Válka na Ukrajině: Ukrajina nejspíš zasáhla raketami ruskou leteckou základnu na okupovaném Krymu

Úterý, 17:00: Na západě anektovaného Krymu byla napadena ruská letecká základna a muniční sklady, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant. Očití svědci hlásí exploze a stoupající dým. Na místo se vypravil šéf správy anektovaného poloostrova Sergej Aksjonov, který nařídil vytvořit okolo letiště pětikilometrovou bezpečnostní zónu. Ruské ministerstvo obrany mezitím vše vysvětlilo explozí několika kusů letecké munice v úložišti na letišti Saky (rusky Saki) u Novofedorivky (rusky Novofedorovky), přičemž nikdo nebyl zraněn ani zabit. Příčiny exploze se ale teprve zjišťují. Místní úřady vyhlásily evakuaci obyvatelstva z okolí letiště a na místo vyslaly sanitky, uvedla agentura TASS. Výbuchy si podle záchranářů vyžádaly nejméně tři zraněné, tvrdí tisk.

K explozím na ruském vojenském letišti na Krymu se ukrajinská vojenská rozvědka podle listu Ukrajinska pravda odmítla vyjádřit. „Exploze postihly leteckou základnu okupantů, odkud vzlétala letadla bombardující Záporožskou, Mykolajivskou a Chersonskou oblast,“ zdůraznila ukrajinská tisková agentura Unian. „Ukrajina dostala rakety o doletu 200–300 kilometrů a použila je,“ napsal bývalý poradce ukrajinského ministra vnitra Viktor Andrusiv, ale ruské ministerstvo obrany tvrdí, že munice na letišti prostě vybuchla, bez přispění dalšího faktoru, dodal Unian. Oleksij Arestovyč z ukrajinské prezidentské kanceláře zažertoval o zhoubnosti ruského zvyku kouřit v blízkosti střelného prachu a naznačil, že příště by na řadě mohl být Kreml. (čtk)

Úterý, 14:30: Premiérky Estonska a Finska se vyslovily pro to, aby Evropa přestala Rusům udělovat turistická víza. Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem volně cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru. Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí Evropské unie dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací.

Estonsko a Finsko se chtějí s ostatními unijními zeměmi dohodnout na pauze v udělování víz ruským občanům. Podle nich by nemělo být Rusům umožňováno trávit dovolenou v Evropě, zatímco jejich vláda vede válku proti Ukrajině. Estonská premiérka Kaja Kallasová dnes na twitteru napsala, že „návštěva Evropy je výsada, nikoli lidské právo“ a že nastal čas „ukončit turistiku z Ruska“.

Finská premiérka Sanna Marinová v pondělí řekla finské televizi Yle, že „není správné, že zatímco Rusko vede agresivní, brutální útočnou válku v Evropě, Rusové mohou žít normální život, cestovat po Evropě a být turisty“. Estonsko i Finsko sousedí s Ruskem a jsou členy EU, která po invazi zakázala lety z Ruska. Rusové však mohou do obou států cestovat po zemi a zjevně pak odtud odlétají do jiných evropských destinací. (čtk)

Pondělí, 15:30: Ukrajinská armáda znovu zasáhla Antonivskyj most v Ruskem okupované Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform to uvedla mluvčí ukrajinské armády. Úder potvrdil také Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov. Ukrajinské síly kromě toho pomocí raketometů HIMARS útočily v Melitopolu v Záporožské oblasti proti místům, kde byly dočasně rozmístěny ruské jednotky, uvedl starosta Melitopolu. Rusové podle ukrajinských představitelů dnes ostřelovali hustě osídlenou čtvrť v Charkově.

Antonivskyj most u města Cherson pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu, podle agentury Reuters je jedním z pouhých dvou přemostění, které umožňují invazním jednotkám přístup na území, jež okupují na západním břehu řeky Dněpr. Pro ukrajinské ozbrojené síly byl v posledních týdnech klíčovým cílem. Ruská agentura TASS s odvoláním na představitele okupační správy Stremosuova napsala, že nejnovější úder ukrajinských sil poškodil zařízení stavbařů, kteří obnovují konstrukci po předchozím ostřelování. „Není to nic strašného, jen to poněkud zdrží otevření mostu,“ prohlásil Stremousov, který zároveň uvedl, že otevření mostu úřady plánovaly na 10. srpna. Jak moc se jeho otevření opozdí, však neupřesnil. (čtk)

Pátek, 13:00: Ukrajinu opustily další tři lodě s celkem 58.000 tunami kukuřice, uvedlo turecké ministerstvo obrany. Stalo se tak v rámci dohody o obnovení vývozu potravin z ukrajinských přístavů blokovaných ruskou invazí.

Turecké ministerstvo obrany na twitteru uvedlo, že loď Navistar, plující pod panamskou vlajkou s nákladem 33.000 tun kukuřice, směřuje z ukrajinské Oděsy do Irska. Loď projde kontrolou v mezinárodním koordinačním centru (JCC) u Istanbulu, které vzniklo na základě dohody mezi OSN, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou.

Druhá loď Rojen, která pluje pod maltskou vlajkou a veze 13.000 tun kukuřice, vyplula z přístavu Čornomorsk a míří do Británie. Třetí loď Polarnet, plující pod tureckou vlajkou, vyrazila rovněž z Čornomorsku a její konečnou destinací je černomořský přístav Karasu v Turecku. I tato dvě plavidla zkontroluje inspekční tým složený ze zástupců Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN.

Loď Razoni byla tento týden prvním plavidlem od začátku ruské invaze, které vyplulo z ukrajinského mořského přístavu s nákladem ukrajinských zemědělských produktů. Mezitím úspěšně prošla inspekcí v Istanbulu a nyní míří do libanonského přístavu. Na povolení vyplout čeká nyní v ukrajinských přístavech více než 12 lodí a další plavidlo míří do Čornomorsku. (čtk)

Čtvrtek, 10:30: Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi ve středu uvedl, že situace okolo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny se vymkla kontrole a je extrémně nestabilní. Ukrajinské úřady tvrdí, že se Rusové v elektrárně opevňují a z jejích prostor ostřelují ukrajinská města.

„Ruští představitelé vykreslují Ukrajinu tak, že nezodpovědně používá zbraně poskytnuté Západem a riskuje jadernou katastrofu. Snaží se odradit západní a další spojenecké státy od poskytování další vojenské podpory pro nadcházející ukrajinskou protiofenzívu na jihu země,“ uvedl ISW. Podle institutu se Rusové s tímto cílem uchylují také k útokům pod falešnou vlajkou, jako bylo ostřelování okolí přilehlého města Enerhodaru na začátku července.

Záporožská jaderná elektrárna je s šesti reaktory největší podobné zařízení v Evropě i na Ukrajině. Ruští vojáci ji obsadili na začátku března, její chod ale stále zajišťují ukrajinští zaměstnanci. Podle Grossiho je na místo nutné vyslat technickou inspekci MAAE, nedaleko ale vede frontová linie a boje misi znemožňují. Agentura by pro vyslání kontroly potřebovala nejen podporu Kyjeva a OSN, ale i dohodu s Ruskem. (čtk)

Středa, 10:30: Ruské síly patrně dostaly rozkaz k přímému útoku na město Avdijivka na východě Ukrajiny, než aby čekaly na úspěch obkličovací operace v oblasti. Uvedl to ve svém pravidelném hodnocení americký Institut pro studium války (ISW). Podle ukrajinského velení se Rusko na jihu připravuje na protiofenzívu směrem na město Kryvyj Rih. Jeho snažení v této oblasti však narušují útoky ukrajinských sil na logistické cíle.

Ruské zdroje a zdroje proruských separatistů v Donbasu zveřejnily videa, která naznačují, že ukrajinští obránci byli vytlačeni z pozic kolem větrací šachty uhelného dolu Butivka jihozápadně od Avdijivky. Toto místo označuje ISW za nejbližší ukrajinské postavení k městu Doněck a zároveň klíčovou obrannou pozici pro samotnou Avdijivku. Ukrajinci ji drželi od roku 2015. ISW upozorňuje, že i ukrajinský generální štáb připustil „částečně úspěšný“ postup ruských sil v této oblasti.

Rusko podle ukrajinského velitelství Jih začalo soustřeďovat vojska ve směru na Kryvyj Rih ve snaze podniknout protiofenzívu a postoupit za hranice Chersonské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v polovině července nařídil armádě osvobodit jižní Ukrajinu, podle ukrajinských úřadů se v Chersonské oblasti podařilo osvobodit od ruské okupace 53 obcí.

Problémy se zásobováním ruských vojsk v této oblasti způsobují ukrajinské útoky na logistické cíle. Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné svodce uvedlo, že v důsledku nedávného útoku na ruský muniční vlak je velmi nepravděpodobné, že by železniční spojení mezi Chersonem a anektovaným poloostrovem Krymem zůstalo v provozu. Rusko podle něj také zřídilo přívoz namísto poškozeného Antonivského mostu v Chersonu. (čtk)

Úterý, 11:00: Ruské dělostřelecké útoky na města Bachmut a Mykolajiv pokračovaly také v pondělí v noci, oznámilo v úterý ráno vedení ukrajinské armády. Místní úřady v Mykolajivu zaznamenaly ráno ve městě výbuchy a nejméně jeden člověk utrpěl zranění, napsal server The Kyiv Independent. Přes noc se ukrajinské straně podle jejího tvrzení podařilo také odrazit několik pokusů o ruský útok.

V okolí Bachmutu, kde ruské jednotky zaznamenaly v posledních dnech mírný postup, ruská armáda v noci pokračovala v bombardování vojenské i civilní infrastruktury. Ukrajinští vojáci v oblasti odrazili několik útoků a boje pokračují, uvedl ukrajinský generální štáb. Útokům čelil také Mykolajiv i jeho okolí, který byl v uplynulých dnech těžce ostřelován ruskými jednotkami. Podle místních úřadů bylo od začátku války poničeno přes tisíc domů, z nichž desítky nebude možné opravit. Dělostřelecké útoky však ukrajinské síly zaznamenaly také v dalších částech země, například u Charkova či v Záporožské oblasti.

Přesun části ruských vojsk ze severu Doněcké oblasti k posílení obrany okupované části jižní Ukrajiny připraví ruskou ofenzívu na Slovjansk o nezbytnou bojovou sílu. Toto stažení pravděpodobně vytvoří ukrajinským vojskům podmínky pro zahájení protiútoku ve směru na Izjum, upozornil americký Institut pro studium války (ISW). Přesuny ruských jednotek do Záporožské oblasti podle expertů také naznačují, že ukrajinská protiofenzíva se neomezí jen na Chersonskou oblast, ale pravděpodobně bude vedena po celé jižní části země.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na twitteru poděkoval Spojeným státům za nový balík vojenské pomoci v hodnotě 550 milionů dolarů (asi 13,2 miliardy Kč) a označil jej za další „investici do bezpečnosti východního křídla NATO“. „Naši dělostřelci jsou připraveni přeměnit noc v den, aby vyhnali ruské okupanty z Ukrajiny!“ přislíbil Reznikov. (čtk)

Pondělí, 15:00: Německé raketomety Mars II již dorazily na Ukrajinu, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Jde o třetí typ výkonného raketometu s dalekým dostřelem, po HIMARS a M270, poskytnutých Spojenými státy a Velkou Británií. Reznikov současně oznámil, že Ukrajina dostala další čtyři raketomety HIMARS. „Na Ukrajinu přicestoval třetí sourozenec z rodiny ‚dlouhé ruky‘, raketomet Mars II z Německa,“ napsal Reznikov na twitteru a poděkoval jménem ukrajinských dělostřelců německým partnerům a ministryni obrany Christine Lambrecht.

„Čtyři další HIMARSy přijely,“ dodal později Reznikov a poděkoval americkým partnerům. „Prokázali jsme, že umíme tuto zbraň chytře nasazovat. Zvuk startujících raket HIMARS se stal v předních pozicích špičkovým hitem letošního léta,“ dodal.

Raketomet Mars II je licenční kopií amerických raketometů M270 upravenou pro potřeby spolkových sil koncernem Krauss-Maffei-Wegmann - což si vyžádalo zvětšení rozměrů a váhy, poznamenal na svém webu list Ukrajinska pravda. Všech 12 raket lze odpálit za 60 vteřin z raketometu, který je vybaven novým systémem řízení palby. Dostřel podle typu použité munice dosahuje 38 až 300 kilometrů, dodal list.

Západní raketomety se vyznačují větší přesností a delším dostřelem než zbraně sovětské konstrukce, kterými Ukrajina dříve disponovala. Nové zbraně umožnily ukrajinským jednotkám zasahovat dříve nedosažitelné ruské cíle, připomněla agentura Reuters. (čtk)

Pondělí, 14:00:  Evropská unie poslala Ukrajině jednu miliardu eur jako finanční příspěvek na řešení dopadů války s Ruskem. Peníze mají podpořit rozpočet Ukrajiny, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Peníze jsou z dlouhodobé pomoci devět miliard eur schválené minulý měsíc. První tranše částky v objemu 500 milionů eur je už na účtě ukrajinské centrální banky. Zbývající část by tam měla být v úterý, informovala agentura Reuters.

„Tato jedna miliarda eur je součástí většího balíčku podpory pro Ukrajinu celkem za devět miliard eur. Tyto prostředky pomohou financovat prioritní rozpočtové potřeby,“ uvedl Šmyhal v aplikaci Telegram. Ministři financí EU schválili Ukrajině dlouhodobou půjčku na financování základního chodu státu v polovině července. Evropský blok od únorového začátku ruské invaze poskytl Kyjevu včetně nejnovější částky 2,2 miliardy eur, které slouží k pokrytí nákladů vzniklých v důsledku ruské agrese.

Ukrajinská vláda požádala o další pomoc, podle ekonomů jenom na každodenní provoz státu potřebuje až pět miliard eur měsíčně. Peníze jsou součástí souboru pomoci přislíbené vedle EU dalšími zeměmi včetně Spojených států, ale také soukromými dárci. Unie chce v jeho rámci poskytnout dalších osm miliard eur, členské země se však zatím neshodly na jejich uvolnění. (čtk)

Pondělí, 11:00: - Z Oděsy v pondělí ráno vyplula první loď s ukrajinským obilím v rámci dohody, kterou 22. července uzavřely Ukrajina, Rusko, Turecko a OSN. Uvedla to turecká mutace stanice CNN. Zprávu později potvrdilo i turecké ministerstvo obrany a také Kyjev. Podle ukrajinského ministerstva dopravy loď měla vyplout kolem 08:15 SELČ. Podle předchozích informací je cílem nákladního plavidla Libanon.

Vyplutí první lodi s obilím v rámci istanbulské dohody potvrdil ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov. „První loď s obilím od ruské agrese vyplula z přístavu. Díky podpoře všech našich partnerských zemí a OSN jsme byli schopni plně implementovat dohodu podepsanou v Istanbulu,“ napsal na twitteru.

Vývoz obilí, dosud zablokovaného v přístavech, přinese ukrajinské ekonomice přinejmenším miliardu dolarů a umožní zemědělcům naplánovat setí na příští rok, uvedl Kubrakov podle agentury Reuters v samostatném prohlášení, zveřejněném ministerstvem. Na vyplutí podle ministra čeká dalších 16 lodí, které v ukrajinských přístavech uvízly po ruském útoku z 24. února. Tato plavidla by podle Reuters mohla přepravit na 580.000 tun ukrajinského obilí.

Podle tureckého ministerstva obrany nákladní loď Razoni směřuje do přístavu Tripolis v Libanonu, který patří mezi země nejvíce závislé na dodávkách obilí z východní Evropy. Do tureckých vod má loď dorazit v úterý, podle některých médií ve středu. Loď Razoni, plující pod vlajkou Sierry Leone, podle Kubrakova pluje koridorem označeným OSN a Tureckem za bezpečný, s nákladem 26 000 tun kukuřice.

Kvůli ruské agresi je v ukrajinských přístavech podle Kyjeva zablokováno na 20 až 25 milionů tun obilí. Některé přístavy zaminovaly ukrajinské jednotky kvůli obavám z vylodění ruských jednotek, přepravní trasu ohrožují i operace ruského námořnictva.

Na konci července se strany dohodly na podmínkách obnovy přepravní trasy přes Černé moře. V Istanbulu bylo vytvořeno monitorovací centrum, které má dohlížet na plnění těchto podmínek. Ukrajina patří mezi hlavní světové exportéry obilí, na dodávkách jsou závislé některé chudší země v Africe a na Blízkém východě.

Ukrajina je jedním z největších vývozců zemědělských plodin. Připadá na ni 42 procent slunečnicového oleje, 16 procent kukuřice a devět procent pšenice prodávaných na světovém trhu, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. (čtk)

Pondělí, 09:00:  Ruské jednotky v posledních dnech pokračovaly ve snaze o „taktické útoky“ směrem na ukrajinské město Bachmut a dařilo se jim postupovat, ovšem pouze pomalu. Ve svém ranním hlášení o vývoji bojů na Ukrajině to uvádí britské ministerstvo obrany. Rusové podle něj pravděpodobně mění strategii ofenzívy na Donbase poté, co ta stávající nepřinesla „rozhodující průlom“.

„Během posledních čtyř dní se Rusko dál snažilo o taktické útoky na ose směrem na Bachmut, severovýchodně od Doněcka, a dařil se mu jen pomalý postup,“ uvádí britské ministerstvo obrany. „Rusko pravděpodobně upravuje operační design své ofenzívy na Donbase poté, co se mu nepodařil rozhodující operační průlom na základě plánu, kterým se řídí od dubna,“ pokračuje sdělení, aniž uvádí podrobnosti o možných taktických změnách.

Britské hlášení také mluví o pravděpodobné snaze Rusů přesunout „významný počet“ jednotek ze severu Donbasu na jih Ukrajiny. „Pravděpodobně identifikovalo svou záporožskou frontu jako zranitelnou oblast, která potřebuje posily,“ uvedl Londýn.

Ruská vojska obnovila místní pozemní útoky severozápadně a jihozápadně od Izjumu na východě Ukrajiny. Možná vytvářejí podmínky pro útočnou operaci dále na západ Charkovské oblasti, anebo přímo na Charkov, upozornil americký Institut pro studium války (ISW). „Ruské síly měsíce drží pozice u měst Balaklija a vsi Velyka Komyšuvacha a tato dvě místa mohou využít jako nástupiště pro útočné operace,“ usoudili experti.

Rusové podle jejich názoru sotva dokážou dobýt Charkovskou oblast či přímo Charkov, druhé největší ukrajinské město, vzhledem k pomalosti postupu v Donbasu a k přetrvávajícím problémům s formováním sil a jejich zásobováním. Útoky ale mohou podle ISW posloužit k odvrácení protiútoku ukrajinských vojsk.

Ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany spočítala, že ruská vojska od začátku invaze podnikla asi tři stovky úderů na vojenské cíle - a šedesátkrát častěji útočila na civilní cíle, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Rusko stále tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní objekty, přestože četné důkazy svědčí o opaku, dodala. Důvodem takového množství útoků na civilní cíle je i nízká přesnost ruských zbraní a používání zastaralých či mylných údajů.

Ruská vojska dosud poškodila či zničila více než polovinu bytového fondu Mariupolu, Charkova, Černihivu, Buče, Severodoněcka a Lysyčansku. Osm procent obyvatel Ukrajiny, více než 3,5 milionu lidí, zůstalo bez střechy nad hlavou, tvrdí rada.

Ruské ministerstvo obrany v pondělí podle agentury Interfax oznámilo, že ruské síly zničily na předměstí Oděsy vypouštěcí zařízení protilodních střel Harpoon a v Charkově zásahem vysoce přesných zbraní zničily dvě americká vypouštěcí zařízení amerických raketometů HIMARS. Ukrajinští vojáci podle serveru RBK-Ukrajina tvrdí, že Rusové v neděli vypálili z Krymu dvě rakety Iskander na Oděsu, kde místní úřady hlásily, že byl zasažen lom. Ostřelování Charkova si vyžádalo dva zraněné, uvedla agentura Ukrinform.

Neděle, 19:00: Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že ruské námořnictvo dostane během příštích několika měsíců nové hypersonické střely Cirkon (Zirkon). Oblast jejich nasazení bude záviset na ruských zájmech, prohlásil prezident v projevu na oslavách Dne námořnictva v Petrohradu.

Šéf Kremlu rovněž podepsal novou námořní doktrínu, podle níž je hlavní hrozbou pro Rusko „strategická politika Spojených států, jejichž cílem je ovládnout světové oceány“, a přibližování Severoatlantické aliance k ruským hranicím. Rusko může ve světových oceánech použít vojenskou sílu, pokud jiné nástroje, například diplomatické či hospodářské, selžou, píše se v textu.

Přestože Putin ve svém projevu přímo nezmínil Ukrajinu, kde Rusko pokračuje ve válečném tažení, počítá doktrína s „posílením ruské geopolitické pozice“ v Černém a Azovském moři. Dokument dále stanoví, že se rozšíří vojenská infrastruktura na ukrajinském poloostrově Krym, který Rusko anektovalo.

Doktrína rovněž poukazuje na Severní ledový oceán jako na oblast mimořádné důležitosti pro Rusko. Spojené státy v minulosti opakovaně obvinily Moskvu, že se snaží Arktidu militarizovat. Podle nové doktríny počítá Rusko také s výstavbou moderních letadlových lodí.

„Dodávky hypersonických střel ruským ozbrojeným silám začnou v příštích měsících. Fregata Admirál Gorškov bude první, která půjde do bojové služby s těmito skvělými zbraněmi na palubě,“ uvedl v projevu Putin. „Klíčovou otázkou je, aby ruské námořnictvo… bylo bleskurychle schopno reagovat na všechny, kdo se rozhodnou omezit jeho suverenitu a svobodu,“ dodal ruský prezident.

Cirkon je podle dřívějších prohlášení ruské armády schopen dosáhnout až devítinásobku rychlosti zvuku a při doletu do 1000 kilometrů může zasahovat námořní i pozemní cíle. Patří k nové generaci ruských zbraní. (čtk)

Neděle, 17:00: Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, s tím, že za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze.

„Ukrajinským žním letos hrozí, že budou dvakrát nižší,“ napsal Zelenskyj na twitteru, aniž uvedl zdroje své prognózy. Ukrajinský prezident sdílel video, které poukazuje na ničivé důsledky ruské invaze na ukrajinské zemědělství. V posledních letech produkce dosahovala 70 až 80 milionů tun obilí. Podle ukrajinského prezidenta zůstává hlavním cílem předejít potravinové krizi na světě, kterou by poračující ruská válka proti Ukrajině mohla vyvolat. Ruské vojenské operace zastavily přepravu obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.

Minulý týden dojednaly Ukrajina, Rusko, OSN a Turecko podmínky pro obnovu námořní přepravy, žádná loď z ukrajinských přístavů s obilím ale zatím nevyplula. Kyjev tvrdí, že je připraven provoz obnovit. V Istanbulu bylo vytvořeno centrum, které má přepravu koordinovat a kde působí zástupci Ukrajiny, Ruska, Turecka i OSN.

Podle  vyjádření kanceláře tureckého prezidenta by první loď s obilím mohla vyplout z ukrajinského přístavu v pondělí. Prezidentský mluvčí Ibrahim Kalin uvedl, že jsou lodě naložené a připravené vyplout. Podle něj zbývá už jen dojednat pár maličkostí. „Je velká pravděpodobnost, že první loď by mohla vyplout zítra (v pondělí) ráno, pokud se vše vyřídí do večera,“ uvedl Kalin s tím, že loď by vyplula z Oděsy. O situaci jednal s ukrajinskými představiteli i turecký ministr obrany Halusi Akar, podle kterého je rovněž vše technicky připraveno pro zahájení přepravy přes Černé moře.

