Boj o Grodzkou

Anna Grodzká je elegantní dáma na prahu šedesátky a na fotografiích jí to zpravidla sluší. Když ji ale uvidíte naživo, všimnete si, že – ač stále elegantní – je také zvláštně korpulentní, a když promluví, slyšíte jemný, nicméně mužský hlas.

Správně, vtip je v tom, že Anna Grodzká se narodila jako Krzysztof Bęgowski a ten se v Annu Grodzkou změnil definitivně až v roce 2010. Krzysztof vystudoval psychologii, založil rodinu, produkoval filmy a seriály, byl členem polské sociální demokracie. Anna vstoupila do Palikotova hnutí a díky tomu se z ní předloni stala první transsexuální poslankyně v evropských dějinách.

Už tak zajímavý příběh se ale stal ještě zajímavějším předminulý týden, kdy Palikotovo hnutí oznámilo, že jeho novou kandidátkou na křeslo místopředsedkyně Sejmu je právě Anna Grodzká. Spustilo se něco, co by se dalo nazvat ledasčím, jen ne kultivovanou debatou nad profesními kvalitami kandidátky.

Smutnou hlavní postavou se stala doposud ne moc známá poslankyně Práva a spravedlnosti, docentka práv Krystyna Pawłowicz. „Není to tak, že se člověk nažere hormonů, nechá se operovat a je z něho žena. A když vedle sebe vidím chlapa, tak jaká paní? Jaká paní s obličejem boxera?“ Pokud se dámy neznají třicet let a podobné věci si neříkají s hurónským smíchem nad šestým pivem, tak je to vcelku silná káva. A prý neznají.

Na sílu téhle kávy už protestním dopisem upozornili i studenti a učitelé její domovské Varšavské univerzity a Pawłowicz to schytala od mnohých. Nebyla ovšem ve svém odporu jediná. „Jsou jisté hranice trapnosti, které se nemohou překračovat. A pokud se vicemaršálkem stane muž, který se vydává za ženu, stane se ze Sejmu obyčejný cirkus,“ napsal katolický publicista Tomasz Terlikowski.

Celá „debata“ byla zkrátka zoufale nevěcná, zčásti i z druhé strany. Dala by se totiž shrnout asi takto:
„To nejde, vždyť byla dřív chlap.“
„No a co? Tím spíš.“

Snad jedinou připomínkou, která mířila k jádru věci, byla kritika Grodzké, že si svou pozici neodpracovala, a ani k tomu nijak nesměřuje, protože má nadprůměrný počet hlasovacích absencí. Jenže na druhou stranu má Anna Grodzká také nadprůměrný počet podaných návrhů zákonů a usnesení. A upřímně – i tenhle argument stojí trochu na vodě. A to ještě Poláci nejspíš neví, že u nás Sněmovně dlouhé roky přímo předsedal někdo jako Miroslav Vlček.

Dnes, v pátek, už je jisté, že se Anna Grodzká vicemaršálkyní nestane. Současným vyslancem Palikotova hnutí ve vedení Sejmu je feministická aktivistka Wanda Nowická. Tu chtěla ale strana odvolat, protože přijala výroční odměny – ty se sice rozdělují každý rok a všem místopředsedům, ale Palikot usoudil, že je to nemravnost. S čímž Nowická neochotně souhlasí.

Tuskova Obyvatelská platforma se ale zachovala hodně vyhýbavě. Nominace Grodzké by jim prý sice nevadila, ale Nowická je podle nich dobrý vicemaršálek a její odvolání nepodpořila. A jejich hlasy byly klíčové. V kuloárech se mluví o tom, že toto rozhodnutí je pochopitelně skrytým hlasováním proti Grodzké. Nowická může rezignovat, k čemuž se za prvé nemá, a za druhé není jisté, že Palikotově hnutí zůstane pozice vicemaršálka – zvyklost, že pět nejsilnějších parlamentních klubů nominuje své zástupce, je jenom neformální.

Tak se skončila historie o prvním transsexuální místopředsedkyni parlamentu v Evropě. Pokud je pravda, že „Grodzká je pro Polsko výzva“, jak se vyjádřil jeden z publicistů, dopadlo to pro Polsko hodně upachtěnou remízou.