Rusko má užitečné idioty, Peking láká akademiky. Co znepokojuje tajnou službu

V čerstvé výroční zprávě BIS, která mapuje aktivity tajné služby za rok 2019, musíme číst hodně mezi řádky, abychom si aspoň částečně domysleli, jakými konkrétními nepřátelskými akcemi je Česko ohroženo. Když se tedy dočteme, že se BIS „ve zvýšené míře zaměřovala mimo jiné na rizikové aktivity týkající se strategických projektů z oblasti energetiky“, je velmi pravděpodobné, že jde především o zájem ruských a čínských investorů dostavět jadernou elektrárnu Dukovany a získat tak kontrolu nad strategickým projektem. A když čteme, že BIS považuje za riziko „zásahy do činnosti regulatorních a dohledových orgánů státu, které směřovaly proti nezávislému výkonu jejich funkce“, je velmi pravděpodobné, že se znepokojuje některými verdikty antimonopolního úřadu.

Ale výroční zpráva BIS není kvízem, kterým bychom se měli bavit. I tentokrát jde o mrazivé čtení, byť méně konkrétní, než v řadě předchozích let. Šokující je třeba odkaz na pokus exportovat z Česka tankové motory pro smrtelně nebezpečný severokorejský totalitní režim. Vůbec pokusy o vývoz zbraní do embargovaných zemí se tentokrát zpráva zabývá víc než obvykle. BIS nejmenuje přímo, ale do tohoto ranku patří bezesporu podíl českých firem na tři roky starém vývozu děl do Ázerbájdžánu. Kanóny jsou dnes prokazatelně nasazeny v probíhající válce o Náhorní Karabach.

Asi nejvíce se očekávalo, jak zpráva bude reportovat o aktivitách ruských a čínských tajných služeb na území Česka. V části věnující se působení ruských tajných služeb nepřináší BIS žádné nové zásadní odhalení, spíše svým popisem ztvrzuje dlouhodobý trend, kterému Česko čelí. Což není žádná selanka. Na zdejším území operují podle BIS všechny tři hlavní ruské tajné služby – kontrarozvědka FSB, rozvědka SVR a vojenská rozvědka GRU. Část z nich pod diplomatickým krytím zaměstnanců ruského velvyslanectví v Praze. Ti se - tvrdí BIS - soustředili na „prosazování ruských zahraničně-politických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR a na propagaci názorů a postojů Kremlu“.

Počty ruských zpravodajských diplomatů jsou víceméně stejné jako v předchozích letech, tedy vysoké. „Účinné omezení jejich činnosti bylo mimořádně obtížné z důvodů dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí ČR a Ruska,“ uvádí BIS. Přeloženo: vláda nechce přistoupit k většímu vypovězení ruských agentů, protože se obává, že Moskva by recipročně poslala domů stejný počet českých diplomatů z Ruska, což by vzhledem k nepoměrně menší české ambasádě v porovnání s tou ruskou mohlo vést k její paralýze.

V tomhle směru jde o tradiční argument české diplomacie - faktem je, že v minulosti se některé jiné země k odvážnějšímu kroku proti Rusku odhodlaly i za cenu přechodného diplomatického diskomfortu. O vypovězení diplomatů (v mnoha případech zároveň špionů) by museli rozhodnout politici, a ti se k tomu nikdy neměli. BIS na druhou stranu  konstatuje útlum kremelské zpravodajské infiltrace zdejší ruskojazyčné komunity. To by mohlo signalizovat, že Rusové roky žijící na zdejším území jsou vůči velmocenské politice ruského prezidenta Vladimira Putina spíše neteční.

Za jistý nový trend lze stále považovat to, že část šiřitelů ruské propagandy - těch, kteří pomáhají uskutečňovat její nátlakové akce - nemusí mít přímé napojení na ruskou státní moc. Může jít o zdejší užitečné idioty, kteří pracují v její prospěch, aniž by byli přímo řízeni a úkolování. Jak ve svých reportážích popsal Respekt, mohou k tomu mít různé důvody: finanční (vydělávají na provozování dezinformačních webů), cítí se frustrováni svým společenským postavením, ale také ideologické, kdy jim konvenuje politika Ruské federace.  Takový trend, píše BIS, považuje služba za „rizikový“. „A to zvláště pokud by se počet takových iniciativních aktérů, jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů, v budoucnosti zvyšoval,“ dodává.

Pokud jde o Čínu, její zpravodajci, diplomaté, členové stranických organizací a další hledali podle BIS v Česku způsoby, jak ovlivňovat veřejné mínění, šířit čínskou propagandu a budovat pozitivní obraz Číny „prostřednictvím otevřeného i skrytého ovlivňování zpráv, šířených zejména různými servery“. „Zpravodajské služby ČLR se v roce 2019 intenzivně angažovaly v akademické sféře. V rámci rozvoje spolupráce s ČLR byly vytvářeny projekty na výměnu studentů a vědeckých pracovníků, otevírání společných výzkumných center, na vzájemnou pomoc při vlastním vědeckém bádání apod. Čeští akademici dostávali četné pozvánky na školení, konference a setkání pořádaná v ČLR, která byla hrazena čínskou stranou,“ píše se ve výroční zprávě. Totiž, pokud se čínské tajné služby snaží naverbovat agenta, nikdy to nedělají v jeho domovské zemi.

Asi nejdůležitější částí výroční zprávy je popis průniku ruských a čínských „státních aktérů“ (hackerů pracujících pro tamní tajné služby) do kybernetické infrastruktury českých státních institucí. Byl zaregistrován opakovaný útok na diplomatické sítě i infrastrukturu ministerstva zahraničí „pravděpodobně ruskými aktéry“.

„V září 2019 získala BIS informaci o průniku pravděpodobně čínské kyberšpionážní skupiny do infrastruktury antivirové společnosti Avast. Na základě podnětu BIS začala firma extenzivně auditovat celou svou vnitřní síť a odhalila závažnou kompromitaci. Spolupráce s BIS umožnila společnosti Avast přijmout rozsáhlá bezpečnostní opatření a v konečném důsledku přispěla k ochraně dat uživatelů,“ píše se ve zprávě.

Je toho vlastně dost. BIS informuje, že sledovala, zda v Česku dojde k pokusu ovlivnit  volby do Evropského parlamentu, připomíná sílu současné dezinformační „alternativní“ scény, která se snaží „posunout konspirační teorie, proruské narativy a protizápadní postoje z okraje mediálního spektra do jeho středu“. Zpráva samozřejmě upozorňuje na pokusy některých firem uzavírat obchody se státem na hranici zákonnosti, lobbismus, který je spíše klientelismem, na pokusy ovlivnit prostřednictvím výhodných právních norem bonusy pro vlivné firmy.

Jak již zaznělo, zpráva BIS je opatrnější než dřívější roky. Možná se představitelé BIS chtějí vyhnout dalšímu veřejnému souboji s Hradem, na jehož aktivity nepřímo dřívější zprávy odkazovaly. Prezident Miloš Zeman a jeho proruské a pročínské okolí se již delší dobu snaží ředitele BIS Michala Koudelky zbavit - a bude záležet na premiérovi, zda ho podrží příští rok, kdy by se mělo rozhodnout o prodloužení jeho kontraktu ve službách státu.