Úřady v Mykolajivu oznámily, že při ruském ostřelování města zemřel jeden z největších ukrajinských obchodníků s obilím Oleksij Vadaturskyj a jeho manželka. Město zažilo silné ruské bombardování, podle poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka byl však útok na podnikatele cílený. „Nebyla to náhoda,“ uvedl. Vadaturskyj podle magazínu Forbes patřil v roce 2021 mezi 30 nejbohatších Ukrajinců a jeho společnost vlastní i nákladní lodě.

Ukrajina patří k hlavním světovým exportérům obilí a mezinárodní odborníci se obávají, že zablokování námořní trasy může vést k nedostatku a růstu cen této komodity. To by dopadlo především na chudší země. Podle odhadů Kyjeva je v přístavech zablokováno na 20 až 25 milionů tun ukrajinského obilí. Ukrajina se snaží využívat i alternativní trasy, například železnici či přepravu přes Dunaj. (čtk)

Neděle, 12:00: Na velitelství ruské Černomořské flotily v Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymu v neděli zaútočil dron, zraněno bylo šest lidí. Podle agentury AFP to oznámily ruské úřady. Ukrajinské úřady zase uvedly, že Rusové v noci ostřelovali Charkov, Mykolajiv a Nikopol. „Dnes ráno se nám ukrajinští nacionalisté rozhodli překazit Den námořnictva,“ napsal na sociální síti Telegram sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev.

„Na nádvoří velitelství vletěl nezjištěný objekt, podle předběžných údajů se jedná o dron. Zranění utrpělo šest osob, jde o zaměstnance velitelství flotily. Všem byla poskytnuta pomoc,“ uvedl Razvožajev. „Dva lidé mají středně těžká zranění, zbytek lehká,“ dodal. Dron byl podle vyjádření Černomořské flotily zřejmě podomácku vyrobený a byl vybaven slabým výbušným zařízením. Na fotografiích z místa nejsou vidět rozsáhlé škody. Zranění byla způsobena především úlomky skla.

Mluvčí správy Oděské oblasti Serhij Bratčuk označil ruské tvrzení o ukrajinském útoku na velitelství ruské flotily za provokaci. „Osvobození Krymu od okupantů bude probíhat jinak a mnohem efektivněji,“ podotkl. Všechny slavnostní akce plánované v Sevastopolu u příležitosti Dne námořnictva, který Rusko každoročně slaví poslední červencovou neděli, byly z bezpečnostních důvodů zrušeny, píše ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC. Ruský prezident Vladimir Putin by se měl účastnit oslav Dne námořnictva v Petrohradu. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym v roce 2014 po referendu, které nebylo mezinárodně uznané. (čtk)

Neděle, 11:00: Úřady v několika ukrajinských městech poblíž fronty oznámily v noci na neděli ruské ostřelování. V Charkově nastalo nejméně šest výbuchů, na Mykolajiv dopadla opět kazetová munice a ostřelování hlásí i Nikopol. „Noční ostřelování Charkova pokračuje. Dnes byla celá řada výbuchů,“ napsal starosta Ihor Terechov s tím, že zasažena byla čtvrť ve východní části druhého největšího ukrajinského města. Poškozeno bylo několik budov, o možných obětech se prohlášení nezmiňuje.

Starosta jihoukrajinského Mykolajivu Oleksandr Senkevyč uvedl, že město čelí „masivnímu ostřelování“. „Ozývají se výbuchy, včetně kazetových bomb. Dosud víme o několika požárech na místech dopadu. Tlaková vlna a trosky poškodily obytné domy,“ dodal. V pátek si ostřelování kazetovou municí podle gubernátora Vitalije Kima vyžádalo v Mykolajivu čtyři mrtvé.

O opětovném nočním ostřelování města Nikopol v Záporožské oblasti informoval šéf místní vojenské správy Jevhen Jevtušenko. „Nikopol byl ostřelován. Znovu,“ napsal. V sobotu Jevtušenko varoval obyvatele před možným ostřelováním obcí v oblasti na severním břehu Kachovské vodní nádrže na řece Dněpr. Vyzval je, aby zůstali v úkrytu. (ceskenoviny)

Neděle, 09:30:  Ukrajinská vláda rozhodla o povinné evakuaci obyvatel z Doněcké oblasti, přípravy na ni už začaly. Vláda zajistí logistiku a vše uhradí, lidi ale žádá o součinnost. V pravidelném nočním projevu to oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vláda tak chce podle něj ochránit civilní obyvatele před ruskými invazními vojsky.

„Čím více lidí teď z Doněcké oblasti odejde, tím méně lidí bude mít ruská armáda čas zabít,“ řekl Zelenskyj. „V této fázi války je hlavní ruskou zbraní strach,“ pokračoval prezident. „Použijeme všechny dostupné prostředky, abychom před ruským terorem uchránili tolik životů, kolik jen bude možné,“ dodal. K dobrovolné evakuaci vyzval také obyvatele Donbasu, kde podle něj zůstávají stovky tisíc lidí a desetitisíce dětí. Setrváním v bojové oblasti se vystavují velkému nebezpečí, upozornil prezident.

Svůj projev Zelenskyj začal odsouzením útoku na věznici v Olenivce, při němž pravděpodobně zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců, včetně příslušníků pluku Azov. Z útoku na vězení se vzájemně obviňují obě strany konfliktu. Zelenskyj slíbil vyšetření útoku a poděkoval partnerům, kteří ho stejně jako Ukrajina odsoudili. (čtk)

Sobota, 23:00:  Ukrajinská vláda rozhodla o povinné evakuaci obyvatel z Doněcké oblasti, přípravy na ni už začaly. Vláda zajistí logistiku a vše uhradí, lidi ale žádá o součinnost. V pravidelném nočním projevu to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vláda tak chce podle něj ochránit civilní obyvatele před ruskými invazními vojsky.

„Čím více lidí teď z Doněcké oblasti odejde, tím méně lidí bude mít ruská armáda čas zabít,“ řekl Zelenskyj. „V této fázi války je hlavní ruskou zbraní strach,“ pokračoval prezident. „Použijeme všechny dostupné prostředky, abychom před ruským terorem uchránili tolik životů, kolik jen bude možné,“ dodal.

K dobrovolné evakuaci vyzval také obyvatele Donbasu, kde podle něj zůstávají stovky tisíc lidí a desetitisíce dětí. Setrváním v bojové oblasti se vystavují velkému nebezpečí, upozornil prezident.

Svůj projev Zelenskyj začal odsouzením útoku na věznici v Olenivce, při němž pravděpodobně zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců, včetně příslušníků pluku Azov. Z útoku na vězení se vzájemně obviňují obě strany konfliktu. Zelenskyj slíbil vyšetření útoku a poděkoval partnerům, kteří ho stejně jako Ukrajina odsoudili.

Sobota, 11:00: Ruské jednotky pravděpodobně postavily v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dva provizorní mosty a spustily na řece Dněpr převoz. Snaží se tím kompenzovat ztrátu klíčových mostů, které poničila ukrajinská armáda, informovalo britské ministerstvo obrany. Podle něj se Rusko snaží posílit kontrolu nad okupovaným územím a ustanovit tam civilní orgány, jejichž úkolem je uspořádat referendum o připojení těchto oblastí k Rusku.

Ve své čtvrteční analýze britské ministerstvo obrany informovalo, že ukrajinské dělostřelectvo poškodilo svými útoky tři strategické mosty na řece Dněpr, a tím téměř odřízlo město Cherson od dalších oblastí okupovaných ruskou armádou. „V Chersonské oblasti ruské síly velmi pravděpodobně postavily dva pontonové mosty a spustily převozní systém, čímž reagovaly na fakt, že okolní mosty byly poničeny při nedávných útocích,“ uvedlo dnes britské ministerstvo obrany. Podle něj se Ukrajincům podařilo odrazit několik menších útoků na frontové linii v Doněcku.

Rusko se podle Londýna také snaží posílit kontrolu nad civilním obyvatelstvem žijícím na okupovaných územích. „Ruskem dosazené úřady jsou velmi pravděpodobně pod rostoucím tlakem Moskvy, aby konsolidovaly kontrolu nad oblastí a později v letošním roce uspořádaly referenda o připojení k Rusku,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

Ukrajinští činitelé tento týden podle serveru The Guardian oznámili, že začala operace s cílem osvobodit Cherson. Ruské jednotky vyzvali, aby město opustily, vzdaly se, nebo se připravily na to, že budou zničené.  Ukrajinská armáda v sobotu uvedla, že při své protiofenzivě v Chersonské oblasti zabila v pátek více než stovku vojáků, zničila sedm tanků a dva muniční sklady. Železniční doprava přes řeku Dněpr byla přerušena, což by mohlo dál zkomplikovat zásobování ruských vojáků na západ od řeky, sdělilo podle agentury Reuters jižní velitelství ukrajinských sil.

Ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC News uvádí, že v Chersonské oblasti jsou jen tři přechody přes Dněpr - Antonivský automobilový most, který byl poničen ve středu, Antonivský železniční most a hráz Kachovské přehrady. Agentura Reuters uvedla, že nebyla schopna zprávy Ukrajinců nezávisle potvrdit. Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti tento týden západní a ukrajinské hodnocení situace v regionu odmítla.

Obě strany konfliktu se rovněž v pátek vzájemně obviňovaly z útoku na věznici v obci Olenivka v Doněcké oblasti, při němž pravděpodobně zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců, včetně příslušníků pluku Azov. Ukrajina požaduje, aby bylo OSN a Červenému kříži umožněno incident vyšetřit. Červený kříž podle BBC oznámil, že usiluje o přístup k věznici, aby mohl pomoci s evakuací a s ošetřením zraněných.

Generální štáb ukrajinské armády  na své facebookové stránce uvedl, že nejaktivnější boje se dál vedou na východě Ukrajiny. Ruští vojáci se snaží provádět útočné operace z různých směrů, ale neúspěšně, konstatoval štáb ve svém pravidelném ranním shrnutí. Ruské ostřelování je hlášeno mimo jiné ve směru na Bachmut, Slovjansk a Avdijivku. (čtk)

Sobota, 08:00: Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pátek mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem a vyzval Moskvu, aby přijala návrh týkající se dvou Američanů vězněných v Rusku. Podle amerických médií Washington nabízí výměnu basketbalistky Brittney Griner a bývalého vojáka Paula Whelana za ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta, který si odpykává trest v USA. Lavrov se podle ruského ministerstva domáhal splnění amerických slibů ohledně vývozu ruských potravin, ohradil se proti dodávkám západních zbraní „prodlužujících agonii kyjevského režimu“ a navrhoval více profesionality a důvěrnosti při jednáních o výměně vězňů.

Blinken prý také šéfa ruské diplomacie varoval, že svět neuzná další ruské anexe území na Ukrajině, informuje agentura Reuters. Dále Lavrovovi řekl, že Rusko musí splnit závazky učiněné v rámci dohody o vývozu obilí z dosud zablokovaných ukrajinských přístavů.

Lavrov podle agentury TASS vyčetl Blinkenovi, že Washington dosud neplní sliby, že v rámci dohod o vývozu ukrajinského obilí zruší omezení vývozu ruských potravin a hnojiv. Pokračující dodávky amerických a aliančních zbraní ukrajinské armádě a „nacionalistickým jednotkám“, „které se masivně používají proti civilistům“, podle ruského ministra jen „prodlouží agonii kyjevského režimu, prodlouží konflikt a zvýší počet obětí“. Lavrov přitom zdůraznil, že cíle „speciální operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, i tak „budou splněny“.

„Pokud jde o možnou výměnu uvězněných občanů Ruska a USA, z ruské strany zazněl návrh vrátit se k profesionálnímu dialogu v režimu ‚tiché diplomacie‘ bez vypouštění bombastických informací,“ zdůraznili ruští diplomaté podle TASS. Přitom upozornili, že telefonát se uskutečnil z americké iniciativy.

Ministři zahraničí USA a Ruska se spojili poprvé od konce února, kdy Moskva zahájila vojenské tažení proti sousední zemi, které pokračuje i po více než pěti měsících. Blinken trval na tom, že nehodlá s Ruskem „vyjednávat o Ukrajině“, když ve středu oznamoval plán mluvit se šéfem ruské diplomacie.

Americká vláda je v poslední době pod tlakem, aby zvýšila úsilí ve snaze dosáhnout propuštění Američanů vězněných v Rusku. Především je aktuálně medializovaný případ hvězdné basketbalistky, kterou ruské úřady obvinily z pašování drog poté, co se u ní v únoru na moskevském letišti našly náplně do elektronických cigaret s hašišovým olejem.

Washington podle CNN už minulý měsíc nabídl, že za ni a za Whelana vydá do Ruska proslulého obchodníka se zbraněmi Buta. Moskva ale údajně dosud na nabídku významněji nereagovala, což přispělo k tomu, že američtí činitelé o výměně začali mluvit veřejně. Blinken tento týden hovořil o „podstatné nabídce“, podrobnosti ale médiím nesdělil. (ceskenoviny)

Pátek, 17:00: Ukrajina je podle prezidenta Volodymyra Zelenského připravena zahájit dodávky obilí z černomořských přístavů, čeká na signál od Turecka a OSN, že má s vývozem této klíčové komodity začít. Zelenskyj to prohlásil při návštěvě přístavu Čornomorsk, kde se byl podívat na přípravy na obnovení dodávek. Ministr dopravy Oleksandr Kubrakov řekl, že zatím nebylo stanoveno, kdy první loď vypluje a doufá, že by to mohlo být koncem tohoto týdne.

Vývoz ukrajinského obilí se má obnovit na základě dohod z 22. července mezi OSN, Tureckem, Ruskem a Ukrajinou o zajištění bezpečného vývozu obilí ze tří ukrajinských přístavů. Čornomorsk, ležící jižně od Oděsy, je jedním z této trojice. Dalšími jsou Oděsa samotná a přístav v Južném, které leží naopak na severovýchod od Oděsy. „My jsme plně připraveni. Vyslali jsme všechny signály našim partnerům - OSN a Turecku,“ řekl Zelenskyj. Dodal, že ministr dopravy je v kontaktu s Ankarou a OSN a čeká na znamení, že dodávky mohou začít.

Kubrakov v Oděse řekl, že v jejím přístavu je 17 plavidel uvázlých kvůli ruské blokádě naloženo obilím. „Doufám, že dnes od OSN dostaneme potvrzení ohledně navrhovaného koridoru, kterým lodě poplují Černým mořem směrem k Bosporu a pak budeme připraveni začít. Doufám, že první lodě z našich přístavů vyrazí do konce tohoto týdne,“ cituje Kubrakova agentura Reuters.

Kvůli ruské agresi proti Ukrajině v této zemi čeká na vývoz přes 25 milionů tun obilí. To je  klíčové pro řadu chudších zemí světa a výpadek jeho dodávek významně narušil globální potravinovou bezpečnost. Rusko obviňuje Ukrajinu, že dodávky se zastavily kvůli tomu, že zaminovala vody okolo svých přístavů. Přelomovou dohodu z minulého pátku, kterou zprostředkovala OSN, ohrozil jen několik hodin po jejím uzavření ruský raketový útok na Oděsu, největší ukrajinský přístav.

Dohoda platí 120 dnů a týká se i vývozu ruských hnojiv a potravin po Černém moři. Obnovení vývozu ukrajinského obilí je klíčové pro miliony lidí v Africe, na Blízkém východě a jižní Asii, z nichž někteří už nyní hladovějí. Je důležité také pro ukrajinské zemědělce, kterým docházejí skladovací kapacity, protože už sklízejí letošní úrodu obilí. (čtk)

Pátek, 15:00:  Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) tvrdí, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla přitom věznici v obci Olenivka. Při útoku podle DNR zemřelo 53 ukrajinských válečných zajatců, původně separatisté hovořili o 40 mrtvých. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil provedení takového útoku popřel a obvinil z něj naopak ruské invazní síly. Moskva se tak podle něj snaží Kyjev obvinit z válečných zločinů a zároveň skrýt mučení a popravy vězňů. V trestanecké kolonii Olenivka se nacházejí ukrajinští vojáci, včetně příslušníků pluku Azov, poznamenala ruská služba BBC. (ceskenoviny)

Pátek: 14:20: Nejméně čtyři lidé zemřeli, když Rusko v pátek ráno kazetovými pumami ostřelovalo jihoukrajinský Mykolajiv, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Ve videu zveřejněném na telegramu řekl, že střela dopadla u zastávky městské hromadné dopravy. Dodal, že sedm lidí utrpělo zranění. Internetový portál Ukrajinska pravda uvádí, že ruské síly Mykolajiv kazetovými pumami ostřelovaly dvakrát už v květnu. Moskva popírá, že by její jednotky kazetovou munici používaly. Ta obsahuje submunici pro zvýšení ničivého účinku. Česko patří ke 110 státům, které se připojily k zákazu kazetové munice podpisem dublinské úmluvy. Rusko, Ukrajina ani USA tuto úmluvu nepodepsaly. (čtk)

Pátek, 14: 00: Ruské síly se na východě Ukrajiny snaží využít drobných územních zisků z posledních dní a tlačí se ve směru na město Bachmut. Postup na nedaleký Siversk naopak vázne a neuspěl ani omezený pokus o protiútok v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Britská vojenská rozvědka ve své  svodce uvedla, že ruská soukromá Wagnerova armáda dostala na starost určité úseky fronty stejně jako jednotky regulérní armády.

Ruské jednotky koncem minulého týdne dobyly vuhlehirskou tepelnou elektrárnu, která byla předmětem bojů v uplynulých dvou měsících. V této oblasti byli nasazeni také žoldnéři z Wagnerovy armády. Nyní se ruské síly snaží udržet iniciativu a postupovat severozápadním směrem na Bachmut. Právě na obsazení tohoto města v Doněcké oblasti se Rusové nyní budou patrně soustředit.

„Zůstává nepravděpodobné, že by ruské síly zabraly samotný Bachmut, navzdory pokračujícímu postupu v tomto směru,“ uvedl ISW. Podle něj dosavadní pokusy o dobytí severněji položeného Siversku selhávají, a mohly by proto ztratit na intenzitě. Ve čtvrtek se ruské. síly pokusily o omezenou ofenzivu na jižní části fronty, podle generálního štábu ukrajinské armády však skončila neúspěchem. V Chersonské oblasti, jejíž osvobození deklaruje ukrajinské velení jako jednu ze svých současných priorit, Rusové zřejmě čelí územním ztrátám, míní ISW.

Institut zmiňuje ukrajinského generála Oleksije Hromova, podle kterého Rusko stahuje do oblasti posily z Charkovské a Luhanské oblasti na východě země. Ruská armáda se rovněž pokouší udržet své logistické trasy, aby mohla zásobovat vojáky na severním břehu Dněpru. Ukrajinské dělostřelectvo v uplynulých dnech poškodilo nejméně tři mosty přes největší ukrajinskou řeku, namísto poničeného Antonivského mostu v Chersonu nyní funguje přívoz. Server Ukrajinska pravda dnes s odvoláním na chersonskou oblastní policii napsal, že ruská armáda ukradla zakotvenou osobní loď a používá ji nyní k překonávání Dněpru v oblasti poškozeného Antonivského mostu. (čtk)

Čtvrtek, 10:00: Rusko podle ukrajinských činitelů zasáhlo infrastrukturu ve Vyšhorodském okrese v Kyjevské oblasti. Zatím nejsou informace o obětech, ale poblíž Kyjeva byly slyšet výbuchy. Operační velení ukrajinské armády „Sever“ podle ruskojazyčné stanice BBC uvádí, že na Ukrajinu bylo vypáleno více než 20 raket z území Běloruska. Server RBK Ukrajina informuje o masivním raketovém útoku na severní oblasti Ukrajiny včetně Černihivské oblasti.

„Dnes ráno nepřítel provedl raketový útok na jednu z obcí Vyšhorodského okresu,“ napsal šéf správy Kyjevské oblasti Oleksij Kuleba na sociální síti Telegram, kde zároveň sdělil, že byl zasažen blíže neupřesněný objekt infrastruktury. Informace o obětech jsou podle něj upřesňovány. Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na několik oficiálních zdrojů o nejméně dvou explozích u ukrajinské metropole a také zmiňuje útok na Vyšhorodský okres, který se nachází severně od hlavního města.

Zpravodajský web RBK Ukrajina napsal, že ruská armáda provedla masivní raketový útok na severní oblasti země a kromě zásahu ve Vyšhorodském okrese informuje o tom, že devět raket dopadlo do zalesněné oblasti v Černihivské oblasti a „pracoval“ systém protivzdušné obrany. Oběti podle webu zatím nejsou hlášeny.

Ukrajinské úřady v noci na čtvrtek informovaly rovněž explozích z Mykolajivu na jihu země, podrobnosti zatím nejsou k dispozici. BBC v noci napsala, že po celém území Ukrajiny byl vyhlášen leteckých poplach. Před osmou hodinou ranní SELČ platilo varování před vzdušnými útoky v Luhanské a Charkovské oblasti. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Ukrajinská protiofenziva u Chersonu na jihu země nabírá na síle. Město Cherson je po poškození mostů v oblasti prakticky odříznuto od ostatních Rusy okupovaných území. Ve své pravidelné analýze situace na bojišti to uvedlo britské ministerstvo obrany. Ukrajina podle něj použila své nové dělostřelectvo dlouhého dosahu a poškodila nejméně tři mosty přes řeku Dněpr, na které se Rusko spoléhá při zásobování okupovaných oblastí.

„Jeden z nich, tisíc metrů dlouhý Antonivskyj most u města Cherson byl poškozen minulý týden. Ukrajina na něj udeřila znovu (ve středu) 27. července 2022 a je velmi pravděpodobné, že přechod je nyní nepoužitelný,“ píší Britové.

Ruská 49. armáda, která je umístěna na západním břehu Dněpru, se proto nyní zdá velmi zranitelná. Podobně je na tom okupované město Cherson, které je prakticky odříznuto od ostatních obsazených území. „Jeho ztráta by vážně podkopala ruské pokusy vykreslit okupaci jako úspěšnou,“ dodalo britské ministerstvo obrany.

Ukrajinské ozbrojené síly podle Britů s velkou pravděpodobností vytvořily předmostí jižně od řeky Inhulec, která tvoří severní hranici s Ruskem okupovaným Chersonem. Ukrajinští činitelé mezitím podle serveru The Guardian oznámili, že operace s cílem osvobodit Cherson začala. Učinili tak po posledním ukrajinském úderu na Antonivskyj most, který pro Rusy představuje důležitou zásobovací trasu.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč zároveň potvrdil, že ukrajinskou strategií je izolovat ruské invazní síly na západním břehu Dněpru. „Ukrajinské ozbrojené síly je nejprve nechají bez muničních skladů, pohonných hmot, komunikací a velení a poté vyčistí zbytky sil,“ uvedl Arestovyč.

Rusové nyní podle něj mají tři možnosti - ustoupit, vzdát se nebo být zničeni. „Okupanti by se měli učit, jak přeplavat Dněpr. Nebo by měli Cherson opustit, dokud ještě můžou. Třetí varování už nemusí přijít,“ uvedl podle The Guardian další ukrajinský prezidentský poradce Mychajlo Podoljak.

Úřady v Ruskem kontrolovaném Chersonu ve středu informovaly o uzavření mostu. Okupačními silami dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov podle BBC řekl, že k udržení spojení přes Dněpr se zbytkem obsazeného území se nyní budou používat trajekty a pontonové mosty.

