Co spojuje islamistické teroristy a masové vrahy? Problematický vztah k ženám

Případ šestinásobné vraždy v quebecké mešitě, z níž kanadská policie obvinila sedmadvacetiletého studenta politologie a antropologie Alexandra Bissonnetta, znovu připomněl jednu doposud málo popsanou, ale mimořádně zajímavou okolnost podobných útoků. Přesněji – společný rys jejich pachatelů. Jde o jejich vztah k ženám.

Mladý muž s modrýma očima a drobného vzrůstu, kterého řada známých, sousedů či spolužáků z univerzity charakterizovala jako slušného a tichého „samotáře“, měl podle řady zdrojů citovaných kanadskými médii také on-line tvář – tu méně slušnou. François Deschamps z québecké nevládní organizace pomáhající uprchlíkům Bissonnetta na fotkách okamžitě poznal coby jednoho z nejaktivnějších trollů napadajících jeho organizaci na sociálních sítích. „Úplně jsem nadskočil, když jsem uviděl jeho tvář,“ řekl Deschamps québeckému deníku Le Soleil.

Bissonnette se coby fanoušek amerického prezidenta Donalda Trumpa a francouzské krajně pravicové političky Marine Le Pen zaměřoval zejména na cizince (tedy nejen na uprchlíky a muslimy) a otázku ženských práv. Podle dalších kanadských novin La Presse student aktivně trolloval stránky feministických skupin, kde na debatující útočil jako na „feminacistky“. A fakt, že Bissonnettovo vystupování na sítích bylo „plné nenávisti“ mimo jiné k ženám, médiím potvrdil také jeho bývalý spolužák Antoine Cabanac.

A co frankofonního Kanaďana spojuje s teroristou, který zabil čtyřiaosmdesát lidí na promenádě v Nice, s útočníkem z nočního klubu v Orlandu, který má na svědomí padesát lidí, s teroristou z Bostonu, kde při útoku na maraton zemřelo pět lidí, či mužem, který loni postřílel v americkém Kansasu sedmnáct lidí? Co má společného s dalšími masovými vrahy – Eliotem Rodgerem (sedm mrtvých, 2014) či Robertem Lewisem Dearem (tři mrtví, 2015)? Všichni zmiňovaní měli před útoky na kontě násilí vůči ženám - bili a jinak terorizovali svoje partnerky, ženám vyhrožovali či je pronásledovali a jinak obtěžovali. Elliot Rodger po sobě zanechal video, v němž se vyznává z nenávisti k ženám (za to, že ho odmítaly) a slibuje jim odplatu.

Někteří další pachatelé útoků - stejně jako Bissonnette – sice neměli na kontě násilné chování vůči konkrétním ženám, ale téma bylo v jejich životech přítomno. Strůjce teroristického útoku v Oklahoma City Timothy McVeight podle lidí, kteří ho znali, velmi trpěl tím, že nikdy neměl přítelkyni a cítil se ženami odmítán. Ostře antifeministický a pohrdavý k ženám byl ve svém manifestu také Nor Anders Breivik - pachatel útoku, při něm na ostrově Utoya a v Oslu zemřelo 77 lidí.

A jestli mají něco extrémně pravicoví radikálové společného s islamisty, pak je to právě pohrdání ženami. „Násilničtí extrémisté a teroristické organizace - od neonacistických skupin po islamistické sítě - nabízejí ideologické ospravedlnění pro ty, kteří chtějí ženy ovládat a nakládat s nimi podle libosti,“ píše BBC.

Jak však píší v jednom starším textu The New York Times, tento fenomén zatím nikdo seriózně nezkoumal. Vztah k ženám a názor na tradiční uspořádání společnosti, v němž muži dominují a ženy poslouchají, může přitom být jedním z faktorů radikalizace.