Putinova mobilizace má zastavit porážky ruské armády. Je otázka, jestli vůbec proběhne

Poté, co ruský prezident Vladimir Putin nečekaně zrušil úterní plánované televizní vystoupení, předstoupil ve středu před ruskou veřejnost a oznámil, že vyhlašuje částečnou mobilizaci. Jde o přiznání, že „speciální operace“ ruské armády, jak Putin ruskou agresi na Ukrajině od začátku nazývá, selhala. Od letošního února nedokázala dosáhnout ani jeden ze svých cílů: nejdříve rychlé dobytí Kyjeva, později získání Donbasu. Proto teď ruský prezident plánuje zapojit do války na ruské straně více vojáků.

Do zbraně by měli být povolání všichni záložáci, kteří za sebou mají profesionální vojenskou službu. Částečná mobilizace počíná středou, papírově by se do bojů mohlo nově zapojit tři sta tisíc dalších mužů. Kolik to bude ve skutečnosti, ukážou až následující týdny. Je možné, že mobilizaci může provázet dezerce, ruští vojáci jsou z průběhu dosavadních bojů často demotivováni.

Většina Putinova projevu byla věnována stížnostem, jak Západ usiluje o zničení Ruska a prostřednictvím Ukrajiny proti němu vede nesmiřitelný boj. „Západ překročil všechny hranice,“ řekl Putin a dodal, že lidé na Donbase, v Chersonské a Záporožské oblasti nechtějí žít pod vládou „neonacistického režimu“.

Proto Rusko v řádu několika dní plánuje vyhlášení referend o připojení těchto dočasně okupovaných oblastí. A spěchá s nimi zvlášť poté, co nedávno utrpělo výrazné ztráty během úspěšné ukrajinské protiofenzivy. Moskva se může bát, že její vojenské neúspěchy budou pokračovat - a jednou z cest, jak by tomu mohla zabránit, je odrazování Západu od dalšího vyzbrojování Ukrajiny. Proto Putinův režim mluví o tom, že se nebude bát použít po dokončení úspěšných referend užít jaderných zbraní na jejich ochranu. S tím také počítá ruská vojenská doktrína.

Armádní analytici si to často vykládají právě jako o pokus zastrašování a řada západních politiků již oznámila, že zmanipulovaná referenda nebude akceptovat. „Dovolte mi říci to nahlas a jasně: nikdy je neuznáme. Ukrajina má plné právo vzít si zpět své území. Donbas, Krym, Cherson, to vše je Ukrajina,“ napsala na twitter estonská premiérka Kaja Kallas. Podobně se k věci postavilo i Česko: „Rusko chce ilegálně anektovat další kus Ukrajiny. Svobodné hlasování přitom není schopné uspořádat ani doma. Jde o další flagrantní porušení mezinárodního práva, za které musí Rusko nést následky. Pseudoreferenda nikdy neuznáme,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Vojenská všeobecná mobilizace je nemožná, způsobila by nespokojenost ve společnosti, zejména v městské střední třídě, která je stále zaměřená na přežití,“ vysvětlil ještě před Putinovým vystoupením Respektu Andrej Kolesnikov z ruského think-thanku Carnegie Moscow Centre, proč se domnívá, že Putin nepřikročí k celkové mobilizaci. Ta by mohla být i technicky obtížně proveditelná. Vojenští experti se domnívají, že Rusové nemají vypracovaný mobilizační systém a nemají ani připravené jednotky, kam by odvedení lidé nastoupili. Nemají pro ně zázemí, budovy ani auta. Jejich vycvičení by navíc trvalo tři až pět měsíců, do bojů by tedy nově povolaní vojáci nemohli zasáhnout hned.