Napětí na Ukrajině roste. Moskva ohlásila jaderné cvičení pod osobním dohledem Putina

Lehce úlevná atmosféra, která kolem krize na ukrajinsko-ruské hranici panovala v první polovině týdne, se zásadně změnila. Západ od počátku vyjadřoval skepsi k tvrzení Moskvy, že zahájila stahování svých jednotek. V průběhu týdne se naopak ukázalo, že počet ruských vojáků stoupá. Ve čtvrtek pak Rusko přestalo cokoliv předstírat a předložilo obnovený seznam požadavků. Od té chvíle jde vše od desíti k pěti. V tuto chvíli znějí na Donbasu sirény vyzývající civilní obyvatelstvo k evakuaci a obě strany stupňují své výhružky.

Seznam požadavků, jimiž Moskva podmiňuje odchod vojáků od hranic, je v podstatě totožný s tím, co z ruské strany slýcháme už nějakou dobu. Američtí vojáci mají i s technikou vyklidit Pobaltí a východní i střední Evropu, NATO se má zavázat k zastavení rozšiřování směrem na východ. Západ má přerušit vojenskou podporu Ukrajiny včetně stažení již dodaných zbrojních systémů, Ukrajina má přistoupit na Minské dohody, jež udělují doněcké a luhanské oblasti blíže nespecifikovanou formu autonomie. S její pomocí by pak obě Ruskem ovládané enklávy mohly zásadně ovlivnit chod věcí v Kyjevě - včetně uzavírání mezinárodních smluv.

Pokud je vše právě zmíněné podmínkou pro stažení, pak je jasné, že k němu nemůže dojít. Kreml zároveň opět pohrozil, že pokud nebudou jeho požadavky splněny, bude nucen sáhnout k „opatřením vojensko-technologické povahy“. A páteční vývoj situace tomu odpovídá. Přes noc se vystupňovalo ostřelování na linii oddělující separatisty od ukrajinské armády.

V ruských médiích a na sociálních sítích začal kolovat videozáznam natočený údajně kamerami na hlavách ukrajinských vojáků. Na záběrech není vidět vůbec nic konkrétního, ale míhají se tam záblesky kulek a je slyšet palba. Podle ruské interpretace se jedná o pokus Ukrajinců zaútočit na chemickou továrnu v Gorlovce. Separatisté na východě zároveň oznámili masovou evakuaci civilistů z luhanské a doněcké oblasti do Ruska, údajně kvůli jejich ochraně před údajným útokem Ukrajiny. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba všechna obvinění důrazně popřel.

Ruská strana mezitím oznámila, že v sobotu se bude v oblasti konat rozsáhlé vojenské cvičení, na něž bude osobně dohlížet prezident Vladimir Putin. Jedná se o cvičení „strategických sil“ a ministerstvo potvrdilo, že jeho součástí bude odpálení mezikontinentálních balistických raket a raket s plochou dráhou letu, tedy v praxi jaderných nosičů. Jaderné manévry bude vykonávat také ruské letectvo, cvičení se kromě Putina osobně zúčastní i běloruský prezident Lukašenka.

Na opačné straně začali členové americké administrativy mluvit o tom, že Rusko má v tuto chvíli u hranic již 190 tisíc vojáků, a nikoliv „pouhých“ 150 tisíc, o nichž hovořil americký prezident ještě v průběhu týdně. Joe Biden se chystal na osobní telefonické rozhovory s lídry členských zemí NATO, za další signál stupňování tlaku obou stran pak bylo považováno vystoupení německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbock. V pátek na bezpečnostní konferenci v Mnichově poprvé prohlásila, že Německo je ochotno se vzdát zprovoznění plynovodu Nord Stream II, pokud Rusko na Ukrajinu zaútočí. „My, Německo, jsme připraveni zaplatit vysokou ekonomickou cenu. Proto jsou na stole všechny možnosti včetně plynovodu Nord Stream II,“ řekla doslova ministryně.

Vývoj tak nabral rychlý spád a následující dny a hodiny jsou nevyzpytatelné. Jisté je pouze to, že proti počátku týdne se atmosféra radikálně změnila k horšímu.)