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. Nedávno se začalo hovořit o ukrajinské protiofenzivě v tomto regionu a ukrajinská armáda podle dřívějších informací agentury AFP začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v oblasti, k čemuž jí pomáhají dodávky zbraní ze Západu. (ceskenoviny)

Středa, 20:00: Pro 84 procent Ukrajinců jsou nepřijatelné jakékoliv územní ústupky Rusku, vyplývá z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu. Deset procent lidí si pak myslí, že pro dosažení míru a zachování nezávislosti je možné vzdát se některých území, uvedli ukrajinští sociologové na svém webu. Zbytek dotázaných nevěděl. Ve srovnání s květnem se podle ústavu nálada mezi obyvateli prakticky nezměnila. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu 24. února.

Institut na základě průzkumu došel rovněž k závěru, že proti teritoriálním ústupkům je většina obyvatel ve všech ukrajinských regionech. Dokonce i na východě, kde se nyní odehrávají intenzivní boje, je teď 77 procent dotázaných proti ústupkům. Šestnáct procent je na ně připraveno, tvrdí institut, který zároveň uvádí, že v květnu bylo v tomto regionu proti ústupkům 68 procent dotázaných. V dalších oblastech se situace nezměnila.

Z celkového hlediska vyplývá z grafik institutu, že v květnu bylo proti ústupkům 82 procent dotázaných a deset procent je připouštělo. „Výsledky průzkumu ukazují, že navzdory možnému nárůstu únavy, zkomplikování sociálně-ekonomické situace, těžkým bojům a teroristickým útokům si Ukrajinci udržují soudržnost v otázce, že agresorovi nelze ustupovat,“ píše Kyjevský mezinárodní sociologický institut.

Institut provedl průzkum telefonicky v období od 6. do 20. července. Zúčastnilo se ho 2000 dospělých respondentů, kteří žijí na územích, která k 24. únoru měla pod kontrolou vláda v Kyjevě, tedy vyjma Rusy anektovaného Krymu a částí Doněcké a Luhanské oblasti na východě země. Průzkum nezahrnul ani Ukrajince, kteří po začátku ruské invaze z vlasti uprchli za hranice. (čtk)

Středa, 09:40: Úřady v Ruskem kontrolovaném ukrajinském městě Cherson uzavřely jediný a velmi strategický most přes řeku Dněpr. Přimělo je k tomu ostřelování vysoce přesnými raketovými systémy HIMARS, které ukrajinské armádě dodaly Spojené státy. O uzavření mostu informoval Ruskem dosazený představitel Chersonské oblasti Kirill Stremousov.

Raketový útok se odehrál v noci na středu, v době ostřelování byly v Chersonu slyšet výbuchy, uvedl zpravodaj agentury Interfax z místa. Podle regionální správy ruská protivzdušná obrana několik raket vypálených na most zneškodnila. „Chci mnohé uklidnit - most stojí,“ napsal Stremousov na sociální síti Telegram.

Mosty mají ve válce na Ukrajině zásadní strategický význam. Ruské invazní jednotky v ukrajinské Charkovské oblasti staví pontonové mosty. Snaží se tak zajistit zásobování a logistickou podporu svých jednotek v oblasti oddělené vodním tokem. Ve své pravidelné ranní zprávě o tom informoval ukrajinský generální štáb.

Ostřelování na celé frontě pokračuje bez výraznějších územních zisků ve prospěch kterékoliv ze stran. Rusové podle Kyjeva zejména v Charkovské a Sumské oblasti monitorují situaci na bojišti ze vzduchu. U Kramatorsku a v oblasti řeky Jižní Bug, tedy na sever od přístavu Oděsa, Rusové použili bezpilotní letouny, píše štáb. (čtk)

Úterý, 20:00:  Evropská unie o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.

Evropský blok začal sankce uvalovat reakci na povstání proruských separatistů na východě Ukrajiny, které Moskva zprvu podporovala pouze skrytě. Bezprecedentní šíře se pak postihy dočkaly od letošního února, kdy se unie po ruské invazi na Ukrajinu rozhodla cíleně zasáhnout klíčová odvětví ruského hospodářství. Uvalila například sankce na největší banky, omezila dovoz kritických surovin včetně ropy a přerušila s Ruskem letecké spojení.

„EU vyzývá Rusko, aby okamžitě zastavilo nevybíravé útoky proti civilistům a civilní infrastruktuře a okamžitě a bezpodmínečně stáhlo všechny své jednotky a vojenskou techniku z celého území Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích,“ uvedla Rada EU zastupující členské státy.

Zatímco před únorovou invazí podmiňovala unie zrušení sankcí dodržováním příměří na Ukrajině, po jejím vypuknutí zatím možnost jednání s režimem prezidenta Vladimira Putina o zmírnění či zrušení postihů nevidí.

Na unijním sankčním seznamu je nyní také přes 1200 činitelů, oligarchů a dalších Rusů, které EU spojuje s invazí a porušováním ukrajinské suverenity a územní celistvosti, stejně jako více než stovku firem a institucí. (ceskenoviny)

Úterý, 12:00: Ruská armáda v noci na úterý provedla raketové útoky na jižní ukrajinské pobřeží i na Charkov na východě země, uvedla s odvoláním na ukrajinské představitele ruská redakce BBC. V Oděské oblasti rakety zasáhly rodinné domy a v Mykolajivské oblasti infrastrukturu v přístavech i samotné regionální centrum Mykolajiv. Oběti na životech ani zranění zatím hlášeni nebyli.

„Jih Ukrajiny čelil rozsáhlému raketovému úderu, do něhož se zapojilo i letectvo… Z moře bylo vypáleno několik raket,“ oznámilo jižní velitelství ukrajinských sil. Rakety podle velitelství zasáhly domy ve vsích na pobřeží, kde vznikaly i požáry.

Gubernátor Mykolajivské oblasti Vitalij Kim uvedl, že v Mykolajivu zasáhla munice a její úlomky „objekt kritické infrastruktury“ a dopravní podnik. I v Mykolajivu a okolí se dnešní útoky podle prvních informací obešly bez obětí, upřesnil Kim.

O ostřelování informoval také šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Rusové podle něj zaútočili na civilní infrastrukturu v obytné oblasti na jihovýchodě Charkova. Útok podle Syněhubova zapříčinil požár střechy místního autosalonu, nezpůsobil ale zranění lidem.

Ukrajinské síly pak podle ruské strany ostřelovaly Doněck, který leží na území ovládnutém proruskými separatisty. V důsledku tohoto útoku podle ruské agentury TASS propukl v Doněcku požár ve skladu ropy. Plameny jsou podle zpravodaje agentury vidět v několika čtvrtích města. Na místě zasahují hasiči. (čtk)

Úterý, 11:00: Ruské síly postoupily u Vuhlehirské tepelné elektrárny - po dvou měsících bojů se zní patrně stáhli ukrajinští obránci. Ve své pravidelné analýze vývoje bojů na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Dílčí úspěch ruských vojsk na frontě jižně od Bachmutu už v pondělí připustilo také ukrajinské velení. Vuhlehirská tepelná elektrárna, druhá největší na Ukrajině, tvořila výběžek, kde ukrajinským obráncům v případě ruského průlomu hrozilo obklíčení. Ruská vojska útočila na elektrárnu od 25. května. Dobytí obce Novoluhanske a následné obsazení areálu elektrárny je podle ISW zřejmě výsledkem spořádaného stažení Ukrajinců.

Postup ruských vojsk u vuhlehirské elektrárny neznamená bezprostřední ohrožení města Bachmut v Doněcké oblasti, které je jedním z cílů ruské ofenzivy na Donbasu. Ukrajinským obráncům naopak dává možnost zkrátit, a tím i stabilizovat frontu v této oblasti, míní ISW. „Ruské síly dosáhly 25. července omezených územních zisků jižně od Bachmutu, avšak do značné míry trpí stejnými zásadními omezeními, která jim dříve zabránila získat rychle rozsáhlejší území během ofenzivních operací v Luhanské oblasti,“ uvedl ISW.

Ruská vojska se podle washingtonského institutu připravují na možnou ukrajinskou protiofenzivu na jihu a jihovýchodě Ukrajiny, kde již Ukrajinci podnikají dělostřelecké a raketometné útoky na ruské opěrné body. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch uvedl, že Rusové hloubí zákopy na území Záporožské jaderné elektrárny.

Ukrajinský generální štáb v ranní svodce uvedl, že ruské invazní jednotky se soustředí na zlepšení taktického postavení a vytvoření podmínek pro ofenzivu na Siversk a Soledar v Doněcké oblasti. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu označila Soledar za další klíčový bod ukrajinské obranné linie.

Velení ukrajinských sil také informuje o ruských útocích ze severovýchodu a jihovýchodu směrem na Bachmut, a také severovýchodně od Slavjansku. Podle generálního štábu ukrajinští vojáci některé útoky odrazili. Ve směru na Pokrovske ofenziva a boje podle něj pokračují.

Britské ministerstvo obrany se v pravidelné analýze bojů vrací k víkendovému ruskému raketovému útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Kyjev tvrdil, že Rusové zasáhli infrastrukturu přístavu včetně čerpací stanice, přičemž dvě střely zlikvidovala jeho protivzdušná obrana. Moskva prohlásila, že zasáhla ukrajinskou válečnou loď a zásoby protilodních střel. „Nic nenasvědčuje tomu, že tyto cíle byly na místě, které střely zasáhly,“ píší Britové.

„Rusko téměř jistě vnímá protilodní střely jako klíčovou hrozbu, která omezuje efektivitu jeho Černomořské flotily. To výrazně narušilo celkový plán invaze, neboť Rusko se nemůže reálně pokusit o obojživelný útok s cílem zmocnit se Oděsy,“ uvedlo britské ministerstvo. Podle něj se Moskva bude nadále snažit ničit ukrajinský protilodní potenciál, ale zaměřování jejích ozbrojených sil pravděpodobně podkopávají mimo jiné zastaralé zpravodajské informace a špatné plánování. (ceskenoviny)

Pondělí, 14:40: Při ostřelování města Čuhujiv jihovýchodně od Charkova utrpěli zranění dva lidé a další jsou možná ještě pod troskami zřícených budov, uvedl na sociálních sítích zástupce šéfa policie Charkovské oblasti Serhij Bolvinov. Raketový útok v Čuhujivu podle něj zasáhl mimo jiné kulturní dům, pod nímž se před ostřelováním skrývali civilisté.

Záchranáři zpod trosek zničeného kulturního domu v Čuhujivu vyprostili už tři osoby, uvedl podle ruskojazyčné verze BBC šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Upřesnil, že v krytu pod budovou se ale schovávalo víc lidí a záchranné složky proto pokračují v odklízení sutin. Podle Bolvinova Rusové ve městě zasáhli také školu, kde v té době ale nikdo nebyl. K ostřelování Čuhujivu ruská vojska podle prvních informací použila protiletadlové systémy S-300, které se obvykle se používají k ničení vzdušných cílů, doplnil Bolvinov.

Ruské síly v noci na pondělí ostřelovaly také tři okresy Dněpropetrovské oblasti. Lehké zranění nohy tam utrpěla dívka narozená v roce 2011, sdělil podle agentury Unian šéf tamní oblastní rady Mykola Lukašuk. Výbuchy se dnes v noci opět ozývaly i v Mykolajivu a Charkově. (čtk)

Pondělí, 13:00: Ruské síly údajně zničily v Chmelnycké oblasti na západní Ukrajině překladiště s municí do amerických raketometů HIMARS, uvedlo podle agentury TASS ruské ministerstvo obrany. Ve zničeném skladu byla podle ministerstva také munice k americkým houfnicím M777. Ukrajinské ministerstvo obrany podle agentury Reuters vzápětí informovalo, že ukrajinským silám se právě pomocí raketometů HIMARS podařilo zničit 50 ruských skladů munice. Tvrzení obou válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze v situaci pokračující války nezávisle ověřit.

„Vysoce přesnými zbraněmi dlouhého dosahu, odpálenými z moře, bylo v okolí obce Bohdanivci ve Chmelnycké oblasti zničeno překladiště s municí do salvových raketometů HIMARS, dodaných z USA, a granáty do amerických velkorážních houfnic M77,“ citovala agentura TASS mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova.

O amerických systémech HIMARS se hovoří jako o nástroji, který by mohl Ukrajině pomoci zvrátit vývoj bojů. Náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj dříve uvedl, že systémy HIMARS Ukrajincům umožňují na ruské pozice útočit „s chirurgickou přesností“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj americkému listu The Wall Street Journal nedávno řekl, že i díky těmto raketometům klesly ztráty v řadách ukrajinské armády. Podotkl ale, že Ukrajina jich má k dispozici zatím příliš málo na to, aby mohla ve válce s Ruskem dosáhnout obratu.

Americký ministr obrany Lloyd Austin minulý týden uvedl, že USA dodají Ukrajině čtyři další tyto raketové systémy, takže ukrajinské síly jich budou mít k dispozici celkem 16. Dohromady jich chtějí USA zatím poskytnout dvě desítky. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:00: Ruská vojska v noci na pondělí ostřelovala tři okresy Dněpropetrovské oblasti. Podle prvních informací utrpěla zranění desetiletá dívka. Výbuchy se opět ozývaly také v Mykolajivu a Charkově, uvedla agentura Ukrinform.

Zprávy o explozích v Mykolajivu se objevily před třetí hodinou ranní, poté byl ve městě a regionu vyhlášen letecký poplach. Místní kanály Telegramu psaly o možném ostřelování z několika raketometů. Po třetí ráno se ozvaly výbuchy také v Charkově. Za 15 minut leteckého poplachu bylo podle veřejnosti slyšet nejméně 20 výbuchů. Zatím nejsou k dispozici žádné oficiální informace, ale podle místních obyvatel způsobilo ostřelování několik požárů, dodala agentura Ukrinform.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině uvedl, že ukrajinští činitelé čím dál tím častěji přiznávají protiofenzivu svých sil v Chersonské oblasti. Už 23. července ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že ukrajinské síly postupují v Chersonské oblasti „krok za krokem“. Z jeho prohlášení nebylo jasné, zda hovoří o malém, postupném postupu ukrajinských sil, anebo o širší protiofenzivě, dodal ISW.

Ukrajinské jižní operační velení 24. července oznámilo, že ukrajinské síly ostřelují dopravní infrastrukturu v Chersonské oblasti, aby ztížily manévrování ruských sil a jejich logistickou podporu. Tato aktivita odpovídá protiofenzivě, anebo přípravě na ni. ISW také uvedl, že sílí poplach v informačním prostoru ruských nacionalistů kvůli vývoji války na Ukrajině. Do té přinesly zvrat především Spojenými státy dodané systémy HIMARS.

Moscow Calling, podle ISW středně velký ruský kanál na sociální síti Telegram, například napsal, že dříve poskytnuté západní zbraňové systémy, především ruční protitankové zbraně a drony, byly proti ruskému dělostřeleckému ostřelování užitečné jen velmi málo, ale systémy HIMARS pro ruské síly a jejich možnosti na Ukrajině vše změnily. Nedávné ukrajinské údery na ruské sklady, komunikační uzly a týlové základny, mají zničující a potenciálně nevratný dopad na vývoj budoucích ruských ofenziv, dodal ISW. (čtk)

Neděle, 12:20: Ukrajina může během osmi až devíti měsíců vyvézt 60 milionů tun obilovin, pokud nebudou námořní přístavy zablokované a budou bez problémů fungovat, řekl ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleh Ustěnko. Sobotní ruský raketový útok na přístav Oděsa ale podle něj ukázal, že vše zřejmě nebude probíhat hladce navzdory čerstvé dohodě o vývozu obilí mezi Kyjevem a Moskvou.

Podle Ustěnka aktuálně Ukrajina může vyvézt 20 milionů tun obilovin z loňské sklizně, které jsou uskladněny v silech. Utržit by za ně mohla deset miliard dolarů (asi 240 miliard korun). Dalších čtyřicet milionů tun obilovin pak bude k dispozici po právě probíhající sklizni. Poradce zdůraznil, že vyvézt celý objem během třičtvrtě roku se podaří jen pod podmínkou, že bude možné plně využít velké černomořské přístavy. V opačném případě by mohlo trvat až dva roky, než se podaří ukrajinské obilí dostat ven ze země.

Ruská invaze na Ukrajinu a váznoucí export ukrajinských obilovin způsobily rostoucí celosvětové ceny pšenice a její nedostatek na trzích, což vyvolalo globální potravinovou krizi. Její dopady by měla zmírnit dohoda o vývozu zprostředkovaná OSN a Tureckem, kterou v pátek podepsali zástupci Ruska a Ukrajiny v Istanbulu. Má zajistit bezpečný koridor pro nákladní lodě s obilím, které budou vyplouvat z přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Zatím ovšem není jisté, zda ji bude ruská strana dodržovat, a to zejména s ohledem na sobotní raketový úder na oděský přístav. (čtk)

Neděle 11:00:  Rusko tvrdí, že sobotní raketový úder na přístav Oděsa mířil na vojenské cíle a zasáhl vojenskou loď. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ministerstvo obrany oznámilo, že rakety zničily také sklad s protilodními střelami Harpoon, které Ukrajině dodali Američané. V sobotu Moskva nechtěla útok komentovat, ale Ankaře podle tureckých zdrojů sdělila, že s ním nemá nic společného.

Rakety na Oděsu dopadly necelých 24 hodin poté, co zástupci Ruska a Ukrajiny podepsali dohodu o vývozu ukrajinského obilí, které se má nakládat mimo jiné právě v oděském přístavu. „Střely Kalibr zničily vojenskou infrastrukturu v přístavu Oděsa přesně mířeným úderem,“ napsala Zacharovová na sociální síti telegram. Podle agentury AFP tak reagovala na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který útok označil za barbarský a který řekl, že tento čin znovu ukázal, že Moskvě se nedá důvěřovat.

„Dalekonosné přesně naváděné rakety zničily v areálu doků přístavu Oděsa kotvící ukrajinskou vojenskou loď a sklad s protilodními střelami Harpoon dodanými z USA,“ uvedlo dnes podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany.

V pátek ministři Ruska a Ukrajiny podepsali v Istanbulu dohodu, která má umožnit vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne. Dohoda, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko, počítá s tím, že plavidla s obilím budou moci plout námořními humanitárními koridory. Kyjev v sobotu uvedl, že přípravy na obnovení vývozu obilí z černomořských přístavů navzdory útoku na Oděsu pokračují. Podle ukrajinské armády úder nepoškodil skladiště obilí v přístavu, nezpůsobil významné škody ani si nevyžádal oběti, zasáhl ale čerpací stanici. (čtk)

Neděle, 09:50: Ukrajinské síly se pravděpodobně připravují zahájit - anebo již v sobotu zahájily - protiofenzívu v Chersonské oblasti. Informace z otevřených zdrojů ohledně ukrajinského postupu a tempa operace totiž budou omezené a budou zaostávat za událostmi, uvedl americký Institut pro studium války ve své pravidelné analýze dění na bojišti. Chersonské oblasti, která na jihu Ukrajiny sousedí s Krymem, anektovaným Ruskem na jaře 2014, se ruské síly zmocnily hned na začátku invaze z 24. února.

ISW upozornil, že poradce ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň v sobotu uvedl, že ukrajinské síly v sobotu dobyly blíže neupřesněný počet osad v Chersonské oblasti, ale vyzval civilisty, aby zachovali mlčení o postupu protiofenzívy, dokud ukrajinské úřady nevydají oficiální prohlášen. Také nejmenovaný vysoce postavený představitel amerického ministerstva obrany podle reportéra Jacka Detsche v pátek informoval o tom, že ukrajinské síly osvobodily „část Ruskem okupovaných vesnic“ v Chersonské oblasti během posledního týdne. To naznačuje, že ukrajinské síly dosáhly blíže neupřesného postupu.

ISW připomněl, že mezi frontou a samým městem Cherson se rozkládá venkov sestávající hlavně z malých osad. Je málo pravděpodobné, že z takových míst budou podávány zprávy o pohybech sil a střetnutích. Může proto docházet ke změnám v ovládání tohoto území, aniž by se to objevilo ve zprávách v otevřených zdrojích. Navíc ruské úřady nemají důvod, aby informovaly, že Ukrajinci dosahují územních zisků.

Informační dynamika, která umožňovala podávat s relativně malým zpožděním zprávy o ruských ofenzívách, je v této situaci obrácená, usoudil ISW - a dodal, že v rámci těchto omezení bude podle svých schopností informovat o postupu ukrajinského protiútoku.

Ruská vojska v Donbasu na východě Ukrainy pokračovala v omezených útocích severozápadně od Slovjansku, východně od Siverska a jižně od Bachmutu. Údaje od NASA za období od 15. až 23. července ukazuje stabilně menší počet ostřelování podél celé frontové linie v Donbasu. To podle expertů ISW svědčí o tom, že americké raketomety HIMARS dodané Ukrajincům brání v nasazení ruského dělostřelectva.

Náčelník ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov se vyjádřil, že výsledky ukrajinské protiofenzívy v Chersonské oblasti lze očekávat od srpna. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu uvedl, že ukrajinské jednotky se „krok za krokem“ dostávají do Chersonské oblasti. (ceskenoviny)

Neděle, 08:00: V ukrajinských ozbrojených silách nyní působí více než 50 000 žen, z nichž více než 5000 slouží přímo na frontě, uvedla náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová. Některé Ukrajinky se podle ní staly tankistkami a dělostřelkyněmi. „Kromě 38 000 vojákyň máme také civilní zaměstnankyně ozbrojených sil. Proto je v ozbrojených silách dohromady více než 50 000 žen. V první linii obrany je více než 5000 žen,“ řekla  podle agentury Ukrinform. Dodala, že Ukrajina vysokým počtem žen v armádě obstojí i v porovnání s členskými státy Severoatlantické aliance.

Zatímco dříve se na službu žen v armádě vztahovala nejrůznější omezení, v současnosti Ukrajinky „mají dovoleno vše“, citovala náměstkyni agentura Unian. „Ženy jsou tankistkami, dělostřelkyněmi, dokonce máme i jedinečnou instruktorku potápění do velkých hlubin. Dříve se debatovalo o povoláních škodlivých zdraví žen. Naše ženy si ale obhájily právo vybrat si dokonce i takové profese,“ řekla. Připustila, že v armádě ještě vše není pro ženy bezproblémové, ale ministerstvo nabralo jasný kurz, aby se ženy v ozbrojených silách cítily co nejlépe.

Před rokem vyvolal skandál záměr ministerstva obrany nechat ukrajinské vojákyně na srpnové přehlídce na počest 30 let nezávislosti pochodovat beze zbraní, ale za to na vysokých podpatcích. V předchozích letech totiž ženské útvary kadetek a spojařek pochodovaly na přehlídce v uniformách a s automatickými puškami.

Opoziční političky se domáhaly od tehdejšího ministra Andrije Tarana vysvětlení, jak pochod v lodičkách přiblíží ukrajinskou armádu standardům Severoatlantické aliance. Také se připomínalo, že více než 13 500 Ukrajinek bojovalo v konfliktu s Ruskem podporovanými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny. V ukrajinské armádě loni sloužilo více než 31 000 vojákyň včetně více než 4100 důstojnic. (čtk)

Sobota, 11:00: Dohoda o vývozu ukrajinského obilí, kterou v pátek v Istanbulu podepsali zástupci Ukrajiny a Ruska, je zcela v souladu se zájmy Kyjeva, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve svém pravidelném projevu uvedl, že Ukrajina nyní může vyvézt své zásoby obilovin i čerstvou sklizeň, což umožní vyhnout se globální potravinové krizi. Dohodu přivítala také Africké unie (AU), podle které ukrajinské obilí pomůže snížit hrozbu hladomoru v Africe.

