Udělejte Konyho slavným

Brutalita Konyho ozbrojenců v průběhu let natolik stoupla, že neunikla pozornosti mezinárodního společenství a neziskových organizací. V říjnu 2005 ho Mezinárodní trestní tribunál obvinil ze zločinů proti lidskosti a začaly na něj upozorňovat neziskové organizace. Nikdo ovšem neví, kde se nachází. LRA má v tuto chvíli pravděpodobně pouze několik stovek bojovníků a není ani jasné, kde přesně se pohybují - ač BBC před měsícem napsala, že bude jednat o své kapitulaci kvůli onemocnění.

Každopádně minulý rok se o LRA a Josephu Konymu začalo hodně mluvit díky internetové kampani kalifornské neziskové organizace Invisible Children. Ta byla založena v roce 2004 s cílem upozornit na zločiny páchané vůdci LRA a donutit státy v čele s USA k tomu, aby Konyho dostaly před soud. Aktivistům se podařilo v roce 2010 prosadit přijetí speciálního zákona věnovaného LRA. Ten zavazuje USA, aby se situaci LRA a jejích obětí řešili na diplomatické, humanitární i vojenské úrovni.

Dalším významným počinem této organizace bylo natočení videa „Kony 2012“. Třicetiminutový snímek představující genezi LRA a roli Konyho se začal virálně šířit a během tří dnů jej shlédlo přes čtyřicet milionů lidí. Úspěch kampaně stál nejen na dobře zvládnuté produkci, ale také na pozornosti celebrit v čele se zpěvačkou Rihannou nebo moderátorkou Oprah Winfrey. Kony se stál známým - podtitul snímku byl „Make Kony famous“ - a situaci se po delší době začala věnovat světová média.

Záhy se však objevila kritika z řad konzervativních amerických think-tanků a médií, podle které tvůrci kampaně záměrně zjednodušují situaci, překrucují fakta a zcela opomíjejí, že se válečných zločinů dopouští i druhá strana. Jiná část kritiků zase upozorňovala na fakt, že přístup stavějící na internetovém aktivismu jen konejší své podporovatele představou, že lajkování“ nebo sdílení videa stačí k vyřešení problému.

Kdo hledá, najde?

Nehledě na úspěch videa „Kony 2012“ se bojovníci LRA a jejich vůdce stále pohybují na svobodě a stále zůstávají, byť slábnoucí bojovou silou. Americká vláda vyslala do rovníkové Afriky speciální jednotky, jejichž cílem je asistovat při výcviku a nasazení místních vojáků proti LRA. Do přímých bojů ovšem nezasahují ani v případě, že provází své svěřence do operací. Ani dva roky ale nestačily americkým elitním válečníkům, aby Konyho nalezli. A přesně v tento moment nastupuje na scénu Pelton.

Kariéru profesionálního „vyhledávače potíží“ začal dnes osmapadesátiletý muž až po třicítce, když opustil slibnou dráhu v reklamě a ponořil se do světa ozbrojených konfliktů.

Somálští piráti, džihádisté v Čečensku, kolumbijské gerily FARC, ozbrojenci vládnoucí kmenovým územím Pákistánu, američtí kontraktoři firmy Blackwater v Iráku i povstalci na ostrově Bougainville – s těmi všemi a mnoha dalšími trávil v posledních patnácti letech často i týdny přímo v poli. Kromě knih a reportáží také vlastní časopis pro dobrodruhy všeho druhu Dangerous Magazine a bývá hostem ve zpravodajských relacích.

Sám sebe ovšem za novináře nepovažuje a dává přednost označení spisovatel. Jeho osobitý přístup se promítá i do lehce sarkastického odstupu, který si udržuje od běžného západního zpravodajství i rétoriky politiků. Díky ochotě stát se součástí příběhu, o kterém informuje, byl už několikrát v minulosti označen za agenta amerických tajných služeb, ale i spojku do světa žoldnéřů.

Nejinak je tomu v případě Konyho - zatímco americká armáda se podle něj snaží pod rouškou pátrání získat vliv v oblasti, pro Invisible Children je prý Konyho pohyb na svobodě paradoxně důvodem vzniku i fungování. Její zakladatelé se ostatně nechali slyšet, že Peltona sice respektují, ale že mají pochybnosti o prospěšnosti jeho plánu Konyho nalézt. Jejich přístup je prý širší a nalezení Konyho je jen jednou z jeho částí.

Sám Pelton ke své plánu říká: „Mým cílem není pouze kritizovat, ale zjistit, proč se ho (Konyho) přes celkový rozpočet blížící se 200 milionům dolarů nepodařilo za pět let nikomu najít. Pokud budeme úspěšní, vytvoříme tím model pro podobné akce v budoucnu.“ Přední americká média Peltonův plán vesměs komentovala tak, že je natolik neortodoxní, že by se mohl podařit.