Princezna Guguša v nesnázích

Je to celé tak trochu jako z pohádky. Zlí rádcové se snaží přesvědčit zestárlého krále, aby se zbavil oblíbené dcery a pravděpodobné následnice. Ta ovšem pletichy prohlédne a s pomocí lidu (a twitteru) se zrádných ministrů chce zbavit. Jenže současný Uzbekistán má k pohádkovému království velmi daleko a happy endu se tu nejspíš nedočkáme. 

Pětasedmdesátiletý Islam Karimov, který vládne třicetimilionové středoasijské republice železnou rukou ještě od sovětských dob, se připravuje na předání moci během prezidentských voleb v březnu 2015. V otázce nástupnictví bylo nejčastěji médii skloňováno jméno Karimovovy nejstarší dcery Gulnary (41), která je známá jako popová zpěvačka pod pseudonymem Guguša, ale též jako návrhářka šperků, organizátorka charitativních fondů a v minulosti i diplomatka.

Plačící otec

Gulnara byla zvyklá užívat si naplno života, zatímco režim jejího otce údajně mučil politické oponenty a nutil každý rok stovky tisíc studentů a učitelů k otrocké práci při sběru bavlníku, na jehož monokultuře je slabá uzbecká ekonomika z velké části závislá. Ale letošní podzim pro ni znamená strmý politický i osobní pád. Zřejmě především kvůli tomu, že se prvně začala vážně zabývat tím, co se v Uzbekistánu skutečně děje, a navíc vše, co se dozvěděla, ihned publikovat na internetu. To ovšem vedlo ke střetu s šéfem obávané uzbecké Služby národní bezpečnosti Rustamem Inojatovem.

Ten měl nedávno podle ruského serveru Lenta přinést prezidentovi do jeho taškentské rezidence kompromitující dokumenty týkající se Gulnary - včetně důkazů o korupci a kompromitujících fotografií. Prezident prý v záchvatu zloby po Inojatovi hodil přes pracovní stůl mobil a popelník. Poté si k sobě Gulnaru zavolal, křičel na ni a několikrát ji udeřil. Navečer ho údajně našli bodyguardi plačícího v zahradě prezidentského paláce.

Rozpad Gulnařiny mocenské základny jsme po tomto incidentu mohli sledovat takřka v přímém přenosu. Již v říjnu přestaly z ničeho nic vysílat čtyři televizní stanice a tři rádia ovládané Gulnarou, která podle odhadů Daily Mail doposud nashromáždila bohatství ve výši 13 miliard korun. Poté se začala šířit panika do ostatních segmentů Gulnařina podnikatelského impéria, kam mimo jiné spadá i množství hotelů, klenotnictví a butiků po celé zemi.

Několik osob z jejího okolí uteklo do zahraničí, mimo jiné šéf ochranky prezidentovy dcery; Gulnaře zabavil pas sám otec. Minulý týden byl pak na základě obvinění z ilegálních finančních machinací uzavřen fond Fórum kultury a umění Uzbekistánu, který představoval hlavní oporu vlivu uzbecké korunní princezny.

Twitterový účet Gulnary Karimovy, který je znám množstvím skandálních odhalení, označil uzbecký server Ferghana News za jedno z „vedoucích médií“ v zemi. Prezidentova dcera například v říjnu prostřednictvím Twitteru informovala o tom, že se jí kdosi pokusil zabít: „Všem vám moc děkuji! Snažili se mě zavraždit pomocí rtuti. Díky Bohu se jim to nepodařilo, ale přesto se budu ještě dlouho léčit.“

Kromě toho obvinila svoji matku Taťánu ze satanismu a stýkání se s černokněžníky, zmíněnou hlavu tajné služby Inojatova a premiéra Šavkata Mirzajeva ze snahy převzít moc v zemi a jiné představitele silových struktur z pořádání sexuálních orgií a opilství. O své mladší sestře Lole pak napsala, že tráví většinu svého času na soukromé jachtě, kde bere kokain.

Kámen na kameni

Jsou tu ovšem i zásadnější zprávy. „Zatímco se uzbečtí diplomaté v Ženevě snaží dokázat, že v jejich zemi nedochází k mučení vězňů, prezidentova dcera na svém twitterovém účtu zveřejňuje důkazy o pravém opaku – cituje příklady svévolných zatčení nevinných lidí a vykonstruovaných obvinění včetně těch z terorismu,“ řekla pro Uznews lidsko-právní aktivistka Mutabar Tadžibajeva.

Podle serveru Uznews existují dvě nejpravděpodobnější verze konfliktu v okolí uzbecké „první dcery“. Jednou možností je, že jsme v Uzbekistánu svědky střetu o nástupnictví mezi dcerou prezidenta a představiteli silových struktur. „Supi začali kroužit okolo prezidenta Karimova, který zatím neoznačil jasného nástupce, přestože má v poslední době zdravotní problémy,“ řekl pro Daily Mail anonymní západní diplomatický zdroj.

Podle jeho názoru se nyní premiér a šéf SNB rozhodli zdiskreditovat Gulnaru Karimovu - a není vyloučeno, že až se jim to podaří, začnou bojovat o vedení mezi sebou. To může vést až k pokusu o převrat či k občanské válce.

Druhá verze událostí hovoří o tom, že celý konflikt mezi Gulnarou a Inojatovem je fingovaný a má za cíl vylepšit obraz budoucí prezidentky v zahraničí. „Tatínek už není nejmladší a je potřeba ho nahradit. Tak se snaží připravit si nástupce – prezidentku, která bojuje proti nešvarům režimu a je v podstatě disidentka,“ píše se v jednom z komentářů na serveru Uznews.

Ať už je blíž pravdě první či druhá verze, po tomto skandálu nezůstane v Uzbekistánu kamen na kameni. Po celých 25 let své vlády představoval Islam Karimov jasnou autoritu, což současné rozepře uvnitř jeho rodiny i politické elity zpochybňují. Karimovův režim sice tvrdě perzekuoval vnitřní opozici a omezoval základní lidská a občanská práva, ale byl stabilní.

Krize ohledně taškentského nástupnictví nemohla být hůře načasovaná, neboť v průběhu příštího roku se budou jednotky NATO stahovat ze sousedního Afghánistánu právě přes Uzbekistán. Po odchodu aliance se očekává zesílení konfliktu mezi islámskými radiály a kábulským režimem, který se může snadno přelít do okolních zemí.
Zejména do spory politických elit oslabeného Uzbekistánu. Takový vývoj by už definitivně rozhodně nepřipomínal pohádku o zavržené princezně, nýbrž reálnou tragédii - nejen pro Uzbekistán, ale i celý středoasijský region.