Syndrom brexit: Brity méně zajímají evropské jazyky a jsou lhostejní k odchodu

Studenti ve Velké Británii začínají ztrácet zájem o studium evropských jazyků a čínština letos poprvé ve sledovaných přehledech předstihla němčinu. Data pocházejí ze zprávy o tzv. testech úrovně A -  zkoušce, kterou po dvouletém studiu absolvují osmnáctiletí středoškoláci coby vstupenku do světa vyššího vzdělání.

Právě na levelu A klesl počet zájemců o němčinu o 16 a půl procenta, francouzština si pohoršila o osm a španělština o čtyři procenta. Naproti tomu čínština stoupla vzhůru o devět procent a stala se místo němčiny třetím nejstudovanějším cizím jazykem v Británii. Zájem stoupl i o ruštinu a japonštinu.

Letošní účastníci byli první, kdo si vybírali jazyky ke zkoušce až po rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, které se uskutečnilo v červnu 2016. „Je to součást jistého sestupného trendu,“ cituje server Politico komuniké vydané ke zprávě Asociací ředitelů základních a středních škol. „A visí nad námi hrozba, že se proměníme v jednojazyčnou společnost. Aby se tak nestalo, musí vzniknout celostátní strategie, jak zvednout zájem o studium cizích řečí.“

Nenápadnou zprávu o ztrátě zájmu britských studentů domluvit se za kanálem v pevninské Evropě jinou řečí než svou vlastní doplňuje britský The Guardian informací o průzkumu nálad mezi ostrovními voliči ohledně nového referenda a možné změny rozhodnutí odejít. „Největší překážkou ve snaze zrušit brexit je lhostejnost voličů,“ píše list, podle jehož dat Brity současné napjaté vyjednávání o podmínkách odchodu příliš nezajímá, a dopad na svůj život cítí v operaci brexit jen minimum z nich.

Pro většinu jde buď o jednou danou a vyřešenou věc, nebo o záležitost, jejíž význam a smysl odhalí až vzdálená budoucnost. Průzkumy sice naznačují růst podpory pro myšlenku nového referenda - v němž mezi voliči prozrazujícími své preference vedou zastánci „zůstat“. Přesto 60 procent veškerého britského elektorátu stále souhlasí s tezí: „Mě už vůbec nezajímá, jak odejdeme z EU, já už jenom chci, aby to bylo hotové a za námi.“

The Guardian pro čtenáře nešifruje svůj průzkum podle oblastí, ale z jiných informací dá se soudit, že zmíněných 60 procent lhostejných je z velké části tvořeno Angličany; Skotové, a především Irové osobní zainteresovanost na věci cítí docela silně.  Je to totiž právě jejich ostrov, o který se ve vyjednávání konečné dohody nejvíc hraje, a na jehož severní části může brexit snadno obnovit staré rány z teprve nedávno skončené kapitoly nenávistných bojů mezi tamními (protibritskými) katolíky a (koruně loajálními) protestanty.

Vystoupení Velké Británie z EU - jak je zájemcům o brexit notoricky známo - s sebou totiž nese jeden oříšek: jakou hranici nastolit mezi unijní Irskou republikou a britským Severním Irskem tak, aby zároveň od sebe pevně oddělovala dva nově suverénní světy a zároveň aby vlastně zůstala stejně neviditelná a prostupná jako dosud. To první chce logika brexitu, to druhé Irové.

Vyjednavači EU navrhli před časem řešení: severní Irsko může zůstat členem vnitřního společného trhu Unie, v němž nejsou hranice a platí svoboda pohybu lidí, zboží, služeb a kapitálu. Britský vyjednávací tým to odmítl jako útok na principy brexitu a britskou územní celistvost. A premiérka Theresa May teď přišla s vlastním návrhem: omezme společný trh jen na volný pohyb zboží a rozšiřme ho na celou Velkou Británii. Odpověď z Bruselu, potvrzená ve středu ve výročním projevu šéfa eurokomisařů Jean-Claude Junckera, byla jasná: Ne.

„My neohrozíme všechna naše velká dosažení na vnitřním trhu jenom proto, abychom uchránili Velkou Británii před důsledky její vlastní pošetilosti,“ komentoval to (irský) komisař EU pro zemědělství Phil Hogan. „Opravdu si někdo může myslet, že EU v době, kdy je světový obchod unášen zpět do brutalismu, vystaví svoje základní výdobytky riziku rozdrobení a konce? Ne. Nebude žádné vyzobávání třešniček. Čtyři svobody volného vnitřního trhu nebudou roztrženy.“

Většina britských voličů se to asi nedozví, ale Hogan, který ve své řeči zůstal střízlivým optimistou, jim nakonec vzkázal: „Je to vlastně jednoduché: dohody lze dosáhnout, pokud jí chtějí obě strany. A aby se tak stalo, musíme otázku irské hranice de-dramatizovat.  Neviditelná hranice je základní podmínkou irského míru - a vy neposlouchejte extremisty brexitu, jako jsou Johnson, Farage nebo Rees Mogg, protože ti o tom nevědí ani ň.“