„Vyvezeme 20 milionů tun z loňské sklizně obilí. A můžeme prodat i letošní sklizeň… To jsou příjmy farmářů, celého zemědělského odvětví a státního rozpočtu… Nyní máme obilí asi za deset miliard dolarů,“ řekl Zelenskyj. „Je tu také naděje, že se podaří otupit vážnost potravinové krize způsobené Ruskem,“ dodal. Podle prezidenta je dohoda také důkazem, že Ukrajina je schopná přestát válku.

Africká unie ve svém prohlášení uvedla, že k uzavření dohody přispěla i červnová návštěva předsedy unie Mackyho Salla v Rusku. Senegalský prezident Sall tehdy Vladimiru Putinovi řekl, že africké země jsou oběťmi potravinové krize vyvolané válkou a naléhal na to, aby Moskva usnadnila vývoz ukrajinského obilí.

Dohodu o obilí zprostředkovala OSN a Turecko a podepsali ji ukrajinský ministr dopravy Oleksandr Kubrakov a ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Má umožnit vývoz ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne, přičemž nákladní plavidla budou jezdit humanitárním koridorem, k němuž se nesmí přiblížit žádné vojenské lodě, letadla nebo drony. Dohoda nepočítá s odminováním ukrajinských přístavů, ani s vojenským doprovodem lodí převážejících obilí. (čtk)

Sobota, 10:00: Ruské rakety v sobotu zasáhly ukrajinský černomořský přístav Oděsa. Podle velení ukrajinské armády přístav zasáhly řízené střely Kalibr, exploze byly slyšet i ve městě, uvedl server BBC. Útok přišel pouhý den poté, co Moskva a Kyjev podepsaly dohodu o vývozu obilí, v níž hraje přístav v Oděse klíčovou roli. Ukrajinské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pokud Rusko dohodu nedodrží, ponese odpovědnost za globální potravinovou krizi. „Nepřítel zaútočil na přístav v Oděse střelami Kalibr; dvě z nich byly sestřeleny protivzdušnou obranou, dvě zasáhly infrastrukturu přístavu,“ uvedla armáda na síti Telegram.

Ukrajinský poslanec Oleksij Hončarenko na síti Telegram sdělil, že v přístavu začalo po raketovém úderu hořet. „Rusko zasáhlo přístav Oděsa, na místě zuří požár, na přístav dopadly dvě rakety. Jsou tam oběti,“ napsal a obvinil Rusko, že „jednou rukou podepisuje dohodu a druhou posílá rakety“.

„Netrvalo to ani 24 hodin, než Rusko namířilo své střely na přístav v Oděse, porušilo své sliby a podkopalo své závazky přijaté v dohodě z Istanbulu přijaté za přítomnosti OSN a Turecka. V případě nesplnění (slibů) Rusko ponese plnou odpovědnost a za globální potravinovou krizi,“ napsal na twitteru mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.

Rusko také vypálilo 13 raket na Kirovohradskou oblast ve střední části Ukrajiny a zasáhlo leteckou základnu Kanatovo a železniční infrastrukturu. Při útoku zemřeli nejméně tři lidé, uvedla ukrajinská média s odvoláním na velitele oblastní vojenské správy Andrije Rajkovyče. „Byli zasaženi vojáci, devět jich utrpělo zranění, jeden byl zabit. Podle předběžných informací zemřeli i dva členové ochranky na transformátorové stanici,“ sdělil. Ruské jednotky  ostřelovaly i Charkov, podle starosty Ihora Terechova palba zasáhla i místní univerzitu, nejméně jeden člověk byl zraněn. (ceskenoviny)

Sobota, 08:00: Ruské síly podnikly lokální pozemní útoky na jihu Ukrajiny poblíž hranice oddělující Mykolajivskou a Chersonskou oblast, kterou se jim již podařilo téměř celou ovládnout. Ve své pravidelné analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). V oblasti Donbasu na východní Ukrajině pak Ruská vojska provedla pozemní útoky východně od města Siversk a v okolí města Bachmut. Neúspěšně se podle ISW Rusové pokusili o postup severozápadně od Doněcku. Ruské síly se kromě toho možná připravují na protiofenzivu ukrajinských sil u měst Snihurivka a Zelenodolsk v jižní části Ukrajiny. Podle institutu tomu nasvědčuje skutečnost, že ruští vojáci zaminovávají břehy řeky Inhulec poblíž těchto měst.

Starosta Mykolajivu Oleksandr Sjenkevyč na sociální síti Telegram informoval, že ve městě se ozvalo několik explozí. Zprávy o masivním ostřelování z tohoto jihoukrajinského přístavního města přicházely v posledních týdnech opakovaně. Sirény signalizující letecký poplach se v noci na  sobotu rozezněly po celé Ukrajině s výjimkou Chersonské oblasti a Krymu, upozornil web The Kyiv Independent.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelně zprávě o situaci na bojišti uvedlo, že ukrajinské síly pokračují v protiofenzivě proti ruským jednotkám v Chersonské oblasti západně od řeky Dněpr. Ruská armáda se je snaží zastavit dělostřeleckými útoky podél řeky Inhulec, hrozí jí však vážné problémy se zásobováním kvůli dalšímu poškození klíčového Antonivského mostu přes Dněpr, který Ukrajinci opakovaně ostřelují.

„Nebylo možné ověřit tvrzení ukrajinských představitelů, že se Rusko chystá postavit alternativní přechod, pontonový most přes Dněpr… Pokud by překonání Dněpru nebylo možné a ruské síly v okupované Chersonské oblasti by byly odříznuty, byl by to pro Rusko významný vojenský i politický neúspěch,“ uvádí ministerstvo.

Americké ministerstvo zahraničí potvrdilo, že na Ukrajině zemřeli dva občané USA, kteří bojovali společně s ukrajinskými jednotkami na Donbase. Už dříve zemřeli nejméně další dva Američané, kteří na Ukrajinu odjeli jako dobrovolníci, několik se jich pohřešuje nebo jsou v zajetí. (čtk)

Pátek, 17:00:  Zástupci Ruska a Ukrajiny se podepsali pod dohodu zprostředkovanou OSN a Tureckem. Umožnit to má vývoz milionů tun obilí z ukrajinských černomořských přístavů, které jsou nyní zablokované v důsledku ruského útoku proti sousední zemi. Ceremonie v Istanbulu se zúčastnili také generální tajemník OSN António Guterres a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dlouhou dobu dojednávané řešení otevírá cestu k vývozu obilí ve významném objemu ze tří klíčových ukrajinských přístavů Oděsa, Čornomorsk a Južne do rozvojových zemí, prohlásil Gutteres. Dnešní krok označil za „maják naděje“. Miliony lidí nebudou čelit hladu, zdůraznil Erdogan.

Pro obě znepřátelené strany byl nakonec přijatelným řešením podpis dvou zrdcadlových, ale oddělených dokumentů. Jeden podepsal za Kyjev tamní ministr dopravy Oleksandr Kubrakov, druhý za ruskou stranu ministr obrany Sergej Šojgu. Za Turecko v obou případech připojil svůj podpis ministr obrany Hulusi Akar. Při ceremonii v Istanbulu s účastí prezidenta Erdogana a Gutterese vysílané v přímém přenosu si Šojgu a Akar po podpisu potřásli pravicí.Zástupci Ruska a Ukrajiny si při podpisové ceremonii v Istanbulu k jednomu stolu nesedli.

Dohoda podle listu Ukrajinska pravda počítá s tím, že plnou kontrolu nad přístavy Oděsa, Čornomorsk a Južne si zachová ukrajinská strana. V přístavech nemají být jiné lodi než plavidla určená pro přepravu zemědělských výrobků a potravin. Dokument podle deníku nepočítá s oslabením sankcí proti Rusku, ani s tím, že by ukrajinské lodě měly provázet ruská plavidla.

Dohled nad plněním dohody má zajišťovat společné koordinační středisko v Istanbulu, ve kterém bude zastoupena Ukrajina, Rusko, Turecko i OSN. Toto středisko vytvoří inspekční týmy. Jejich inspekcím budou v přístavech stanovených Tureckem podléhat všechny lodě plnící dohodu. Žádné vojenské lodě, letadla nebo drony se nebudou smět přiblížit k námořnímu humanitárnímu koridoru blíže, než stanoví OSN. Dohoda bude platit 120 dnů, pokud jedna ze stran neoznámí, že ji chce ukončit.

„Státy skupiny G7 budou dohlížet na to, aby dohoda o nepředstavovala pro "Ukrajinu hrozbu nového ruského útoku,“ řekl kanadský premiér Justin Trudeau. Spojené státy hodlají pracovat na tom, aby Rusko dodržovalo závazky, které z dohody plynou, uvedla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu po podpisu sliboval, že Moskva dohody nezneužije. (čtk)

Pátek, 11:30:  Tempo ruské armády na Ukrajině se nyní výrazně neliší od oficiálně vyhlášené operační přestávky mezi 7. a 16. červencem, uvádí v analýze americký Institut pro studium války (ISW). Kvůli pomalému postupu se analytici domnívají, že Rusko nebude schopné dobýt města Bachmut a Slovjansk. Kanadské ministerstvo obrany tvrdí, že Moskvě docházejí jednotky i vybavení a nezvládne proto dosáhnout vytyčených vojenských cílů.   

Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo ukrajinskou Luhanskou oblast a prezident Vladimir Putin podle ISW jednotkám nařídil operační přestávku. Ambice Ruska nyní směřují k dobytí sousední Doněcké oblasti, přičemž získáním Slovjansku by si jeho jednotky vylepšily strategické postavení a otevřely cestu ke Kramatorsku. Bachmut je důležitou dopravní křižovatkou.

Ruské síly během červencové operační pauzy pokračovaly v menších útocích severozápadně od Slovjansku a v okolí Siversku a Bachmutu, aniž se zmocnily většího území. Od 16. července Moskva pokračuje v lokálních útocích, v této oblasti ale nedosáhla významnějších územních zisků, míní ISW. „Neúspěšné pozemní útoky mimo oblasti Slovjansku, Siversku a Bachmutu odpovídají odhadům ISW, že ruská ofenziva pravděpodobně vyvrcholí bez dobytí Slovjansku a Bachmutu,“ píší analytici.

Kanadské ministerstvo obrany na twitteru píše, že Rusko kvůli značným ztrátám vojáků i vybavení pravděpodobně vojensky nedokáže dosáhnout svých cílů na Ukrajině. Ruskojazyčný server BBC připomíná, že toto hodnocení situace odpovídá vyjádřením západních rozvědek i nezávislých odborníků. Například šéf britské rozvědky MI6 Richard Moore ve čtvrtek uvedl, že ruská armáda si v příštích týdnech dá pravděpodobně další operační pauzu, protože jí „dojde dech“.

Kanadské ministerstvo obrany se rovněž ohradilo proti výrokům šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova z tohoto týdne, podle kterých má Rusko nyní větší územní ambice na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí z takového vývoje situace obvinil Západ, který Ukrajině dodává zbraně dlouhého dosahu. „Rusko mělo na Ukrajině vždy maximalistické geografické ambice,“ píše kanadské ministerstvo obrany a připomíná, že Rusko na Ukrajinu zaútočilo 24. února nejenom z východu, ale i z jihu a ze severu s cílem dobýt Kyjev.

Zvláštní pozornost ruské invazi na Ukrajinu ve své roční zprávě o globálních geopolitických rizicích i regionálních hrozbách věnovalo ministerstvo obrany v Japonsku. Ruská invaze podle východoasijské země může vysílat signál, že „pokus o silovou, jednostrannou změnu statusu quo je tolerovatelný“. Konflikt navíc může Rusko oslabit, což by ho donutilo „dál posilovat své vztahy s Čínou“.

Rusko se také do budoucna může více spoléhat na svůj jaderný arzenál jako na zastrašovací prostředek, což by zvýšilo ruskou aktivitu v okolí japonských ostrovů. Už nyní jsou ve vodách u Japonska a pobřeží ruského Dálného východu aktivní ruské ponorky, upozorňuje Tokio. (čtk)

Čtvrtek, 11:20: Ukrajina devalvovala měnu o 25 procent, kvůli válce s Ruskem se chce soustředit na ochranu svých devizových rezerv. Centrální banka dnes oznámila, že kurz vůči dolaru oficiálně stanovila na 36,5686 hřivny. Dosavadní kurz činil 29,25 hřivny, kde jej banka držela posledních pět měsíců. Centrální banka uvedla, že jedná s ohledem na změny, kterým za války čelí ukrajinská ekonomika, a také na fakt, že dolar v poslední době citelně zpevnil i k dalším měnám.

„Tento krok zlepší konkurenceschopnost ukrajinských výrobců, sblíží směnné podmínky různým skupinám firem a domácností, a také podpoří odolnost ekonomiky ve válečném období,“ uvedla centrální banka. Opatření by podle ní mělo přispět k celkové stabilizaci hospodářství.

Ukrajina zamezila obchodování s hřivnou a zavedla přísné omezení pohybu kapitálu hned po únorové invazi ruských vojsk. Snažila se tak vládě pomoci s dovozem nejdůležitějšího zboží a zároveň brzdit inflační spirálu, která se po zahájení války začala roztáčet. Míra inflace v červnu vystoupila na 21,5 procenta, maximum za více než šest let. Měna teď zůstane zafixovaná na nově stanovené úrovni. Centrální banka očekává, že devalvace bude mít na inflaci jen omezený vliv. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Jednání Turecka, Ruska, Ukrajiny a OSN o vývozu ukrajinského obilí z černomořských přístavů zatím probíhají dobře, uvedl šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Doufá v dosažení dohody a věří, že v nejbližších dnech bude moci oznámit „dobré zprávy“. V televizním rozhovoru nicméně připustil, že se stále ještě řeší „menší problémy“.

Turecko minulý týden hostilo představitele Ruska, Ukrajiny a OSN, aby projednali podrobnosti plánu vypracovaného vedením světové organizace. Ankara od té doby uvedla, že bylo dosaženo obecné shody a že ji chce tento týden dostat na papír, poznamenala agentura Reuters. V ukrajinských přístavech je kvůli válce zahájené Ruskem zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Jeho dodávky jsou přitom klíčové pro řadu zemí Blízkého východu a Afriky.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat přístavy, protože se obává, že ruská armáda pak zaútočí na ukrajinské černomořské pobřeží.

Ruský prezident Vladimir Putin při úterní schůzce se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Teheránu řekl, že se ještě nepodařilo vyřešit všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí, ale je dobře, že se věc dala do pohybu. „Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Pravda, ne všechny otázky jsou vyřešeny, ale samo o sobě už to je dobré, že vidíme posun,“ řekl Putin.

Turecký ministr obrany Hulusi Akar po jednáních v Istanbulu se zástupci Ukrajiny, Ruska a OSN minulý týden vyjádřil naději, že tento týden se dohodu o námořní přepravě obilí podaří uzavřít. Generální tajemník OSN António Guterres označil výsledek istanbulského jednání za významný posun vpřed a pokrok potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. (čtk)

Středa, 18:00: Brusel - Státy Evropské unie se shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.

EU od únorového začátku ruské invaze schválila řadu bezprecedentních opatření včetně částečného embarga na dovoz ruské ropy. Nová sada, na jejímž přijetí se státy shodly pět dní od pátečního návrhu Evropské komise, má především zefektivnit dosavadní opatření a mimo jiné zamezit tomu, aby Rusko svalovalo vinu za nefungující distribuci potravin na unijní sankce.

Kromě toho se rozšíří počet jedinců a firem, kterým EU zmrazila majetek a zakázala cesty na své území. Mezi nově potrestanými figurují politici, oligarchové a jejich příbuzní či představitelé armády. Na seznam přibude největší ruský bankovní dům Sberbank, jemuž již unie v rámci minulých sankcí zakázala přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle diplomatů se postihy budou vztahovat také například i na vůdčí členy motorkářského klubu Noční vlci, který má úzké vazby na prezidenta Vladimira Putina.

Evropský blok by měl sankce formálně schválit ve čtvrtek. Po jejich zveřejnění v unijním věstníku se seznam potrestaných Rusů rozšíří na více než 1200 a firem či institucí bude přes sto. (ceskenoviny)

Středa, 16:00: Geografické cíle Ruska na Ukrajině se změnily, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskvě podle něj nejde jen o Doněckou a Luhanskou oblast, ale také o další území včetně jihu Ukrajiny, napsal list Kommersant s odkazem na rozhovor šéfa ruské diplomacie pro agenturu RIA Novosti. Ruská armáda se podle Lavrova drží svého úkolu „denacifikovat a demilitarizovat“ Ukrajinu tak, aby pro Rusko nepředstavovala bezpečnostní hrozbu. Co se týče územních cílů, Moskva podle něj vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.

„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov s odkazem na ty části Ukrajiny, které Rusko okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu. Podle agentury Reuters jde o dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.

Luhanská a Doněcká oblast leží na východě Ukrajiny. Proruští separatisté drží části obou oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky - Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než Ukrajinu na konci února vojensky napadlo. Právě ochranou obyvatel obou separatistických území před údajnou „genocidou“ Moskva mimo jiné svou invazi zdůvodňuje.

Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali území DNR a LNR.

Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou „demilitarizace a denacifikace“. Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území. V první polovině dubna pak Putin oznámil, že hlavním cílem je pomoci lidem na Donbase. Kommersant připomíná, že 22. dubna zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev prohlásil, že cílem ruské armády je získat úplnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.

Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo celou Luhanskou oblast. Boje se nyní soustředí na získání měst v sousední Doněcké oblasti. Ze severu Ukrajiny se ruská vojska stáhla na začátku dubna, na jihu bojují s ukrajinskými jednotkami v Záporožské a okupované Chersonské oblasti. (čtk)

Středa, 09:30: Ruská vojska při ofenzívě v Donbasu na východě Ukrajiny dosahují minimálních zisků, ukrajinské síly nadále drží obranné linie, uvedlo britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky. Ukrajinské ostřelování silně poškodilo Antonivskyj most přes Dněpr, uvedla agentura TASS s odvoláním na místní úřady. Ten se jeví podle britské rozvědky jako slabina ruských vojsk v okupované Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny.

„Je vysoce pravděpodobné, že most zůstane použitelný, ale ukazuje to klíčovou zranitelnost ruských sil. Je to jeden z pouhých dvou silničních přechodů přes Dněpr, kterými může Rusko zásobovat nebo stahovat své síly na západ od Dněpru, včetně města Cherson, jehož držení je pro Rusko politicky i symbolicky důležité. Dolní tok Dněpru představuje přirozenou bariéru, přičemž vodní cesta je obvykle široká kolem tisíce metrů. Kontrola přechodů přes Dněpr se pravděpodobně stane klíčovým faktorem pro výsledek bojů v regionu,“ usoudil Londýn. Most ve středu zasáhlo 11 z 12 střel vypálených z raketometů HIMARS, které dodaly Spojené státy, uvedla agentura TASS s odvoláním na místní okupační úřady.

Analytici z amerického Institut pro studium války (ISW) varovali, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl využít hrozby použití jaderných zbraní, aby zabránil ukrajinské protiofenzívě usilující o osvobození okupovaných částí Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti. Předchozí ruské náznaky ochoty sáhnout po jaderných zbraních se sice ukázaly jako prázdné, ISW nicméně upozornil, že se Ukrajině a jejím západním partnerům podstatně zužuje časový rámec pro podporu ukrajinské protiofenzívy, než Kreml anektuje okupovaná ukrajinská území.

Agentura Unian připomněla odhady, že na okupovaných územích by se mohla konat připravovaná referenda o připojení k Rusku současně se zářijovými volbami v ruských regionech. (čtk)

Středa, 09:00: Nejméně dva mrtvé civilisty a devět zraněných si vyžádalo noční ostřelování města Nikopol na jihu Ukrajiny z ruských raketometů, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Více než tři desítky raket poškodily soukromé domy. „Ruská horda nekončí s terorem,“ napsal na sociální síti gubernátor Dněpropetrovské oblasti Valentyn Rezničenko. „Úmyslně ostřelovali z raketometů Grad obytnou čtvrť v Nikopolu. Vypálili více než 30 raket,“ dodal.

Rezničenko uvedl, že z devíti zraněných muselo být šest hospitalizováno. „Nejmladší zraněný má jen tři roky. Tři roky! Dítě spalo doma, když po něm ruští darebáci stříleli z raketometů,“ uvedl. Ruská palba podle gubernátora úplně zničila tři soukromé domy, další desítku domů poškodila.

Ruská redakce BBC připomněla, že o den dříve ukrajinské úřady tvrdily, že Rusové vypálili z raketometů asi 40 střel na soukromé domy a dva průmyslové podniky. Nikopol podle ukrajinských médií čelí ruskému ostřelování každý den. Město leží na pravém břehu Dněpru, levý břeh obsadila ruská vojska. Před válkou mělo asi 110 000 obyvatel. (čtk)

Středa, 07:00: Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že u Ukrajiny nevidí ochotu plnit podmínky „předběžné mírové dohody“, které podle něj vyjednávací strany dosáhly v březnu v Istanbulu. Informovala o tom agentura Reuters. Po své návštěvě Íránu šéf Kremlu novinářům dále řekl, že Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty se nabízejí jako prostředníci mezi Kyjevem a Moskvou. Rusko vyslalo své invazní jednotky do sousední země před téměř pěti měsíci.

„Konečný výsledek… závisí na ochotě jednajících stran realizovat dohody, kterých bylo dosaženo. Dnes vidíme, že kyjevské úřady takovou ochotu nemají,“ uvedl šéf Kremlu na dotaz ohledně možného setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Na březnových jednáních obě strany předkládaly návrhy, ale k průlomu nedošlo, poznamenal Reuters. Zelenskyj tehdy uvedl, že lze věřit pouze konkrétnímu výsledku jednání. Na poslední Putinovy výroky ukrajinská vláda bezprostředně nereagovala.

Ruský prezident se v úterý v Teheránu setkal kromě íránských vůdců také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, se kterým projednal dohodu, jejímž cílem je obnovit přes Černé moře přepravu obilí z Ukrajiny. To je zablokované v přístavech kvůli Ruskem rozpoutané válce.

Moskva je připravena usnadnit vývoz ukrajinského obilí, ale také požaduje, aby byla odstraněna zbývající omezení vývozu ruského obilí, uvedl Putin . O něco dříve prohlásil, že ne všechny otázky související s vývozem ukrajinského obilí se podařilo vyřešit, ale je podle něj prý dobře, že se věc dala do pohybu.

Minulý týden o ukrajinském obilí hovořily v Istanbulu delegace z Ruska, Ukrajiny, Turecka a OSN. Turecký ministr obrany Hulusi Akar vyjádřil naději, že se v tomto týdnu podaří uzavřít dohodu o námořní přepravě této plodiny. V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno 20 až 25 milionů tun obilí. Dodávky obilí z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe. Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a že ukrajinské obilí krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. (čtk)

Úterý, 10:00: Nové západní zbraně umožňují ukrajinské armádě provádět útoky na ruské logistické zázemí. Ve svém večerním videu to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle náčelníka ukrajinské armády Valerije Zalužného se díky novým systémům, jako je americký HIMARS, podařilo stabilizovat situaci na bojišti, informovala v pondělí stanice CNN. Díky novým zbraním je ukrajinská armáda schopná přesných útoků na muniční sklady, zásoby paliva či kontrolní centra, tvrdí Kyjev.

