Ukrajina se pokouší o ofenzivu. Nejpravděpodobnějším cílem je Cherson

Po delší době stagnace v rusko-ukrajinské válce to vypadá, že se Kyjev pokouší o dlouho očekávanou ofenzivu. „Ukrajinské ozbrojené síly zahájily na mnoha směrech ofenzivu na jihu Ukrajiny,“ citoval v pondělí deník Ukrajinska pravda mluvčí armády Nataliji Humenjukovou. Agentura Unian následně oznámila, že část okupačních jednotek již začala ustupovat. Hlavním cílem protiofenzivy může být strategické město Cherson, které Rusko ovládlo už v prvních dnech války v únoru a březnu.

S blížícím se podzimem a zimou, která přináší špatné počasí, už nemá Ukrajina na akci tolik času. Televizní stanice CNN s odvoláním na dva vysoce postavené americké armádní představitele informovala, že ukrajinská armáda začala podnikat “formovací operace”, které mají připravit bojiště na významný protiútok. Zda k němu dojde a jak bude vypadat, ukáží následující dny. Je možné, že Ukrajina našla skulinu v ruské obraně kolem Chersonu a testuje, jak by zareagoval protivník na větší vojenskou akci.

Právě o tomto městě se v uplynulých týdnech nejvíc mluvilo jako pravděpodobném cíli ofenzivy. Moskva zde tak z obavy před možným postupem Ukrajinců doteď posilovala obranné pozice, její vojáci u Chersonu zakopali v několika liniích. Pro Ukrajince tak nebude lehké je odsud vytlačit, je tu otevřený terén a museli by proti posílenému nepříteli nasadit – a také nepochybně ztratit – hodně vojáků. Stejně jako Rusku přitom i Ukrajině chybí lidská síla. Ztráty v řadách nepřítele se odhadují okolo sedmdesáti tisících mrtvých a zraněných, Ukrajinci čerstvě uvádějí, že přišli o devět tisíc mužů. Reálné číslo ale může být větší.

Nejvíce ztráty zasáhly ukrajinské elitní a skvěle vycvičené týmy, které nesly největší tíhu počáteční ruské agrese. Ukrajina by tak mohla aktuálně k Chersonu vyslat hlavně vojáky bez větších zkušeností a dokončeného výcviku, což by ještě zvýšilo nebezpečí ztrát.

Velké úspěchy ale nemají na kontě ani Rusové. Opakovaně se pokoušeli na různých místech obklíčit ukrajinskou armádu, s výjimkou zničeného Mariupolu u Azovského moře se jim to však nikdy nepodařilo. Silná dělostřelecká palba, jíž Kyjev před dodávkami účinných amerických raketometů HIMARS neměl jak čelit, donutila ukrajinskou armádu k řadě menších stažení, nicméně Rusko těchto zanedbatelných územních zisků dosáhlo za cenu mnoha obětí a vyplýtvání velkého množství munice.

Jak ve své nejnovější analýze vývoje na bojišti napsal profesor válečných studií z londýnské King's College Lawrence Freedman, stále je zjevnější, že Kyjev ani Moskva nedokážou rychle porazit protivníka, proto oba začínají sázet na utahání či „opotřebení“ – a výsledkem může být vleklý konflikt. V něm obě strany sázejí na to, komu dřív dojde motivace, energie, vojáci a zbraně - zkrátka, kdo už nebude mít sílu nebo se mu nevyplatí dál pokračovat. Je ale také možné, že Ukrajina se do velké protiofenzivy nakonec skutečně pustí, což může dynamiku dosavadního průběhu bojů změnit.