Mzdy rostou, ale inflaci nedoženou. Česko padá do recese

První letošní data o vývoji mezd ukazují, jak ekonomiku začíná ovlivňovat vysoká inflace. Růst mezd se proti loňsku začíná výrazně zvedat. Část firem zjevně zkouší svým lidem inflaci dorovnat, nebo si zaměstnanci dokázali přidání vyjednat. Ani zrychlený růst mezd ale na současné tempo zdražování zdaleka nestačí. Reálně 94 procentům zaměstnanců příjmy klesly.

Výsledkem je to, co se dalo v souvislosti s nejvyšší inflací za třicet let čekat – kupní síla Čechů se snižuje, což nejspíš stáhne ekonomiku koncem roku do recese. A to v kombinaci s vysokou inflací, která do té doby těžko odezní. Vyšší mzdy jí budou spíš udržovat při životě v rámci začarovaného kruhu sílících inflačních očekávání.

Průměrná hrubý měsíční mzda dosáhla podle pravidelného měření Českého statistického úřadu v prvním čtvrtletí 37929 korun. To je o 7,2 procenta víc než před rokem, což je nejvyšší růst od silných předpandemických let 2018–19. Toto přidání ovšem zcela vymazala inflace, která byla ještě vyšší. Reálné mzdy – tedy výdělky po odečtení inflace ukazující skutečnou kupní sílu – naopak v prvním čtvrtletí o 3,6 procenta klesly. „Jedná se o vůbec nejrychlejší meziroční pokles kupní síly mezd od počátku měření v roce 2000. Inflace totiž v prvním čtvrtletí vystoupala na meziročních 11,2 procenta,“ uvádí ekonom Komerční banky Jaromír Gec.

Vysoké nominální zvýšení mezd o 7,2 procenta souviselo mimo jiné s tím, že v některých odvětvích byly loni průměrné výdělky nižší kvůli covidovým uzavírkám a kompenzačním opatřením. Mnozí místo výdělků pobírali ošetřovné nebo nemocenskou v karanténě, což jsou příjmy, které se v mzdové statistice neobjevují. V hotelech a restauracích takto mzdy podle ČSÚ stouply o víc než 11 procent, v bankovnictví o 16 procent. Bez covidového propadu loni by byl růst nyní menší.

Tento efekt bude v dalších čtvrtletích odeznívat, naopak v inflaci se vysoká meziroční čísla teprve projeví. „Vzhledem k dalšímu zrychlení inflace v letošním roce tak ani pokračující růst nominálních mezd, odhadovaný prozatím kolem šesti procent, růst cen nevykompenzuje a reálné mzdy za celý letošní rok poklesnou nejvýrazněji za poslední tři dekády,“ odhaduje Jakub Seidler, ekonom České bankovní asociace.

Pomalu letos rostou mzdy ve státní sféře, kde je nová vláda koncem roku zmrazila kvůli revizi státního rozpočtu. Ve veřejné správě podle ČSÚ stouply nominální platy – tedy před očištěním o inflaci – o dvě procenta, ve školství a zdravotnictví o tři. Reálná kupní síla těchto státních zaměstnanců se tak propadá ještě víc, než kolik ukazuje průměrná mzda.

O zvýšení mezd ve státní sféře usilují odbory, a to ještě letos v rámci chystané vládní revize rozpočtu. Další jednání se vedou právě v úterý, odbory zároveň požadují zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18200 korun. Podmínkou pro zvýšení platů ve státní sféře bude podle ministra práce Mariana Jurečky právě revize rozpočtu, na které se už pracuje.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Respekt minulý týden uvedl, že díky vyšší inflaci bude mít vláda v rozpočtu k dispozici o 15 miliard navíc, které mají sloužit primárně k řešení uprchlické krize a k výplatě mimořádných dávek, jako je pětitisícový příspěvek pro děti a chystaná pomoc s drahými energiemi, ale něco by mohlo zbýt i na platy státních zaměstnanců.

Zvýšení ovšem v porovnání s inflací bude spíš mírné a totéž se patrně bude opakovat i v roce 2023, kdy Stanjurův úřad zatím pro řadu ministerstev plánuje další zmražení výdajů nebo i jejich pokles.