Podle Zelenského je ukrajinská armáda díky novým zbraním schopna „způsobit významné logistické ztráty okupantům“. Díky novým zbraňovým systémům se ukrajinské armádě daří narušovat logistické dodávky ruské armády. „Pro ruskou armádu je čím dál obtížnější udržet své pozice na dobytém území,“ uvedl Zelenskyj.

Podle náčelníka ukrajinské armády Zalužného měly pro ukrajinské síly velký význam dodávky amerických systémů HIMARS. Tyto systémy podle něj umožňují „vést útoky s chirurgickou přesností na nepřátelská kontrolní stanoviště či na sklady zbraní a pohonných hmot“, řekl v telefonátu s náčelníkem amerických ozbrojených sil Markem Milleyem. „Podařilo se nám stabilizovat situaci,“ uvedl Zalužnyj. Podle tajemníka ukrajinské bezpečnostní rady Oleksije Danilova se situace na bojišti za měsíc změnila ve prospěch Ukrajiny, která v některých oblastech díky novým zbraním dokázala vyvážit ruské síly.

Stanice CNN uvedl, že tento měsíc zaznamenala zhruba 20 útoků na ruské sklady a cíle hluboko za frontovou linií. Ukrajina dostala od USA raketové systémy HIMARS a munici s doletem až 80 kilometrů. Kyjev ale od Washingtonu chce munici s doletem výrazně větším - až 300 kilometrů. V uplynulých dnech navíc Ukrajina dostala od Británie raketomety M270.

Americké ministerstvo obrany ohlásilo, že ve středu se uskuteční další virtuální schůze zemí, které podporují Ukrajinu. První taková schůze se uskutečnila na konci dubna na americké základně Ramstein v Německu. Americký ministr obrany Lloyd Austin jednal v pondělí po telefonu s ukrajinským ministrem obrany Oleksijem Reznikovem. Ten po telefonátu uvedl, že mu Austin sdělil „velmi dobré zprávy“, které zveřejní v příštích dnech. (čtk)

Úterý, 09:20: Rusko se ve východoukrajinské Doněcké oblasti soustředí na dobytí měst Siversk a Bachmut, místo aby se zaměřilo na získání kontroly nad severněji položeným Slovjanskem. V analýze to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).  V okolí Siversku a Bachmutu ruské síly podle analytiků podnikly v pondělí sérii pozemních útoků. Ruská armáda v pondělí také zesílila postup na Avdijivku v Doněcké oblasti, jen několik kilometrů od města Doněck, a provedla několik pozemních útoků podél frontové linie.

Siversk je železničním uzlem nedaleko Lysyčansku a Severodoněcku; rovněž Bachmut je důležitou dopravní křižovatkou. Postup Ruska na Siversk a Bachmut místo na Slovjansk podle ISW podporuje i pondělní schůze ruského ministra obrany Sergeje Šojgua s velitelem ruského armádního uskupení východ Rustamem Muradovem. Šojgu při nedávné inspekci ruských vojsk na východě Ukrajiny mimo jiné Muradovovi nařídil prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu.

Muradovovy síly operují ve směru Izjum-Slovjansk údajně s cílem případně obsadit samotný Slovjansk. Je proto zajímavé, že Šojgu veliteli neuložil, aby upřednostnil obsazování území podél této osy, podotýká ISW.

Na Donbase nadále působí v podstatě šest samostatných ruských armád, napsalo britské ministerstvo obrany v pravidelném shrnutí bojové situace. Rusko se podle britské vojenské rozvědky potýká s nedostatkem vojáků. Tento problém ještě podtrhuje dilema, zda nasadit zálohy na Donbasu nebo do obrany proti ukrajinským útokům na okupované území na jihu Ukrajiny. (ceskenoviny)

Úterý, 08:00: Části jižní Ukrajiny, které nejsou okupované Ruskem, čelily v noci na úterý ruským útokům. Šest lidí včetně jednoho dítěte bylo zraněno při raketovém útoku v Oděské oblasti, uvedl dnes podle ruskojazyčné verze BBC mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk. Sedm střel s plochou dráhou letu Kalibr ruská armáda vypálila z Černého moře, jednu z nich sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana, zbývajících šest zasáhlo vesnici. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu tvrdí, že na Ukrajině neútočí na civilní cíle. Zprávy o útocích ani jedné z bojujících stran nelze nezávisle ověřit.

Ruské síly podle listu Ukrajinska pravda z raketometů Grad ostřelovaly Nikopol, kde následně propuklo několik požárů. Město leží na pravém břehu řeky Dněpr, levý břeh Rusko okupuje. Úder poškodil obytnou budovu a elektrické vedení, žádné oběti ukrajinské úřady nehlásily. Podle Mykoly Lukašuka, gubernátora Dněpropetrovské oblasti, ve které Nikopol leží, zněly ve městě poplašné sirény skoro 19 hodin. „To se nikdy předtím nestalo,“ řekl Lukašuk. (čtk)

Úterý, 07:00: Zatímco ruská vojenská agrese na Ukrajině pokračuje 146 dnem, ruský prezident Vladimir Putin jede na svou první známou zahraniční cestu od invaze mimo postsovětské země. Navštíví Teherán, kde se setká s íránskými vůdci a také se svým tureckým protějškem. Jednat mají o válce v Sýrii a s tureckým prezidentem má šéf Kremlu také hovořit o dohodě, jejímž cílem je obnovit vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře.

„Diskuze s Putinem se zaměří na obilí, Sýrii a Ukrajinu,“ uvedl podle agentury Reuters vysoký turecký představitel, který si přál zůstat v anonymitě. Očekává se, že Rusko, Ukrajina, Turecko a OSN podepíší v následujících dnech dohodu, jejímž cílem je obnovit přes Černé moře přepravu obilí z Ukrajiny, které je zablokované v přístavech kvůli Ruskem rozpoutané válce.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, jenž se od ruské invaze na Ukrajině staví do role prostředníka mezi Moskvou a Kyjevem, podle agentury AFP zároveň hrozí zahájením nové ofenzívy na severu Sýrie proti kurdským bojovníkům. „Turecko chce podniknout v Sýrii ‚zvláštní operaci‘, stejně jako Rusko podniká ‚zvláštní operaci‘ na Ukrajině,“ řekl AFP analytik Vladimir Sotnikov s odkazem na termín, jenž Moskva používá pro svou agresi vůči sousední zemi.

Zatímco Rusko a Írán jsou klíčovými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, Turecko poskytlo pomoc povstaleckým skupinám, které stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Putin a Erdogan se situací v Sýrii budou podle mluvčího Kremlu zabývat také společně s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím v takzvaném astanském formátu, jehož cílem je podle trojice iniciátorů nalézt mírové řešení situace v blízkovýchodní zemi. První jednání v tomto formátu se odehrálo v roce 2017 v kazachstánské metropoli, která se tehdy jmenovala Astana.

Šéf Kremlu, jenž od zahájení ruské invaze na Ukrajinu navštívil pouze na konci června středoasijské postsovětské země, má v Teheránu naplánované rovněž setkání s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. Tím, že jede na první velkou zahraniční cestu od invaze na Ukrajinu do Íránu, vysílá Západu signál, že Moskva bude usilovat o budování vztahů s tímto nepřítelem Spojených států, podotkla agentura Reuters.

Pondělí, 20:00: Někteří ruští vojáci přišli na Ukrajinu s mapami z roku 1969, tvrdí ukrajinská tajná služba SBU. Od roku vydání map se řada míst na Ukrajině přitom změnila. Na kartografickém vyobrazení, které podle SBU používali ruští vojáci při bojích na východě Ukrajiny, například nebyla vyznačena ani hranice mezi Ukrajinou a Ruskem, které tehdy byl součástí Sovětského svazu.

Služba upřesnila, že staré mapy nalezla v Charkovské oblasti na místech, která během současné invaze získali Rusové pod svoji kontrolu. Mapu starou 53 let konkrétně podle SBU používal například prapor ruské 138. motostřelecké brigády. SBU připojila pro srovnání aktuální mapu služby Google Maps. Stejně tak zveřejnila i fotografii nalezené mapy, na níž je vidět nápis „vydání 1969“.

Na mapách například chybí rozlehlé charkovské sídliště Saltivka, které se stavělo od začátku 70. let. Právě Saltivka v únoru a březnu několikrát čelila ostřelování, uvedla ruská redakce BBC. Mapy nezachycují ani Travjanskou a Muromskou vodní nádrž, které vznikly v Charkovské oblasti v 70. letech. Hranici mezi Ukrajinou a Ruskem někdo na mapu doplnil propiskou, protože v roce 1969, kdy Ukrajina a Rusko patřily do Sovětského svazu, vůbec nebyla vyznačena. (čtk)

Pondělí, 17:00: Rusko využilo žoldnéře z ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny k posílení svých jednotek na Ukrajině. Ve svém pravidelném hlášení to s odkazem na vojenskou rozvědku uvedlo britské ministerstvo obrany. Wagnerovci podle něj téměř jistě sehráli ústřední roli v nedávných bojích včetně dobytí Popasny a Lysyčansku. Tyto boje však způsobily skupině těžké ztráty.

Wagnerovci proto podle britské vojenské rozvědky snižují náborové standardy a zaměstnávají nyní také odsouzené a jinak nežádoucí osoby. Noví členové skupiny navíc nyní dostávají jen velmi omezený výcvik. „To bude mít s velkou pravděpodobností dopad na budoucí operační efektivitu skupiny a sníží její hodnotu jako opory pravidelných ruských sil,“ uvádí se v hlášení.

Ruský miliardář Jevgenij Prigožin, který má blízko ke Kremlu a podle řady médií žoldnéřskou skupinu financuje a ovládá, byl nedávno vyznamenaný titulem Hrdina Ruské federace za úspěchy svých lidí v Luhanské oblasti. Kreml napojení na skupinu odmítá.

V době, kdy Kreml vyměňuje řadu vysoko postavených ruských velitelů, to pravděpodobně prohloubí roztržky mezi armádou a žoldnéřskou skupinou. Je také pravděpodobné, že to bude mít negativní dopad na morálku ruské armády, uvedla britská vojenská rozvědka.

Evropská unie uvalila již dříve sankce na osm lidí a tři firmy spojené s ruskými žoldnéři. Unie se shodla na tom, že wagnerovci mají na svědomí mimo jiné mučení, svévolné zabíjení či mimosoudní popravy. Vedle Ukrajiny působili či působí také v konfliktech v Sýrii, Libyi, ve Středoafrické republice či v Súdánu.

Ukrajinský generální štáb v aktuálním hlášení odhadl, že Rusko od začátku války, která dnes pokračuje 145. dnem, přišlo o asi 38 450 vojáků, 1687 tanků, 3886 obrněných vozidel, 849 děl, 248 raketometů, 113 protileteckých zbraní, 220 letadel, 188 vrtulníků, 690 dronů, 166 střel s plochou dráhou letu, 15 plavidel, 2753 automobilů a cisteren a 70 kusů speciální techniky. Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů. (čtk)

Pondělí, 13:00: Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová a šéf tajné služby SBU Ivan Bakanov nebyli oficiálně odvoláni, ale jen dočasně uvolněni z funkcí, a to až do konce vyšetřování, upřesnila prezidentská kancelář. V neděli ukrajinská média oznámila, že prezident Volodymyr Zelenskyj oba dva odvolal. „Zatím nejde o odvolání těchto dvou funkcionářů, ale o to, že generální prokurátorka byla postavena mimo službu a šéf SBU dočasně zbaven plnění svých povinnosti,“ vysvětlil podle listu Ukrajinska pravda zástupce šéfa prezidentské kanceláře Andrij Smyrnov.

V neděli média s odvoláním na web prezidentské kanceláře uvedla, že Zelenskyj Bakanova a Venediktovovou odvolal. Důvodem mělo být, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury. Podle Smyrnova ale prezident až po konci nyní zahájené prověrky přijme rozhodnutí, zda požádá parlament o souhlas s odvoláním generální prokurátorky a šéfa SBU.

Venediktovová a Baklanov jsou mimo službu, aby vyšetřování potenciálně nemohli ovlivnit. Podle Smyrnova se dost dlouho od šéfů generální prokuratury a tajné služby čekalo, že oba orgány očistí od „kolaborantů a vlastizrádců“. Ale po skoro půl roce války jsou podle něj dál škůdci odhalováni „po balících“.

„Žijeme v zemi, ve které platí zákony, a tak ano, umím si to představit,“ odpověděl Smyrnov podle agentury Reuters na otázku, zda by se oba funkcionáři mohli vrátit do funkcí.

„Více než 60 zaměstnanců prokuratury a SBU zůstalo na okupovaném území a pracuje proti našemu státu,“ uvedl ve večerním projevu prezident Zelenskyj. „Takové množství zločinů proti základům národní bezpečnosti státu a vazby, které byly zaznamenány mezi pracovníky ukrajinských bezpečnostních složek a ruských speciálních služeb, vyvolávají velmi vážné otázky směrem k příslušným představitelům,“ dodal.

Zelenskyj také sdělil, že proti pracovníkům prokuratury, vyšetřovatelům a představitelům dalších orgánů činných v trestním řízení zahájily ukrajinské úřady 651 trestních stíhání na základě zákonů o vlastizradě a kolaboraci. Úřadujícím generálním prokurátorem prezident jmenoval Oleksije Symonenka, stojí v nařízení zveřejněném prezidentskou kanceláří. SBU nyní podle ukrajinských médií dočasně řídí náměstek Vasyl Maljuk.

Server Politico s odvoláním na své zdroje minulý měsíc uvedl, že se Zelenskyj chystá odvolat Bakanova z čela SBU kvůli sérii neúspěšných operací a rovněž kvůli ztrátě města Cherson na začátku ruské invaze. Bakanov je podle Reuters přítelem Zelenského od dětství, do funkce byl jmenován v roce 2019 s cílem provést reformy v SBU a očistit ji od ruského vlivu. V době předvolební kampaně Bakanov řídil Zelenského štáb. Dříve stál také v čele prezidentovy strany Sluha národa.

Venediktovová byla mimo jiné zodpovědná za stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. V roce 2020 se stala první ženou, která na Ukrajině zastávala funkci generální prokurátorky. (čtk)

Pondělí, 09:00: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při nedávné inspekci ruských vojsk ve východní oblasti Ukrajiny nařídil vojákům prioritně ničit vysoce přesnými zbraněmi ukrajinské raketové a dělostřelecké zbraně dalekého dosahu, uvedly ruské tiskové agentury. Ukrajina nedávno získala americké raketomety a západní houfnice, které už ukrajinská armáda nasadila do bojů. Kyjev oznámil, že palbou raketometů zničil tři desítky ruských zásobovacích základen a muničních skladů.

Šojgu podle komuniké ministerstva obrany uvedl, že Ukrajinci za pomoci západních zbraní ostřelují „obytné čtvrti a osady“ ve východoukrajinském Donbasu, částečně ovládnutém proruskými separatisty a ruskými vojsky, ale prý také „úmyslně zapalují pole s pšenicí a také sklady obilí“.

Ukrajina popírá, že by cílevědomě ostřelovala obytné čtvrti v separatistických republikách v Donbasu, jejichž „ochrana“ posloužila Moskvě jako formální důvod ke vpádu na Ukrajinu, poznamenala ruská redakce BBC na svém webu. Kyjev také obviňuje ruská vojska z úmyslného ničení úrody na polích, ničení skladů a především blokování přístavů, což brání dodávkám ukrajinského obilí na světový trh.

Ruské ministerstvo obrany v souvislosti s inspekcí také oficiálně oznámilo, že armádnímu uskupení Východ, podílejícím se na invazi na Ukrajinu, nyní velí generálporučík Rustam Muradov, který býval zástupcem velitele vojsk Jižního vojenského okruhu a od listopadu 2020 do září 2021 velel ruskému kontingentu v Náhorním Karabachu. To svého času vzbudilo nevoli Arménie, protože Muradov se narodil v dagestánské vsi s převážně ázerbájdžánským obyvatelstvem. Sám generál tehdy tvrdil, že „důstojník nemá národnost“.

Muranov byl v roce 1996, kdy mu bylo 23 let, vyznamenán za hrdinství, které projevil jako velitel průzkumné roty v Čečensku. Tamtéž si o čtyři roky vysloužil další řád za hrdinství, když zajal štáb čečenského prezidenta Aslana Maschadova. V Čečensku sloužil do roku 2009, připomněla BBC. Muradova zařadila Evropská unie letos v únoru po ruském vpádu na Ukrajinu na svůj sankční seznam. Agentura Interfax připomněla, že Muradov svého času také velel 2. vševojskové armádě v Povolží.

Šojgu dříve uskutečnil inspekce ruských uskupení Jih a Střed, kterým velí generálové Sergej Surovikin a Alexandr Lapin. I těm vydal rozkaz ničit ukrajinské zbraně dalekého dostřelu. Ruský prezident Vladimir Putin při poradě s ministrem na počátku července zmínil také uskupení Západ. (čtk)

Pondělí, 08:00: Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na pondělí otřáslo asi deset explozí. Žádné oběti nebyly hlášeny, uvedla agentura Unian s odvoláním na starostu města Oleksandra Sjenkevyče. Mykolajiv leží poměrně blízko oblastí okupovaných Ruskem, ruské jednotky jej tento týden ostřelovaly opakovaně.

Varování před novým útokem ve městě i přilehlém regionu přišlo krátce po třetí hodině ranní (02:00 SELČ). „Opět masivní ostřelování Mykolajivu. Ve městě se ozývají silné výbuchy. Už jich bylo slyšet asi deset,“ uvedl poté Sjenkevyč na komunikační platformě Telegram.

Desítka silných explozí otřásla Mykolajivem i noci ze soboty na neděli. Ruské síly zasáhly dva průmyslové areály. Z Mykolajivu byly minulý týden hlášeny výbuchy prakticky každý den. Jižní velitelství ukrajinských sil podle Unian oznámilo, že k ostřelování Mykolajivu Rusové začali používat protiraketové systémy S-300, které obvykle slouží k zasahování vzdušných cílů. Kvůli tomu působí poslední ruské útoky ve městě značné škody.

Ruské jednotky nasazené v Donbasu na Ukrajině podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) zřejmě ukončily několikadenní pauzu v bojích. Přestože desetidenní pauza nebyla pro obnovu sil potřebných pro rozsáhlé útočné operace dostatečná, ruské síly v neděli podnikly omezené pozemní útoky v Doněcké oblasti. Bomby ruské armády dopadají i na civilní cíle ve městech daleko od bojů. (čtk)

Neděle, 12:00: Rusko posiluje obranné pozice v oblastech, které okupuje na jihu Ukrajiny, uvedla ve svém pravidelném hlášení britská vojenská rozvědka. Přesouvá vojáky a techniku mezi Mariupolem a Záporožím a v Chersonu, posiluje bezpečnostní opatření v Melitopolu. Na jihu země ukrajinská armáda vyvíjí už déle než měsíc tlak na ruské linie a čelní ukrajinští představitelé, mezi nimi prezident Volodymyr Zelenskyj, nedávno upozornili, že armáda chystá ofenzivní operace s cílem Rusy vytlačit z míst, která momentálně ovládají, připomínají britští zpravodajci.

Posilování ruské obrany v této části Ukrajiny lze chápat jako reakci na očekávanou ukrajinskou ofenzivu a na útoky, které Ukrajina podniká na velitelská stanoviště, logistické uzly a místa, kde se shromažďuje velký počet vojáků. „Posilování obrany na jihu v době bojů o Donbas zřejmě dokládá, jak vážně ruští velitelé berou hrozbu (ukrajinské ofenzivy),“ uvádí britská vojenská rozvědka.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu během návštěvy ruských vojáků v Donbasu nařídil velitelům, aby posílili útoky na všech částech fronty, informoval v sobotu resort, který vede. Tempo, jakým ofenziva bude sílit, bude zřejmě v příštích dnech kolísavé, uvádí americký Institut pro výzkum války. Konstatuje také, že Rusové v sobotu podnikli méně pozemních útoků než v pátek, ale pokračovali v silných dělostřeleckých a raketových úderech. Ruské rakety v uplynulých dnech zabily na Ukrajině desítky civilistů.

Podle aktuální svodky ukrajinského generálního štábu ukrajinské síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku v Doněcké oblasti. Poté, co Rusové obsadili prakticky celou Luhanskou oblast, chtějí kompletně ovládnout Doněckou oblast. Agentura DPA uvádí, že šéf Luhanské oblasti Serhij Hajdaj informoval, že ukrajinské síly stále kontrolují dvě vesnice v tomto regionu. To odporuje tvrzení Rusů, že ovládají celou oblast. (čtk)

Neděle, 10:00:  Jihoukrajinským městem Mykolajiv v noci na neděli otřásla desítka explozí, uvedl podle ukrajinských médií místní starosta Oleksandr Senkevyč. Mykolajiv leží poměrně blízko oblastí okupovaných Ruskem, tento týden jej podle místních úřadů ruské jednotky opakovaně ostřelovaly. Varování před novým útokem ve městě i přilehlém regionu přišlo krátce po třetí hodině ranní (02:00 SELČ), napsala agentura Unian. Starosta Senkevyč pak informoval o „asi deseti silných explozích“. Neuvedl ihned, jaká místa byla zasažena nebo zda jsou evidovány oběti na životech.

Ruská armáda v posledních dnech a týdnech neustále ostřeluje ukrajinská města, zatímco válečná fronta se necelých pět měsíců po začátku její invaze příliš neposouvá. Bomby dopadají i na civilní cíle ve městech daleko od bojů. Ve čtvrtek zasáhly centrum města Vinnycja ležícího asi 250 kilometrů jihozápadně od Kyjeva, přičemž podle místních úřadů ruský úder zabil 23 lidí včetně tří dětí.

O den později dopadlo nejméně deset raket na Mykolajiv, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Zničeny byly údajně dvě největší univerzity v přístavním městě. Výbuchy byly z Mykolajivu hlášeny také v pondělí, úterý, ve středu a ve čtvrtek. (ceskenoviny)

Neděle, 08:00: Z okupované části ukrajinské Záporožské oblasti se ve velkém vyváží obilí do Ruska a odtamtud na Blízký východ. Podle agentury RIA to dnes uvedl náčelník proruské oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Ukrajina již několik měsíců obviňuje Rusko z krádeží obilí. „Již bylo vypraveno více než 100 vagonů a další smlouva na 150.000 tun byla podepsána s obchodníkem s obilím,“ oznámil Balickij. Typickým železničním vagonem používaným na Ukrajině lze přepravit přibližně 70 tun obilí. Nákladními automobily se podle Balického z oblasti vyveze dalších zhruba 100 000 tun měsíčně.

Vývoz ze Záporožské oblasti se odehrává nejprve přes Rusko a teprve odtud je posláno konečným odběratelům v Turecku, Egyptě či Saúdské Arábii. Naopak z přístavu Berďansk na pobřeží Azovského moře zatím vyvážet nelze kvůli „politickým problémům“, dodal Balickij. Jeho slova do jisté míry korespondují s nedávno publikovanými zjištěními deníku The Wall Street Journal (WSJ), který ve videu popisuje „pašeráckou cestu“, po níž kradené obilí putuje z Ukrajiny na Blízký východ. Investigace odhalila i transporty z Berďansku, hlavní koridor ale údajně vede z města Kamjanka-Dniprovska, rovněž v Záporožské oblasti. WSJ shromáždil důkazy o tom, že obilí odtud Rusové odváží nejméně od května.

Rusko po únorové invazi na Ukrajinu rychle dobylo jižní část Záporožské oblasti s přístavem Berďansk. Postup na sever byl však zastaven, takže samotné hlavní město oblasti Záporoží zůstává pod kontrolou Kyjeva. Ukrajina je předním světovým vývozcem obilí a rostlinných olejů, před válkou země vyvážela až šest milionů tun obilí měsíčně. Ruská blokáda však narušila dodávky přes námořní přístavy, které dříve zajišťovaly většinu exportu. Ukrajina se tak musela zaměřit na vývoz po železnici a přes malé přístavy na Dunaji.

Rusko podle Kyjeva rozkrádá zásoby obilí na okupovaných územích, Moskva to opakovaně popřela. Podle satelitních snímků americké společnosti Maxar Technologies ruské lodě přepravují ukrajinské obilí mimo jiné do Sýrie. (čtk)

Sobota, 11:00: Ruské jednotky nasazené v Donbasu na Ukrajině podle analytiků z amerického Institutu pro výzkum války (ISW) zřejmě končí několikadenní pauzu v bojích. Desetidenní přestávka ovšem není dostatečná pro obnovu sil potřebných pro rozsáhlé útočné operace.

Ruské síly za poslední den podnikly omezené pozemní útoky v oblasti Slovjansku, Siversku, dálnice mezi Bachmutem a Lysyčanskem, který Rusové už ovládli, a na jihozápad od Doněcku, uvedl ISW. Jde podle něho stále o malé a do velké míry neúspěšné útoky, nicméně mohou naznačovat, že Rusové se pokoušejí v Donbasu obnovit útočné operace. Pokud tomu tak je, Rusové útoky zřejmě v nejbližších třech dnech zesílí. Před zahájením velké ofenzivy mohou udělat opět několikadenní přestávku, protože nynější desetidenní pauza nebyla dostatečně dlouhá pro obnovu sil.

Oděsa, největší přístav na Ukrajině, se  stala v sobotu terčem raketového útoku, podle místních úřadů zasáhl civilní objekt, konkrétně skladiště. Na místě vypukl požár. Na záběrech z místa stoupá k nebi sloup hustého dýmu. Oběti hlášeny nejsou. Ukrajinská armáda uvedla, že ruské síly útočily bombardéry Tu-95.

V městečku Čuhujiv nedaleko Charkova ruská raketa zasáhla dvoupodlažní obytný dům. Podle místního gubernátora Oleha Syněhubova si útok vyžádal nejméně tři oběti, napsala agentura Unian. Tři lidé skončili ze zraněními v nemocnici, doplnil gubernátor. Dříve Unian informovala, že záchranáři z trosek vyprostili těla dvou lidí, muže a ženy, a pátrají po dalších případných obětech.

V Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti ostřelování z raketometů Grad zabilo dva lidi, uvedl podle serveru Ukrajinska pravda místní gubernátor Valentyn Rezničenko. Jedna žena z Nikopolu skončila se středně vážnými zraněními v nemocnici. Podle Unian Rusové ve městě ostřelovali infrastrukturu, přitom ale zasáhli i obytné domy.

Na 24 se zvýšil počet potvrzených obětí čtvrtečního raketového útoku ruských sil na město Vinnycja, informoval tamní gubernátor Serhij Borzov. V pátek ukrajinské úřady hovořily o 23 mrtvých. Zranění podle Borzova utrpělo 68 lidí. (čtk)

Sobota, 09:55: Ruský ministr obrany Sergej Šojgu při návštěvě jednotek bojujících na východě Ukrajiny nařídil, aby zesílily útoky proti ukrajinské armádě. Ruští vojáci mají podle Šojgua zabránit tomu, aby Ukrajinci podnikali velké raketové a dělostřelecké útoky na civilní infrastrukturu v Ruskem okupovaných částech Donbasu i jinde. Šojgu se sešel s vojenskými veliteli, kteří ho informovali o vývoji na frontě a zúčastnil se předání vyznamenání vojákům, uvedl resort obrany podle ruských agentur. Neupřesnil však, kdy přesně se jeho šéf na východ Ukrajiny vypravil. Ruská média připomínají, že Šojgu se naposledy na inspekci jednotek podílejících se na „speciální vojenské operaci“, jak Rusko invazi na Ukrajinu nazývá, vydal koncem června.

Pátek, 15:00: Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov očekává, že západní země dodají Kyjevu munici do amerických raketových systémů HIMARS s dostřelem 300 kilometrů. Ministr to sdělil listu Financial Times. Ukrajina zatím dostala systémy HIMARS s příslušnou municí s dostřelem 80 kilometrů, dodané raketomety ale mohou být potenciálně upraveny na delší dostřel, napsal portál Meduza.

„Myslím, že je to postupný vývoj. Ukážeme, že jsme schopni systémy používat s nejvyšší přesností a dostaneme další a s delším dosahem,“ uvedl Reznikov. Podle něj se díky zbraním dodaným západními zeměmi podařilo snížit ztráty v řadách ukrajinských vojáků bojujících na Donbasu.

„Koncem letošního roku nastane na bojišti změna ve prospěch Ukrajiny. Doufám, že letos budeme svědky úspěšné protiofenzivy,“ poznamenal také Reznikov.

Podle reportéra listu The Wall Street Journal Ukrajinci díky systémům HIMARS denně zasahují několik ruských skladů munice či paliva. USA ale před dodávkou raketometů zdůrazňovaly, že neposkytnou Ukrajině žádné systémy, které by jí umožnily provést útoky na ruském území, a nebudou ji v takových útocích podporovat. (čtk)

Pátek, 14:00: Cílem čtvrtečního útoku ve Vinnycji, při němž zemřelo nejméně přes 20 lidí, bylo podle Moskvy setkání zástupců velení ukrajinské armády se zahraničními dodavateli zbraní v místním Domě důstojníků. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS uvedl, že ruské síly provedly úder „vysoce přesnými raketami Kalibr odpálenými z moře“. Dům důstojníků ve Vinnycji slouží jako kulturní zařízení. „Všichni účastníci setkání byli následkem úderu zlikvidováni,“ tvrdil Konašenkov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj čtvrteční útok už dříve označil za teroristický čin, Rusko podle něj na Ukrajině úmyslně zabíjí civilisty. Podle úřadů při útoku zemřelo 23 lidí, mezi nimi tři děti, a další lidé jsou nadále nezvěstní. Zdravotní pomoc vyhledalo přes sto obyvatel města. Podle portálu Meduza měl kulturní dům ve čtvrtek na programu benefiční vystoupení ukrajinské zpěvačky Roxolany. Podle informací v médích je mezi oběťmi čtvrtečního útoku na Vinnycju také 25letý zvukař zpěvačky Jevhenij Kovalenko.

Rusko od únorového začátku války na Ukrajině popírá, že by útočilo na civilní cíle. Po celé Ukrajině ale přibývá důkazů o zásazích rezidenčních oblastí, podotkla agentura Reuters. Podle OSN od začátku války na Ukrajině zemřely tisíce civilistů.

Vinnycja leží asi 250 kilometrů jihozápadně od ukrajinského hlavního města Kyjeva a nachází se tak daleko od hlavních frontových linií na východě a jihu Ukrajiny. Ve městě, kde před válkou žilo přibližně 370 000 obyvatel, se podle webových stránek ukrajinské armády nachází velitelství letectva, upozornila ve čtvrtek agentura Reuters. Rusko se ho podle ukrajinských vzdušných sil pokusilo zasáhnout řízenými střelami už v březnu. Do Vinnycje se podle agentury AP uchýlily tisíce lidí, které uprchly před ruskou invazí z východu Ukrajiny. (čtk)

Pátek, 11:00:  Lídři Evropské unie by podle maďarského premiéra Viktora Orbána měli připustit, že sankce proti Rusku nefungují a je potřeba je změnit. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth tento politik známý svými dobrými vztahy s Ruskem řekl, že sankce poškozují EU více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu.   

„Dospěli jsme do okamžiku pravdy, politici v Bruselu musejí připustit, že jejich kalkulace nebyly správné,“ řekl Orbán. Představitelé sedmadvacítky podle něj předpokládali, že opatření přijatá kvůli ruské invazi na Ukrajinu budou Rusy bolet více než Evropany, ale „tak to není, víc bolí nás“. Místo toho, aby tím, že Rusko oslabí, válku zkrátily, jen ji protahují, uvedl Orbán.

„Původně jsem si myslel, že jsme se střelili jen do nohy, ale nyní je jasné, že evropská ekonomika se střelila do plic a lapá po dechu,“ řekl Orbán, jehož kabinet se podobně jako vlády jinde v Evropě snaží vyrovnat s dopady strmého růstu cen energií a pohonných hmot. Ve středu Orbánova vláda zrušila mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou, což byl jeden z klíčových bodů jeho politiky. Agentura Reuters napsala, že podle ekonomů banky Morgan Stanley může toto opatření posílit inflaci o 1,5 procentního bodu. Inflace je už nyní nejvyšší za posledních dvacet let, přispívá k ní i slabý forint.

Orbán se domnívá, že v současné situaci je potřeba „sednout si s Rusy, musí se vyjednávat, dosáhnout příměří a pak se musejí konat mírové rozhovory, protože mír je jediným řešením současných ekonomických problémů“. (čtk)

Pátek, 10:40: Ukrajina i Rusko mají podle Zdeňka Petráše z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany potíže pokračovat v bojích a získat taktickou a strategickou iniciativu. Mohlo by podle něj jít o zlomový bod v dosavadním vývoji války. Situace na Ukrajině takřka pět měsíců od vpádu ruských vojsk podle něj stále více připomíná formát první světové války, tedy konflikt s charakterem poziční, zákopové války, kdy těžiště bojové činnosti leží v poměrně rozsáhlých střetech s využitím dělostřelecké a těžké techniky.

„Tyto střety však ani jedné straně prozatím nepřinášejí územní zisky strategického významu. Tento způsob vedení konfliktu zcela jistě není záměrem ze strany Ruska a může být i známkou slabosti či nedostatku schopností ruské armády a pochopitelně i armády ukrajinské,“ uvedl Petráš.

Tato situace podle něj svědčí i o tom, že oba protagonisté mají potíže pokračovat v bojích a získat taktickou a posléze i strategickou iniciativu, což by podle něj mohlo být zlomovým bodem v dosavadním vývoji války. „O to více je překvapující, že ruská armáda poté, co na počátku července dobyla ukrajinský Lysyčansk, dosáhla hranice Luhanské oblasti a získala tak vojenskou kontrolu nad většinovou částí této oblasti, paradoxně nepokračuje v úspěšné ofenzivní činnosti, ale naopak přistoupila k takzvané operační přestávce,“ uvedl odborník.

Operační přestávka má být i podle oficiálního sdělení ruského ministerstva obrany vedena v celé oblasti vojenské operace. „Ruská armáda tak organizuje přeskupování sil, stahování prvosledových jednotek a jejich odpočinek a mezitím provádějí i omezené průzkumné útoky a dál bombardují kritické oblasti, aby vytvořily podmínky pro budoucí pozemní ofenzivy, jejichž načasování zůstává nejasné,“ uvedl Petráš.

V každém případě podle něj zvolení operační přestávky v momentě, kdy nasazené jednotky začínají získávat taktickou iniciativu, byť malou, je proti všem zásadám a principům operačního umění. „Operační postupy a doktríny různých armád vesměs zvažují roli operačních přestávek do jisté míry podrobně. Běžně se plánují operační pauzy, aby se obnovila bojová síla nebo zvýšila výdrž a síly pro další fázi, nicméně nesmí v žádném případě způsobit ztrátu taktické a už vůbec ne strategické iniciativy,“ upozornil Petráš.

Proto se podle něj operační přestávky uskutečňují tak, aby byl i nadále vyvíjený nepřetržitý tlak na protivníka prostřednictvím útočných akcí manévrovacími jednotkami. To však podle Petráše není případ ruského přístupu na Ukrajině. „I bývalá sovětská vojenská teorie aplikovala operační přestávky podobným způsobem, přičemž je považovala někdy za nezbytné, ale vždy za nebezpečné. Pokud tedy Vladimir Putin i nadále tvrdí, že je připraven vystupňovat operační úsilí, dokud Rusko nedosáhne svých cílů, pak akt operační přestávky tomu neodpovídá a i nadále v ruských vojenských ambicích přetrvává značná vágnost,“ uvedl Petráš. (čtk)

Pátek, 10:00: Ruské jednotky operující na východě Ukrajiny stále připravují širší útok na Slovjansk v Doněcké oblasti, podle ukrajinského generálního štábu se snaží vylepšit své taktické postavení. Americký Institut pro výzkum války ale uvedl, že není jasné, kdy tato ruská ofenziva začne a kam přesně zacílí.

„Ruská operativní přestávka do velké míry pokračovala, ruské jednotky podnikaly omezené pozemní útoky v oblasti Slovjansku, Siversku a Bachmutu,“ napsal institut ve svém pravidelném hodnocení situace na Ukrajině. Britská vojenská rozvědka na twitteru uvedla, že poté, co ruské síly minulý měsíc dobyly Lysyčansk, postupují pomalu na západ a pokouší se útočit na Siversk, aby si otevřely přístup k Slovjansku a Kramatorsku. Rusové a proruští separatisté tvrdí, že vstoupili na předměstí Siversku, jejich tvrzení ovšem není potvrzené. Pokud Rusové ovládnou Siversk, bude jejich dalším cílem pravděpodobně Bachmut, píše britská vojenská rozvědka. Ten je důležitým dopravním uzlem v oblasti.

Ukrajinský generální štáb informoval, že ukrajinské jednotky odrazily snahy Rusů dobýt vesnice Koděma a Bilogorivka, podobně tomu bylo v případně obcí Spirne a Věršina na pomezí Doněcké a Luhanské oblasti. „Okupanti se setkali s tvrdým odporem, utrpěli značné ztráty a neslavně odešli,“ napsal ukrajinský generální štáb. Rusové podnikli letecké útoky proti místní tepelné elektrárně.

Terčem dělostřeleckých útoků byl znovu Kramatorsk, který je součástí širší aglomerace s půl milionem obyvatel. Ukrajinská armáda z tohoto města udělala jeden z nejdůležitějších bodů během nynějších bojů v Donbasu. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 20:00: Válka na Ukrajině se dostala na další křižovatku a bojovníci na obou stranách se připravují na třetí dějství bojů, které by mohlo zvrátit rovnováhu konfliktu. Na svém webu to píše stanice CNN, která se v analytickém článku zamýšlí nad dalším možným vývojem ruské invaze na Ukrajině. „Je to velmi opotřebovávací boj,“ míní Justin Bronk z britského think-tanku Royal United Services Institute (RUSI). „Je to boj mezi dvěma armádami, z nichž obě utrpěly obrovské ztráty a jsou blízko vyčerpání,“ poznamenal.

Ruský prezident Vladimir Putin před třemi měsíci přeorientoval válku na východ země. Učinil tak po prvotním neúspěšném pokusu dobýt ze severu i Kyjev. Poté, co nedávno ruská invazní vojska završila pomalý a krvavý postup Luhanskou oblastí dobytím města Lysyčansk, může se šéf Kremlu cítit být v půli cesty, píše CNN s odkazem na region, jenž společně s Doněckou oblastí tvoří průmyslový Donbas.

Očekává se, že dalším Putinovým krokem bude právě Doněcká oblast, jejíž dobytí by splnilo hlavní cíl Kremlu: ovládnutí celého Donbasu, jehož část od roku 2014 ovládají Moskvou podporovaní separatisté. Kdy a jak k tomu dojde, je však nejasné, upozorňuje stanice. Rusko pokračuje v intenzivních vzdušných úderech, ale podle amerického Institutu pro výzkum války (ISW) jsou ruské pozemní síly uprostřed operační pauzy, aby si odpočinuly a přeskupily se.

To by mohlo dát ukrajinské armádě čas na přípravu obrany částí Doněcké oblasti, které má stále pod kontrolou. Zároveň se hovoří o ukrajinské protiofenzivě na jiných místech fronty, zejména s ohledem na jihoukrajinské město Cherson, které Rusové okupují od začátku invaze.

Až vypukne další fáze plného boje, nemusí to být bitvy poslední, ale mohou podle analytiků do značné míry ovlivnit výsledek války. „Jsou tam dvě města, která se bohužel stanou velmi známými,“ domnívá se Samir Puri z londýnského Mezinárodního institutu strategických studií (IISS). Klíčové bitvy armády podle něj svedou o Slovjansk a Kramatorsk na severu Doněcké oblasti. „Mám podezření, že to bude další Severodoněck a Mariupol,“ dodal s odkazem na města zdevastovaná při ruském postupu. Získání Slovjansku a Kramatorsku by pro Kreml znamenalo podle CNN zásadní průlom.

Pokud se však ukrajinským obráncům podaří získat zpět Cherson, pro Rusko by to podle analytiků znamenalo poměrně závažný problém. Narušilo by to ruské zásobovací linie, přerušilo jeho pozemní most na Krym a představovalo by to výrazné posílení morálky na ukrajinské straně.

Další vývoj bude do značné míry záviset na palebné síle a výzbroji, kterou může každá strana ještě využít. Někteří analytici spekulují, že Rusko stále častěji sahá po starších a méně přesných raketách, což podle nich naznačuje, že se jeho rezervy vyčerpávají. Ukrajina čelí opačnému problému, upozorňuje americká zpravodajská stanice. Do země míří množství špičkové západní výzbroje, přičemž jde o různé nesourodé systémy, které podle Bronka vyžadují různou logistiku či údržbu, a Ukrajinci se s nimi navíc musejí učit zacházet.

Ukrajinská armáda a Západ se soustředí na odražení dalšího ruského útoku na východě země, pokračuje CNN a dodává, že pokud se tempo ruského postupu Luhanskou oblastí bude opakovat i v sousedním regionu, válka se protáhne do podzimu a zimy. Zároveň není jasné, zda Putin ukončí svou invazi, pokud získá celý Donbas. „Nemyslím si, že by se ambice Rusů (mimo východ Ukrajiny) zcela rozplynuly,“ míní Max Bergmann z Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Jsou skutečně odhodlaní kontrolovat Donbas, ale pokud mohou dosáhnout dalších zisků, budou se o to snažit,“ dodává.

Pokud se Putin rozhodne pokračovat za hranice Donbasu, mohl bych chtít postoupit k řece Dněpr, která půlí Ukrajinu od severu k jihu. To by znamenalo pokusit se ovládnout polovinu země, což by vyvolalo zděšení na Západě a značně prodloužilo válku, píše CNN. (čtk)

Čtvrtek, 17:00: Pro rozsouzení zločinů spojených s ruským útokem proti Ukrajině je zapotřebí zvláštního tribunálu, míní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury AFP to dal najevo na konferenci, kde zástupci více než 40 zemí a Mezinárodního trestního soudu (ICC) debatovali o spolupráci na vyšetřování válečných zločinů spáchaných během téměř pět měsíců trvajícího konfliktu. Myšlenku specializovaného tribunálu podpořil nizozemský ministr zahraničí, hlavní prokurátor ICC volal po koordinaci a „jednotící strategii“.

„Stávající soudní instituce nemohou dohnat k zodpovědnosti všechny viníky. Je tím pádem potřeba zvláštního tribunálu pro rozsouzení zločinů ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedl ukrajinský prezident ve videonahrávce přehrané na konferenci konané v nizozemském Haagu. Účastníci jednání se dohodli, že budou koordinovat vyšetřování případů s podezřením na spáchání válečných zločinů. Politickou deklaraci v tomto smyslu podepsali zástupci 45 zemí včetně členských států Evropské unie, Británie, Spojených států, Kanady nebo Austrálie. Konkrétně avizovali vytvoření mezinárodní skupiny, která by předcházela zdvojování vyšetřování, dále pak školení ukrajinských prokurátorů či investici 20 milionů eur (skoro 500 miliard Kč) na podporu ICC, ukrajinské generální prokuratury a operací OSN.

Ruské ozbrojené síly jsou Ukrajinou a jejími spojenci na Západě obviňovány z nespočtu válečných zločinů po vpádu Moskvy do sousední země na konci února. Agentura AP se svými partnery zaznamenala 338 potenciálních válečných zločinů a Kyjev uvádí, že v této souvislosti vyšetřuje přes 20.000 obvinění. Nové kolo debat o mezinárodní spolupráci se konalo těsně poté, co Rusové vypálili rakety na město Vinnycja a zabili podle ukrajinských úřadů nejméně 20 lidí.

„Prostou pravdou je, že zatímco hovoříme, děti, ženy a muži, mladí a staří, žijí v teroru,“ řekl hlavní prokurátor ICC Karim Khan na úvod  konference. Jejím cílem bylo podle něj hledat odpovědi na „potřebu koordinace“ a „potřebu jednotící strategie“ ve chvíli, kdy různé země vyšetřují válečné zločiny individuálně.

O možnosti zřídit samostatný tribunál tento týden hovořili zástupci Evropské unie po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí v Praze. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek řekli, že takový postup by nebyl možný bez souhlasu dalších velmocí. Blažek dodal, že vznik „ad hoc tribunálu“ není vyloučený. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 15:00: Nejméně 23 obětí na životech včetně tří dětí si vyžádaly  údery ruských střel s plochou dráhou letu ve městě Vinnycja ve střední části Ukrajiny. Ošetření vyhledalo 117 zraněných, z nichž 71 se léčí v nemocnicích. Uvedla to agentura Ukrinform s odvoláním na oblastního gubernátora Serhije Borzova. Neznámý zůstává osud 29 pohřešovaných. O 23 zabitých hovoří podle listu Ukrajinska pravda také záchranáři, podle kterých pět zraněných je v kritickém stavu. Předchozí bilance čítala 21 mrtvých, 52 hospitalizovaných raněných a 46 nezvěstných.

Rusko zaútočilo střelami s plochou dráhou letu Kalibr, které vypálila jeho ponorka v Černém moři, tvrdí ukrajinská armáda. Policejní šéf Ihor Klymenko sdělil, že tři ruské střely zasáhly kanceláře v centru města a poškodily obytné budovy v okolí. Místní zdravotnické středisko je zničené, uvádí policie. Podle agentury Unian po úderu ve městě vypukl obrovský požár. Na místě zasahovali hasiči, požár se rozšířil na parkoviště a vzplálo na 50 automobilů, popsal Reuters. (čtk)

Čtvrtek, 12:20: Dvanáct lidí zemřelo při čtvrtečním ruském raketovém úderu na město Vinnycja ve střední části Ukrajiny, informuje agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou Státní službu pro mimořádné události (DSNS). Mezi mrtvými je dítě, dalších 25 lidí utrpělo zranění, uvedl úřad. Kancelář prezidenta dříve informovala o osmi mrtvých. Podle agentury Unian po úderu ve městě vypukl obrovský požár. Policejní šéf Ihor Klymenko sdělil, že tři ruské rakety zasáhly kanceláře v centru města a poškodily obytné budovy v okolí. Na místě zasahují hasiči, požár se rozšířil na parkoviště a vzplálo na 50 automobilů, popsal Reuters s odvoláním na policii. (aktualně.cz)

Čtvrtek, 12:00: Případný protiútok Ukrajiny, o kterém v posledních dnech padaly zmínky vysokých ukrajinských činitelů, se dá očekávat na jihu země, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. V předchozích dnech zaznělo, že ukrajinská armáda zahájí vojenskou operaci, aby nad územím obsazeném ruskými vojsky získala zpět kontrolu. Podle Stojara je ale otázkou, zda je v silách ukrajinské armády rozsáhlou útočnou operaci úspěšně uskutečnit. Podle něj poslední bojové operace na východě Ukrajiny silně vyčerpaly obě bojující strany a dodávky vyspělých západních zbraňových systémů na Ukrajinu putují stále jen v relativně malých počtech. (čtk)

Čtvrtek, 09:00: Severní Korea potvrdila, že uznala samostatnost Doněcké a Luhanské lidové republiky (DNR a LNR). S proruskými separatistickými celky chce rozvíjet vztahy na státní úrovni, uvedla severokorejská oficiální agentura KCNA. KLDR je po Rusku a Sýrii třetí zemí na světě, která obě republiky uznala jako samostatné státy, napsala agentura AFP. Ukrajina ve středu oznámila, že kvůli tomu s Pchjongjangem přerušuje diplomatické vztahy.  Agentura KCNA uvedla, že vedení proruských republik zaslala oficiální dopisy, kde sděluje své rozhodnutí uznat samostatnost obou celků. V dopisech KLDR „vyjádřila vůli rozvinout vztahy na úrovní států“ s DNR a LNR. (ceskenoviny)

Středa, 11:00: Bude trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Novinářům to před zasedáním ministrů životního prostředí členských zemí EU v Praze řekl ukrajinský ministr Ruslan Strilec. Ukrajina už podle něj analyzuje škody a připravuje plán obnovy, který začne realizovat po válce.

„Máme nyní problém s 32 procenty našich lesů. Více než 20 procent našich národních parků je okupována,“ řekl Strilec. Útoky na ropná skladiště podle něj také znamenají obrovské znečištění ovzduší. Problémy jsou podle Strilce s pitnou vodou, a to i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.

Podle něj je cílem Ruska zničit Ukrajinu, její přírodu i obyvatele. Musíme společně s Evropskou unií udělat vše pro to, aby Rusko pochopilo, že tato válka je pro něj drahá, uvedl ministr. Ve spolupráci s evropskými partnery je podle Strilce nutné usilovat o to, aby Rusko zaplatilo veškeré škody, které způsobilo.

Ministrům zemí EU chce ukázat skutečnou podobu války, řekl také novinářům. „Chci jim ukázat, že válka není jen v televizi a na internetu,“ poznamenal. Jeho ministerstvo podle něj mapuje škody a připravuje plán obnovy. „Po válce, po našem vítězství začneme tento plán realizovat,“ dodal Strilec.

Právě dopady ruské invaze na ukrajinské životní prostředí budou jedním z hlavních témat debaty ministrů členských zemí EU. Česko by podle ministryně Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) po válce mohlo na Ukrajinu vyslat zástupce odborných organizací na pomoc v souvislosti s ekologickými škodami. Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července a v čele společenství bude půl roku. Série ministerských jednání v pondělí začala dvoudenním neformálním zasedáním ministrů vnitra a spravedlnosti, v pátek se sejde Rada pro obecné záležitosti. (čtk)

Středa, 10:00: V Moskvě vznikla nová vojenská jednotka, do níž se hlásí žoldnéři se zájmem o boje na Ukrajině. Napsal o tom zpravodajský portál Meduza, podle něhož se zájemci nechávají do útvaru najímat od 1. července, a to za více než 200 000 rublů měsíčně (83 100 korun).  Průměrná mzda v Rusku v dubnu letošního roku přitom podle údajů statistického úřadu Rosstat činila 62 269 rublů, přestože v Moskvě se v letošním roce přehoupla přes 116 000 rublů.

Jednotka je částečně financována z moskevského městského rozpočtu a sami žoldnéři jí přezdívají sobjaninský pluk podle starosty Moskvy Sergeje Sobjanina. Do útvaru se mohou zapsat muži do 60 let věku. Podle informací Meduzy se do jednotky nehlásí ani tak obyvatelé Moskvy, ale především muži z ostatních ruských regionů. Žoldnéři projdou před vysláním na Ukrajinu výcvikem v Nižegorodské oblasti východně od Moskvy.

Radnice Moskvy se ke zprávě o vzniku jednotky nevyjádřila. Starosta Sobjanin od začátku války na Ukrajině boje téměř nekomentoval. Na druhou stranu podepsal dohodu o spolupráci se dvěma takzvanými republikami, které na východě Ukrajiny dříve vyhlásili proruští separatisté. Do bojů na Ukrajině se podle britského ministerstva obrany a médií zapojují také žoldnéři z ruské soukromé Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) armády, jejíž vojáci působí také v Sýrii, Iráku a řadě zemí afrického kontinentu. (ceskenoviny)

Středa, 09:00: Ukrajinští obránci odrazili ruský útok směrem na obce Dovhenke a Dolyna, které se nacházejí poblíž Slovjansku na východě Ukrajiny. Ve své pravidelné ranní zprávě o tom informoval ukrajinský generální štáb.

„V charkovském směru udržuje nepřítel uskupení sil Západního a Východního vojenského okruhu a hlavní úsilí soustředí na obranu,“ tvrdí velení ukrajinské armády. Ruské invazní jednotky podle něj rovněž opět ostřelovaly druhé největší ukrajinské město Charkov a další obce v regionu.

V dělostřeleckém ostřelování ruské invazní síly pokračují také v okolí Slovjansku v Doněcké oblasti. „Ukrajinští obránci úspěšně odrazili útok na Dovhenke a Dolynu. Není vyloučeno, že nepřítel bude pokračovat ve vedení útočných operací s cílem zlepšit své taktické postavení a vytvořit příznivé podmínky pro vedení ofenzívy směrem na Izjum - Slovjansk,“ píše ukrajinský štáb.

Ruské jednotky podle něj ostřelovaly také mimo jiné obce v okolí Kramatorsku, Bachmutu nebo Avdijivky. Na některých místech podle velení ukrajinských sil útočilo Rusko rovněž letecky nebo raketovými údery.

Ukrajinská vojenská rozvědka v úterý informovala, že její bojovníci při speciální operaci v Chersonské oblasti obsazené okupačními ruskými silami zachránili pět zajatých Ukrajinců. Osvobozenou pětici podle ní tvořil voják, bývalý policista a tři civilisté, jeden z nich má vážná zranění. (čtk)

Středa, 08:00: Protiruská nálada na okupované Ukrajině vedla k několika útokům na ruské nebo Ruskem dosazené činitele okupačních úřadů. Tyto útoky budou pravděpodobně stále častější, což může zvýšit tlak na ruské jednotky, napsalo s odvoláním na zpravodajské informace britské ministerstvo obrany.

Ruské vojenské jednotky na Ukrajině se v nadcházejících dnech pravděpodobně pokusí o dobytí řady menších měst, včetně Siversku v Doněcké a Dolyny v Ivanofrankivské oblasti. Hlavními cíli této fáze operace zřejmě zůstávají Slovjansk a Kramatorsk, píše dále Londýn.

Rusko se podle britského pohledu nadále snaží podrývat legitimitu ukrajinského státu a posílit v okupované zemi vlastní administrativu. Zatím posledním k pokusů je propojení ruských a okupovaných ukrajinských „partnerských měst“ nebo dekret prezidenta Vladimira Putina, který má Ukrajincům usnadnit získání ruského občanství. (čtk)

Úterý, 20:00: Ukrajinské síly za pomoci bezpilotních letounů podnikly nálet na okupovaný Enerhodar, kde přímý zásah utrpěla budova obsazená ruskými vojáky, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda. Okupační úřady podle ruské agentury TASS nálet potvrdily a ujistily, že tamní Záporožská jaderná elektrárna funguje normálně.

Ukrajinci podle TASS ostřelovali Enerhodar čtyřikrát a exploze zahřměly i v bezprostřední blízkosti jaderné elektrárny, která je největší v Evropě. Tyto údaje nelze nezávisle ověřit. „Víme, že v obytné čtvrti byl poškozen dům. Zatím nevíme, kolik lidí bylo zraněno či zahynulo. Doufáme, že k tomu nedošlo,“ řekl ruské televizi náčelník proruské oblastní správy Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij).

Ukrajinska pravda s odvoláním na energetický podnik Enerhoatom napsala, že terčem dronů se stalo někdejší sídlo ukrajinské tajné služby SBU v Enerhodaru, které zabrali ruští vojáci. Podle ruské agentury RIA Novosti si nálet nevyžádal zraněné, nicméně ukrajinský deník dodal, že Rusové údaje o obětech v řadách svých vojáků tají.

Ukrajinska pravda také upozornila, že ruské úřady poslední dobou stále častěji informují o výbuších v okupovaných ukrajinských městech, jako například 4. července o výbuchu na nádraží v Doněcku. Následující den podle ruských zdrojů explodoval muniční sklad ve stejném městě, 9. července v ocelárnách v Mariupolu zahřměly dva výbuchy. Dnes jižní velitelství ukrajinských sil potvrdilo zničení muničního skladu v okupované Nové Kachovce. Podle šéfa místní ruské okupační správy Vladimira Leontěva přitom zemřelo nejméně sedm lidí a přes 70 dalších utrpělo zranění. Pod troskami zřícených domů jsou podle něj stovky lidí. Informace z místa nelze nezávisle ověřit.

Poblíž okupovaného Melitopolu, druhého největšího města Záporožské oblasti, hoří ruská vojenská základna ve vsi Myrne, kde Rusové soustředili svou vojenskou techniku, uvedla Ukrajinska pravda s odvoláním na melitopolského starostu Ivana Fedorova. Ze základny podle očitých svědků stoupá hustý černý dým místní obyvatelé slyšeli 25 výbuchů. Patrně explodovala munice. Byla také slyšet palba ruské protivzdušné obrany.

Starosta Enerhodaru Dmytro Orlov podle agentury Ukrinform ohlásil, že v průmyslové zóně okupovaného města jsou slyšet exploze. Okupanti obviňují ukrajinská vojska z ostřelování města, ale podle starosty jde o provokaci. „Okupanti v Enerhodaru pokračují v provokacích. Svými propagandistickými kanály šíří tvrzení, že ukrajinské ozbrojené síly jakoby uprostřed bílého dne ostřelovaly obytné čtvrti. S tím ale ukrajinské síly neměly nic společného. Až přejdou do protiútoku, Enerhodar se to určitě dozví,“ uvedl Orlov. Rusové se podle něj snaží vyvolat paniku mezi ukrajinskými civilisty, a tím je přimět k opuštění města, aby je mohli na vhodném místě zadržet a využít jako „živý štít“ proti ukrajinskému protiútoku.

Enerhodar okupovala ruská vojska již 4. března. Jedno z nejmladších měst na Ukrajině leží v Záporožské oblasti na jižním břehu dněperské Kachovské přehrady a před válkou mělo přibližně 56.000 obyvatel. Město, založené v roce 1970, sloužilo i jako základna pro výstavbu Záporožské jaderné elektrárny, která je největší jadernou elektrárnou v Evropě a kterou ruské jednotky obsadily také 4. března. (čtk).

Úterý, 10:25: Městem Nova Kachovka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, které už měsíce ovládají Rusové, v pondělí večer otřásla exploze. Podle mluvčího správy Oděské oblasti Serhije Bratčuka byl zničen ruský muniční sklad. Šlo o několikátý výbuch v tomto městě za poslední dny. Podle šéfa místní ruské okupační správy Vladimira Leontěva při něm zemřelo nejméně sedm lidí a přes 70 dalších utrpělo zranění. Pod troskami zřícených domů jsou podle něj stovky lidí. Informace z místa nelze nezávisle ověřit.

Serhij Chlaň, který je poradcem šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti, podle agentury Unian informoval o zničení o ruského skladu munice. „Minus jeden ruský sklad munice v Nové Kachovce. Vozili, vozili, hromadili, hromadili a mají z toho navečer ohňostroj,“ uvedl. Chlaň, který není v Rusy ovládané oblasti, vzkázal tam žijícím lidem, aby na sebe dávali pozor a nechodili k místu výbuchu.

Ruská agentura TASS s odvoláním na „vojensko-občanskou správu“ v Nové Kachovce uvedla, že explodoval sklad ledku. Zničen byl podle ní mimo jiné i sklad humanitární pomoci a v oblasti dál zuří požáry. Ruskojazyčná verze BBC poukazuje na to, že žádné veřejné zdroje dosud neuváděly, že by byl ve městě uskladňován ledek. Šéf místní okupační správy Vladimir Leontěv agentuře TASS řekl, že zničeny byly stovky domů a desítky objektů infrastruktury.

„Zranění utrpělo přes 70 lidí,“ uvedl Leontěv, který útok označil za teroristický čin proti civilnímu obyvatelstvu. Zároveň upozornil, že údaj o počtu zraněných zřejmě není konečný. Dříve šéf místní nové správy informoval o 40 a posléze 60 zraněných. Ze sutin zničených domů záchranáři zatím vyprostili mimo jiné šest dětí, sdělil také Leontěv.

Ruská armáda utrpěla při útoku těžké ztráty, napsalo internetové médium Nexta. S odvoláním na Jižní velitelství ukrajinských sil uvedlo, že ruská strana v jeho důsledku přišla o 52 vojáků, houfnici Msta-B, minomet, sedm vozidel a že zničeny byly muniční sklady.

Ukrajinská armáda v posledních dnech s úspěchem nasadila salvové raketomety dodané západními spojenci proti ruským muničním skladům v obsazených částech země. Podle ruské agentury Interfax ukrajinské síly použily k zásahu Nové Kachovky americké raketomety HIMARS.

Novou Kachovku ruské síly obsadily hned první den invaze, 24. února. Ve městě se nachází vodní elektrárna, je také důležité pro zásobování Ruskem okupovaného Krymu vodou. (čtk)

Úterý, 09:00: Ukrajinské ozbrojené síly odrazily ruské útoky v oblasti Slovjansku na východě Ukrajiny, uvedlo velení ukrajinské armády. Ukrajinští obránci se kromě toho podle stejného hlášení vypořádali s ruskými útočnými akcemi v Charkovské oblasti. „Ruští vojáci pokračovali s útoky v okolí Slovjansku s cílem zlepšit své taktické pozice. Žádné protivníkovy akce v této oblasti se nesetkaly s úspěchem,“ stojí ve zprávě generálního štábu ukrajinské armády.

„Ukrajinští obránci tvrdě potlačili pokus nepřítele o útok u Dementijivky (v Charkovské oblasti),“ sdělilo rovněž ukrajinské velení. Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině uvedlo, že Rusko dál zaznamenává drobné územní úspěchy v Doněcké oblasti. Ruská vojska také pokračují s útoky na dálnici E40, která zajišťuje zásobování Slovjansku a Kramatorsku.

Rusko se podle Londýna pravděpodobně rovněž uchyluje k netradičním způsobům doplňování prořídlých vojenských jednotek a je možné, že verbuje osazenstvo ruských věznic do Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti. (ceskenoviny)

Pondělí, 08:00: Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 34. S odvoláním na gubernátora Doněcké oblasti o tom informovala ukrajinská média. Záchranná operace pokračuje, pracovníci Státní služby pro mimořádné události (DSNS) podle něj odklidili asi 70 procent trosek.

„Záchranáři z trosek vícepodlažního domu ve městě Časiv Jar vytáhli už 34 mrtvých a devět raněných. Mezi mrtvými je jedno dítě,“ napsal na sociální síti Telegram oblastní gubernátor Pavlo Kyrylenko.

Časiv Jar leží nedaleko Bachmutu v Doněcké oblasti. V sobotu večer ho zasáhlo ruské ostřelování. Moskva od začátku invaze na Ukrajinu tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle. V pondělí ruské ministerstvo obrany podle zpravodajského serveru BBC potvrdilo, že jeho armáda Časiv Jar ostřelovala, útok prý ale zasáhl ukrajinské vojenské jednotky.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito v Doněcké oblasti nejméně 602 civilistů a dalších 1552 dalších utrpělo zranění, napsal server Ukrajinska pravda. Podle Kyrylenka zároveň nelze v současné době určit přesný počet obětí ve městech Mariupol a Volnovacha. Například starosta přístavního Mariupolu, který nyní okupují ruské invazní síly, tvrdí, že od vpádu Rusů do tohoto strategicky důležitého města na jihovýchodě země v něm zemřelo nejméně 22 000 lidí. Podobná prohlášení obou bojujících stran není možné ihned nezávisle ověřit.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) mezitím potvrdil, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zemřelo k 3. červenci nejméně 4889 civilistů, včetně 335 dětí. Dalších 6263 (včetně 521 nezletilých) jich utrpělo zranění. OHCHR zároveň upozornil, že skutečné počty obětí budou zřejmě výrazně vyšší, protože příjem informací z některých oblastí se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nemohl ověřit. (čtk)

Pondělí, 18:00: Počet obětí víkendového ruského raketového útoku na východoukrajinské město Časiv Jar vzrostl na 24. S odvoláním na prohlášení záchranářů o tom informovala agentura Unian. Další oběti našli v troskách zasaženého pětipatrového obytného domu záchranáři, kteří v neděli hovořili o 15 mrtvých. Devět lidí se podařilo zachránit.

„Celkem bylo od začátku (záchranných) prací nalezeno 24 těl a devět lidí bylo zachráněno,“ uvedli záchranáři. Odklízení trosek a pátrání po dalších pohřešovaných podle nich pokračuje.

Časiv Jar, který leží v Doněcké oblasti několik kilometrů západně od Bachmutu, v sobotu večer zasáhlo ruské ostřelování. Moskva od začátku invaze na Ukrajinu tvrdí, že se nezaměřuje na civilní cíle. Ruské ministerstvo obrany dnes podle zpravodajského serveru BBC potvrdilo, že jeho armáda Časiv Jar ostřelovala, útok ale podle něj zasáhl ukrajinské vojenské jednotky. (čtk)

Pondělí, 12:00:  Ukrajinská armáda osvobodila od ruské okupace vesnici Ivanivka v Chersonské oblasti. Podle agentury Ukrinform o tom informovala ukrajinská 60. samostatná pěší brigáda na facebooku. Zpráva přišla poté, co ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov řekl britskému listu The Sunday Times, že prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil osvobození ukrajinského pobřeží na jihu země.

„Díky koordinované práci se vojákům 60. pěší brigády podařilo získat pod kontrolu další obec. V Ivanivce zbyly po ruských okupantech jen hrůzné vzpomínky a ‚mrtvá‘ vojenská technika,“ cituje Ukrinform z armádního prohlášení. V oblasti je několik obcí s tímto názvem, jedna z nich se nachází nedaleko hranic s Dněpropetrovskou oblastí, kde se v současné době odehrávají boje, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Ukrajinský ministr obrany Reznikov v rozhovoru s nedělníkem The Sunday Times řekl, že prezident Zelenskyj nařídil ukrajinské armádě vybavené nyní západními zbraněmi, aby znovu dobyla „okupované pobřežní oblasti, které jsou životně důležité pro ekonomiku země“. Reznikov také řekl, že Ukrajina bude mít k dispozici dohromady milion vojáků.

Ruský poslanec zastupující anektovaný poloostrov Krym Michail Šeremet podle agentury RIA Novosti označil Zelenského snahu dobýt zpět jihoukrajinské regiony za „politickou agónii“ ukrajinské vlády, která podle něj nebude mít dlouhého trvání. „Nemají žádnou šanci dobýt území osvobozená naší armádou,“ prohlásil Šeremet, přičemž použil termín „osvobození“, jímž Moskva označuje svou okupaci ukrajinských území. „Nemají sílu, schopnosti, prostředky ani bojového ducha,“ myslí si ruský poslanec.

V souvislosti s chystanou jižní protiofenzivou Iryna Vereščuková už dříve vyzvala civilisty v okupované Chersonské a také Záporožské oblasti, aby se z oblasti evakuovali. „Vím jistě, že by tam neměly zůstávat ženy a děti a že by se neměly stát lidskými štíty,“ uvedla Vereščuková v televizním projevu. Nenaznačila však, kdy by ukrajinská protiofenziva měla začít.

Britské ministerstvo obrany ve své pravidelné ranní analýze konstatovalo, že ukrajinské ozbrojené složky pokračovaly v lokálním tlaku na obrannou linii ruských invazních sil na severovýchodě Chersonské oblasti, aniž by pravděpodobně dosáhly územních zisků. (čtk)

Pondělí, 10:00: Tři lidé zemřeli a 28 dalších bylo zraněno v důsledku ruského ostřelování Charkova. Oznámil to oblastní gubernátor Oleh Syněhubov, podle jehož dřívějších informací invazní vojska udeřila na druhé největší ukrajinské město z vícehlavňových raketometů. Úřady obyvatele vyzvaly, aby nevycházeli ven. Agentura Suspilne s odvoláním na charkovské úřady už dříve informovala, že raketový útok v pondělí zasáhl šestipodlažní obytnou budovu v Charkově.

Ukrajinské úřady v noci na pondělí informovaly o raketových útocích i na dalších místech země, například v Sumské oblasti nebo na město Družkivka v Doněcké oblasti, které se nachází za frontovou linií. Podle ruskojazyčného webu stanice BBC se v noci ozvaly výbuchy rovněž v Mykolajivu na jihu země.

Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj prostřednictvím telegramu informoval, že ruské síly se shromáždily v oblasti vesnice Bilohorivka, asi 50 kilometrů východně od města Slovjansk, a odtud ostřelují okolní sídla a provádějí vzdušné útoky. Ukrajina předpokládá, že právě bitva o Slovjansk bude dalším klíčovým bojem na Donbasu.

Proruští separatisté naopak podle agentury TASS obvinili ukrajinské síly z dělostřeleckého ostřelování obytných částí města Doněck, které se nachází na jimi ovládaném území. Podobné informace bojujících stran není možné obvykle okamžitě nezávisle ověřit. (ceskenoviny)

Neděle, 14:00: Při ruském raketovém útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny přišlo o život nejméně 15 lidí. Ruská raketa zasáhla pětipatrový obytný dům, který se zřítil, tvrdí místní úřady. Pět osob se zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Jak uvedl gubernátor Pavel Kyrylenko, raketa dopadla v sobotu večer na město Časiv Jar, které leží na severovýchodě Doněcké oblasti.

Záchranáři se snaží dostat ze sutin další přeživší. Zatím se jim podařilo navázat kontakt se dvěma osobami, které jsou stále pod troskami, napsal Kyrylenko na sociální síti Telegram. Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak nálet na telegramu nazval „dalším teroristickým útokem“. Rusko by kvůli tomu podle něj mělo být označeno za „státního sponzora terorismu“.

Ukrajinci se snaží bránit postupu ruských vojsk v oblasti Donbasu. Ruská armáda ale intenzivně ostřeluje tamní města i vesnice z několika směrů. Americký Institut pro výzkum války uvádí, že Rusko chce anektovat Charkovskou oblast a že jeho teritoriální ambice přesahují Donbas.

Intenzivní útoky v regionu v neděli potvrdilo ve svém pravidelném ranním hlášení i britské ministerstvo obrany. Ruské dělostřelectvo pokračuje v ostřelování Slovjansku ze dvou oblastí, z okolí města Izjum a z Lysyčansku. Také ruské jednotky zaznamenaly menší teritoriální postup v okolí města Popasna.

Střely vyslané z Izjumu se zaměřují na hlavní silnici E40. Mít pod kontrolou právě tuto silnici, která spojuje Doněck s Charkovem, je pro Rusko pravděpodobně důležité ve snaze o další postup v Doněcké oblasti, napsala britská vojenská zpravodajská služba.

Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že se ruským silám na Ukrajině podařilo zasáhnout dva hangáry, kde se nacházely houfnice typu M777 původem ze Spojených států. Hangáry se nacházely v Doněcké oblasti. Ukrajinské úřady zatím tyto informace nekomentovaly. (čtk)

Neděle, 09:00:  Ukrajinci potvrdili, že jejich letectvo používá bojové vrtulníky Mi-24, které jim věnovala Česká republika. Fotografii helikoptéry zveřejnilo na twitteru ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci Stratcom, které má na starosti zejména boj proti dezinformacím a dalším vnějším hrozbám. O dodání vrtulníků se spekulovalo už několik měsíců, v květnu o něm hovořil také americký ministr obrany Lloyd Austin. Česká strana ale jakékoli další podrobnosti o pomoci Kyjevu odmítla zveřejnit.

Česká republika byla jednou z prvních zemí, která v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu poskytla Kyjevu konkrétní vojenskou pomoc. Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové poskytla česká vláda do konce května Ukrajině vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, další dodávky za 600 až 700 milionů korun měly následovat.

Zástupci vlády už dříve také potvrdili dodávky ručních zbraní, raket nebo zdravotnického vybavení, Ukrajina ale dostala také dělostřeleckou munici nebo těžké zbraně. Podle dostupných informací jde o tanky sovětské konstrukce T-72 (podle médií o více než desítku modernizovaných T-72M a několik desítek starších T-72), samohybné houfnice Dana, ráže 152 mm, salvové raketomety RM-70 Grad, bojová vozidla pěchoty a právě bojové vrtulníky Mi-24. (čtk)

Sobota, 12:00: Rusko přesouvá své záložní síly z celé země a shromažďuje je poblíž Ukrajiny, aby je bylo možné použít pro budoucí ofenzivu. Ve svém pravidelném ranním hlášení o tom informovalo britské ministerstvo obrany.

Podle britské vojenské zpravodajské služby velká část nové ruské pěchoty používá ke svým přesunům obojživelné obrněné transportéry MT-LB, které až dosud stály převážně ve skladech. Donedávna hrály tyto transportéry na obou stranách převážně podpůrnou roli. Rusko je dlouhou dobu považovalo za nevhodné pro jakýkoli transport pěchoty na frontové linii. Transportér byl vyvinut v 60. letech minulého století a měl nahradit zastaralé obrněné pásové dělostřelecké tahače. Výzbroj tvoří kulomet.

Ukrajinské síly se nadále snaží zablokovat postup ruských jednotek v oblasti Donbasu na východě země, uvedl gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Na frontové linii na východě hlásí ukrajinští představitelé intenzivní ostřelování měst a vesnic. Rusové tam útočí z několika směrů. „Rusové střílejí podél celé frontové linie,“ napsal Hajdaj na sociální síti telegram. „Nepřítel se snaží postoupit z Luhanského regionu do vesnic Doněckého regionu,“ dodal.

Rusové se již dříve nechali slyšet, že chtějí získat kontrolu nad celým Donbasem. Poté, co se jim minulou neděli podařilo dobýt město Lysyčansk a upevnit kontrolu nad Luhanskem, dali jasně najevo, že mají v plánu obsadit i části sousedního regionu.

Na průmyslový Donbas, který tvoří Luhanská a Doněcká oblast, Rusko soustředí svou ofenzivu od chvíle, co se na jaře stáhlo ze severu Ukrajiny a z hlavního města Kyjeva. Proruští separatisté drží části obou východních oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky - Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než letos v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. (čtk)

Sobota, 10:00: Vláda Spojených států schválila další dodávku zbraní pro Ukrajinu, v níž jsou čtyři salvové raketomety HIMARS a 1000 kusů nového druhu dělostřelecké munice. Oznámilo to americké ministerstvo obrany. Celková hodnota nové várky vojenské pomoci podle něj činí 400 milionů dolarů (9,7 miliardy Kč).

USA už na Ukrajinu v uplynulých týdnech dodaly osm vysoce mobilních dělostřeleckých systémů HIMARS, přičemž ukrajinský generální štáb 25. června oznámil, že je obránci začali používat proti ruským okupantům. Podle reportéra listu The Wall Street Journal s nimi Ukrajinci denně zasahují několik ruských skladů munice či paliva. Moskva tento týden deklarovala, že dva americké raketomety zničila, Kyjev tuto informaci popřel.

Nově posílané dělostřelecké granáty ráže 155 milimetrů Pentagon prezentoval jako vysoce přesnou munici, která poskytne Kyjevu „technologickou výhodu“ v boji proti ruské armádě, napsal web Politico. Poznamenal však, že dodávka o rozsahu 1000 kusů představuje zlomek počtu dělostřelecké munice, kterou Ukrajinci aktuálně spotřebovávají každý den. Podle představitele ministerstva obrany je ale nový typ munice efektivnější a není jej potřeba využívat v takové intenzitě.

Washington od 24. února, kdy na Ukrajinu vtrhly ruské jednotky, poskytl bránící se zemi vojenskou pomoc za více než sedm miliard dolarů (170 miliard Kč) a je v tomto směru největším podporovatelem ukrajinské armády. Nejnovější várka podle Pentagonu obsahuje také tři „taktická vozidla“, demoliční munici či náhradní díly, uvádí Politico. (ceskenoviny)

Pátek, 15:00: Oslava ruských vojenských úspěchů na Ukrajině ze strany ruských kosmonautů na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) je v zásadním rozporu s hlavním účelem stanice, uvedl prohlášeníamerický Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Ruští kosmonauti v pondělí oslavili dobytí východoukrajinské Luhanské oblasti ruskými silami. Vesmírná agentura Roskosmos zveřejnila snímek, na němž ruská posádka pózuje s vlajkou proruských separatistů.

Rusko samostatnost samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) a Doněcké lidové republiky (DNR) uznalo krátce předtím, než v únoru vojensky napadlo Ukrajinu. Útok odůvodnilo mimo jiné potřebou chránit tamní ruskojazyčné obyvatelstvo před údajným útlakem Kyjeva.

NASA v prohlášení rozhodně odmítla „využití Mezinárodní vesmírné stanice pro politické účely“. Podpora války proti Ukrajině je podle úřadu „v zásadním rozporu s hlavní funkcí stanice, kterou je rozvoj vědy a techniky pro mírové účely“. Americký list The Washington Post připomíná, že jde ze strany NASA o poměrně vzácný komentář na adresu ruského Roskosmosu. Podle listu se americký úřad od začátku ruské invaze na Ukrajinu snaží zachovat předchozí úroveň spolupráce s Ruskem na ISS, kde obě země působí více než 20 let.

Šéf ruské agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin necelé tři týdny po začátku války na Ukrajině pohrozil Západu pádem ISS, pokud zůstanou v platnosti protiruské sankce. Upozornil, že ISS drží na oběžné dráze jen motory ruských lodí, které pravidelně vyrovnávají pokles trajektorie stanice. Spojené státy zajišťují podporu života na stanici a dodávky energie. Na ISS jsou teď tři ruští kosmonauti. Doplňují je tři američtí astronauti a jejich italská kolegyně z Evropské kosmické agentury (ESA). (čtk)

Pátek, 10:00: Rusko patrně shromažďuje vojska pro útok na ukrajinské město Siversk, které se nachází přibližně osm kilometrů od současné frontové linie v Donbasu. Před další ofenzivou si jeho vojska ale zřejmě dopřejí operační pauzu, uvedlo ve svém pravidelném ranním hlášení britské ministerstvo obrany. Podle ukrajinského generálního štábu ruské síly postupují směrem na město.

Siversk se podle britského ministerstva patrně stane „bezprostředním taktickým cílem“ ruských vojsk, přičemž širším operačním cílem je dobytí západněji položeného souměstí Slovjansk-Kramatorsk. Zatímco v oblasti Donbasu jsou ukrajinské síly v defenzivě, na jihu Chersonské oblasti se jim daří setrvale postupovat, upozorňuje Londýn.

Ukrajinský generální štáb v ranní svodce uvedl, že Siversk a okolní vesnice jsou terčem ruského ostřelování. Ruské jednotky s částečným úspěchem zaútočily na vesnici Verchňokamjanske, která je nebližší obcí na východ od Siversku.

Boje se odehrávají také severně od Slovjansku, v okolí vuhlehirské elektrárny, jakož i severovýchodně od Charkova. Po celé délce východní fronty pokračuje ruské dělostřelecké a raketové ostřelování, uvádí štáb.

Americký Institut pro výzkum války ve své nové analýze situace na ukrajinském bojišti varoval před možností, že by ruské jednotky mohly zaútočit na Slovjansk a Kramatorsk, dosud držené ukrajinskými silami, i ze západu. Předpověděl, že ruská armáda po dobytí Lysyčansku provede operační pauzu, což později skutečně ohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany. Pauza podle autorů analýzy ale neznamená úplný klid zbraní. (čtk)

Pátek, 08:00: Proruští separatisté na východě Ukrajiny se chystají postavit před soud více než 500 zajatých vojáků ukrajinského pluku Azov a dalších ukrajinských jednotek kvůli válečným zločinům spáchaným v separatistické Doněcké lidové republice (DNR), napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek DNR.

„Vyšetřovací orgány DNR spustily trestní stíhání více než 500 bojovníků z nacionalistického pluku Azov a dalších ozbrojených jednotek, které se vzdaly do zajetí, a to i v ocelárnách Azovstal v Mariupolu. Všechny tyto případy proti bojovníkům Azova budou po schválení obvinění dozorujícím úřadem předány soudům,“ řekl zdroj.

Obvinění podle TASS sahají od účasti v ozbrojeném uskupením nepovoleném zákonem přes působení proti zájmům DNR a spolupachatelství při pokusu o násilné uchopení moci při porušení ústavy DNR až po postoupení výcviku s cílem spáchání zločinů.

Soud v Doněcku minulý měsíc odsoudil k smrti Brity Aidena Aslina a Shauna Pinnera a marockého občana Ibráhíma Sádúna. Podle rozsudku bojovali na Ukrajině jako žoldnéři, a nevztahují se na ně proto ženevské konvence zakazující popravy válečných zajatců. Obhájci této trojice uvedli, že se proti verdiktu odvolají. Soud ho vynesl po procesu bez přítomnosti poroty a bez přítomnosti nezávislých nebo zahraničních médií.

TASS připomněl, že boje o Mariupol, přístavní město u Azovského moře, začaly 25. února, tedy den po ruském vpádu na Ukrajinu. Mluvčí ruského ministerstva obrany 20. května ohlásil „úplné osvobození“ oceláren Azovstal, poslední bašty ukrajinských vojáků v Mariupolu.

Do ruského upadlo přes 6000 ukrajinských vojáků, uvedl mluvčí ministerstva obrany na konci června, když komentoval výměnu 144 válečných zajatců z obou stran. Mezi 144 propuštěnými Ukrajinci bylo i 95 obránců mariupolských oceláren Azovstal, z toho 43 vojáků pluku Azov, což vyvolalo naděje na osvobození i dalších zajatých příslušníků této jednotky.

Původně prapor Azov vznikl v roce 2014 a u jeho zrodu stál jeden z šéfů ukrajinské krajně pravicové a neonacistické scény. Tato dobrovolnická milice poté bojovala na východě země proti separatistům podporovaným Ruskem. Časem se uskupení rozrostlo na pluk. Ukrajina tvrdí, že se reformovalo, oprostilo od radikálního nacionalistického původu, začlenilo do národní gardy a je nyní apolitické. Mnozí Ukrajinci členy pluku Azov uctívají jako hrdiny, Moskva je vykresluje jako neonacisty. (čtk)

Čtvrtek, 20:00: Ruský prezident Vladimir Putin slovy „ať to zkusí“ komentoval tvrzení, že Západ chce porazit Rusko na bojišti. Při setkání s předsedy poslaneckých klubů ruského parlamentu také prohlásil, že Rusko ještě „nic vážného“ na Ukrajině nezačalo a Západ by měl pochopit, že prohrál hned v úvodu ruské „speciální operace“, tedy invaze na Ukrajinu. Rusko neodmítá jednání o míru, ale čím více se tato jednání budou odsouvat, tím těžší bude se s Moskvou domluvit, varoval.

„Slyšíme, že nás chtějí porazit na bojišti. No, co na to říct? Ať to zkusí. Už jsme mnohokrát slyšeli, že Západ chce s námi bojovat do posledního Ukrajince. Pro ukrajinský lid je to tragédie, ale zdá se, že vše k tomu směřuje,“ řekl ruský prezident podle tiskových agentur. „Všichni musí vědět, že jsme celkově ještě nic vážného nezačali,“ řekl o válce proti Ukrajině, kterou ruská vojska na Putinův rozkaz zahájila 24. února.

Tato vojenská operace podle Putina představuje „začátek zásadního zlomu světového pořádku podle Ameriky, začátek přechodu od liberálně globalistického amerického egocentrismu ke skutečně multipolárnímu světu“ opírajícímu se o mezinárodní právo, svrchovanost národů a civilizací, spravedlnost a rovnoprávnost.

Západ se podle ruského prezidenta snaží vnutit světu „model totalitního liberalismu“ včetně „smutně proslulé známé kultury rušení a plošných zákazů“. Ale většina zemí podle něj nestojí o takový život a budoucnost: usilují o udržitelnou, skutečnou svrchovanost. „Prostě je unavilo klečet na kolenou, ponižovat se před těmi, kdo se pokládají za výjimečné,“ dodal.

Podle Putina se členům Severoatlantické aliance zdála absurdní myšlenka, že by Rusko vstoupilo do aliance, a to v době, kdy vztahy mezi Ruskem a NATO nekalil žádný mráček. „Proč? Protože prostě nepotřebují takové země, jako je Rusko. Právě proto podporovali terorismus a separatismus v Rusku, vnitřní destruktivní síly a pátou kolonu v naší zemi,“ řekl.

Putin rozkazem ke vpádu ruských vojsk na Ukrajinu rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Podle Kyjeva a Západu nebyla ruská agrese ničím vyprovokovaná. Západní země uvalily na Rusko sankce, aby Moskvu přiměly ke stažení vojsk. (čtk)

Čtvrtek, 15:00:  Rusko se snaží plně pod kontrolu dostat ukrajinskou Luhanskou oblast, zatímco v sousední Doněcké oblasti pokračuje v útočných operacích ve směru na Slovjansk, uvedl ukrajinský generální štáb. Ve středu podél frontové linie v Doněcké oblasti pokračovaly tvrdé boje, ale ruské jednotky postoupily jenom na několika místech, oznámilo britské ministerstvo obrany. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčného serveru BBC následně oznámilo operační pauzu pro jednotky, které se podílely na bojových úkolech. Oděskou oblast brzy ráno zasáhly rakety, útoky vedly na Hadí ostrov a zemědělské budovy.

 Ruští vojáci ve směru na Slovjansk, který se nachází jen několik kilometrů od bojové linie, ostřelovali dělostřelectvem a salvovými raketomety několik obcí, uvádí ukrajinský generální štáb. Dělostřelecké ostřelování a letecký útok ukrajinské armádní vedení zaznamenalo i ve směru na Bachmut, raketové útoky hlásilo i několik menších měst a vesnic v okolí Kramatorsku.

Ruskojazyčný server BBC poznamenal, že odborníci z amerického Institutu pro výzkum války v poslední analýze uvádějí, že poprvé za 133 dní války nejsou informace o výraznějším postupu ruských sil. Experti dříve uvedli, že ruské vedení pravděpodobně po dobytí Lysyčansku a dosažení hranic Luhanské oblasti stanovilo podmínky pro operační pauzu.

Britská vojenská rozvědka dnes rovněž uvedla, že se ruské jednotky po velkých územních ziscích z minulého týdne pravděpodobně přeskupují. Ruské ministerstvo obrany následně operační pauzu oficiálně potvrdilo, píše BBC. Jednotky, které se podílely na „bojových úkolech“ se nyní starají o to, aby zvýšily svou bojeschopnost. „Vojáci mají možnost odpočinku, dostat dopisy a zásilky z domova,“ napsala agentura TASS s odkazem na ministerstvo.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu na začátku tohoto týdne prezidentovi Vladimiru Putinovi oznámil, že ruské síly „plně osvobodily“ ukrajinskou Luhanskou oblast, tedy nad ní převzaly kontrolu. Ruský státník následně uvedl, že by si tyto jednotky měly odpočinout.

Oděskou oblast na jihu Ukrajiny dnes za úsvitu zasáhly dvě rakety, zničeny byly dvě zemědělské budovy, uvedl podle agentury Unian mluvčí oblastní správy Serhij Bratčuk. „Zničeno bylo 35 tun obilí,“ dodal. Další útok zničil molo na Hadím ostrově v Černém moři, který mají po ruské okupaci v rukou opět Ukrajinci.

Na ostrůvku, který se stal na začátku války symbolem ukrajinského odporu vůči Rusku, právě ve čtvrtek podle BBC kyjevské síly opět vztyčily ukrajinskou vlajku. Ruské ministerstvo obrany ale následně uvedlo, že jeho síly na ostrov zaútočily střelou a část ukrajinské posádky na ostrově po pořízení fotografie s vlajkou „zničily“. (čtk)

Čtvrtek, 14:00: Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo tureckého velvyslance v Kyjevě. Protestuje proti postupu Ankary, která z tureckého přístavu dovolila odplout zadržené ruské lodi s ukrajinským obilím. „Litujeme, že ruské lodi Žibek Žoly, která byla plná ukradeného ukrajinského obilí, bylo umožněno opustit přístav Karasu navzdory důkazům o trestné činnosti předloženým tureckým úřadům,“ uvedl na twitteru mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Turecký velvyslanec podle něj dostal pozvánku na ministerstvo zahraničí, aby tuto „nepřijatelnou situaci“ vysvětlil.

Kyjev minulý týden oznámil, že turečtí celníci loď Žibek Žoly plující pod ruskou vlajkou zadrželi poté, co je o to požádala Ukrajina. Plavidlo přepravuje 7000 tun ukrajinského obilí z přístavu Berďansk, který okupují ruská vojska. Turecké úřady ale loď ve středu večer propustily a dnes podle nich už vplula do ruských výsostných vod.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno obvinil Rusko z krádeže uskladněných potravin, zabavilo podle něj půl milionu tun obilí a snaží se ho prodat. Podle ukrajinského velvyslance v Ankaře Vasyla Bodnara koupilo obilí z okupovaných částí Ukrajiny několik zemí včetně Turecka. Turecko je členem NATO a je považováno za spojence Ukrajiny, které dodává bojové drony. Vůči Rusku, na němž je závislé kvůli dodávkám plynu, se však snaží zachovávat neutrální postoj. (ceskenoviny)

Čtvrtek, 12:00: Dělostřelectvo, které Ukrajině na obranu před ruskou invazí poskytly západní země, již dosahuje hmatatelných výsledků a výrazně snižuje bojové schopnosti ruské armády. Ve svém pravidelném večerním videoposelství to dnes uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Konečně je cítit, že začalo ve velkém pracovat západní dělostřelectvo - zbraně, které jsme dostali od našich partnerů. Jeho přesnost je opravdu taková, jaká má být,“ řekl s tím, že ukrajinským obráncům se daří zasahovat skladiště a další místa důležitá pro logistiku ruských sil. „To výrazně snižuje útočný potenciál ruské armády. Ztráty okupantů budou s každým dalším týdnem jen narůstat, stejně jako obtížnost jejich zásobování,“ citovala Zelenského agentura Unian.

Ukrajinská armáda podle agentury v posledním týdnu zasáhla nejméně 11 skladišť zbraní či munice. Díky dělům a raketometům s dlouhým dostřelem se mohla zaměřit i na cíle hluboko v týlu nepřítele. (čtk)

Čtvrtek, 09:30: Ruská armáda zesiluje tlak na město Slovjansk a okolí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Město čelí těžkému ostřelování, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský generální štáb ve svém středečním večerním hlášení. Zopakoval nicméně tvrzení, že se ukrajinským vojákům zatím daří ruskou ofenzivu odrážet.

Rusové a proruští separatisté již kontrolují jižní části Doněcké oblasti a v neděli oznámili rovněž obsazení celé sousední Luhanské oblasti. Podle středečního večerního hlášení ukrajinského generálního štábu ruské síly zintenzivňují tlak na ukrajinské obránce na severu Doněcké oblasti. Těžkými zbraněmi ostřelují několik ukrajinských obcí, aby umožnily pozemním jednotkám postoupit blíž ke Slovjansku. „Nepřítel se snaží vylepšit své taktické pozice,“ uvedl štáb.

Další ruské oddíly se podle ukrajinského generálního štábu snaží zmocnit dvou obcí při postupu na Kramatorsk, který leží jižně od Slovjansku. Pokoušejí se rovněž získat kontrolu nad hlavní silnicí spojující Luhanskou a Doněckou oblast.

V Slovjansku pokračovala ve středu evakuace civilních obyvatel. Před ruskou invazí na Ukrajinu mělo město více než 100 tisíc obyvatel, nyní jich tam zbývá asi 23 tisíc , řekl starosta Slovjansku Vadym Ljach. „Mnoho evakuovaných lidí bylo převezeno autobusy do města Dnipro, které se nachází dále na západ,“ prohlásil. (čtk)

Čtvrek, 09:00: Ukrajinská prokuratura vyšetřuje více než 21 tisíc obvinění z válečných zločinů a zločinů agrese spáchaných Ruskem od začátku invaze. Podle zpravodajského serveru BBC News to uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová.

Generální prokuratura podle ní dostává denně oznámení o 200 až 300 válečných zločinech. Prokurátorka připustila, že mnoho soudních řízení se bude muset konat v nepřítomnosti obviněných, ale zdůraznila, že stíhání těchto zločinů je otázkou spravedlnosti. „Je velmi důležité, aby ruští vojáci, kteří se rozhodli zabíjet, mučit a znásilňovat civilisty, pochopili, že je jen otázkou času, kdy všichni stanou před soudem,“ prohlásila Venediktovová. Rusko veškerá obvinění z válečných zločinů odmítá.

Generální prokurátorka uvedla, že její tým je přítomen v regionech po celé Ukrajině, ale nemůže řádně a efektivně vyšetřit všechny případy kvůli nedostatečnému přístupu k některým lidem a oblastem. (ceskenoviny)

Středa, 20:00: Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv varoval svět před snahou postavit Rusko před tribunál za jeho invazi na Ukrajině. Myšlenka trestat zemi s jedním z největších jaderných potenciálů je absurdní a představuje hrozbu pro existenci lidstva, napsal na sociální síti telegram současný místopředseda ruské bezpečnostní rady, který v minulosti působil rovněž jako premiér.

Ze snahy postavit Moskvu před mezinárodní soudy obvinil Spojené státy, které podle něj mají na svědomí řadu krvavých válek a zabití milionů lidí, za což podle něj nikdy nečelily trestu. „Počet obětí zločinné politiky USA je dnes srovnatelný s počtem obětí režimu (nacistického vůdce Adolfa) Hitlera,“ tvrdí Medveděv.

Ten sloužil v letech 2008 až 2012 jako ruský prezident a prezentoval se coby reformátor, jenž chtěl zlepšit vztahy se Západem. Od začátku invaze se však projevuje jako hlučný zastánce tvrdé linie. Například minulý měsíc na sociální síti napsal, že všichni ti, kteří podle něj nenávidí Rusko, jsou „zdegenerovaní“. „Dokud budu naživu, udělám vše pro to, aby zmizeli,“ uvedl.

Rusko čelí obviněním z porušování mezinárodního humanitárního práva a páchání válečných zločinů kvůli útokům na civilisty na Ukrajině. Moskva ale navzdory množícím se svědectvím a faktům popírá, že by na civilisty útočila. Americký prezident Joe Biden už dříve označil ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince.  Moskva invazi nazývá „zvláštní vojenskou operací“ a zdůvodnila ji potřebou odzbrojit a „denacifikovat“ svého souseda.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala nejvážnější krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od kubánské krize v roce 1962, kdy se mnoho lidí obávalo, že svět stojí na pokraji jaderné války, podotkl Reuters. Spojené státy a Rusko mají v současné době dohromady ve svých arzenálech přes 90 procent všech jaderných zbraní na světě. (čtk)