Koronavirus dopadne i na rozpočet, ekonomika zpomalí

Epidemie koronaviru v Číně a v Evropě zjevně nezůstane také bez ekonomických následků. Nové odhady OECD mluví o zpomalení růstu ve světě až na polovinu. Slabší výsledek je třeba čekat i v Česku, což negativně ovlivní státní rozpočet. Nejspíš tak, že vzroste zadlužení a že vláda bude ve větším tlaku při plánování výdajů na příští rok.

„Nemyslím si, že dvě procenta jsou reálná,“ řekla Respektu předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v reakci na otázku, co čekat od nového stanoviska rady plánovaného na středu. Rada funguje jako nezávislý státní orgán pro hodnocení rozpočtové politiky a ekonomických výhledů. S růstem ekonomiky o dvě procenta počítá státní rozpočet na letošní rok. Už v prosinci rozpočtová rada upozorňovala, že tento předpoklad je „zatížen nejistotou“ - a nové hodnocení bude podle Zamrazilové ještě varovnější.

Podobně mluví i další ekonomové. „Že by se měla udělat nějaká korekce, je asi jasné. Už se tím zabývám, totéž - předpokládám - dělají i kolegové a doufám, že i ministerstvo financí,“ uvedl Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank a předseda výboru pro rozpočtové prognózy, orgánu zřízeného zákonem pro poskytování pravidelné odezvy na hlavní rozpočtová čísla.

Státní rozpočet se už za první dva měsíce nečekaně propadl. Na konci února byl ve schodku 27,4 miliardy korun, což je nejhorší dvouměsíční výsledek od rozpadu Československa. Za celý rok se má deficit vejít do 40 miliard. „Z výsledků dvou měsíců nelze samozřejmě dělat dalekosáhlé závěry pro celý rok. Je nicméně pravděpodobné, že vzhledem k oslabování ekonomického růstu je dosažení čtyřicetimiliardového schodku přece jen velmi nejisté,“ poznamenal ekonom ČSOB Petr Dufek.

S koronavirem neměl dosavadní propad rozpočtu mnoho společného, ale v dalších měsících může epidemie zasáhnout státní pokladnu mnoha způsoby. Jednak kvůli neplánovaným výdajům na řešení kalamity. Stát bude navyšovat zásoby zdravotnického materiálu a nejspíš se bude i podílet na úhradě některých ekonomických škod, třeba kvůli zákazu diváků na Světovém poháru v biatlonu. Pro rozpočet v řádu 1500 miliard jde zatím o malicherné položky, nicméně může jich přibývat. Lze čekat i větší výdaje na nemocenskou nebo výpadek příjmů kvůli většímu počtu pracovních neschopností a útlumu ekonomického dění.

Hlavní dopad na rozpočet má však menší perspektiva růstu, jež souvisí s velkou závislostí zdejších firem na vývozu a na vývoji ve světě. Podle nového odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je kvůli koronaviru letos třeba počítat ve světě v základním scénáři s růstem jen 2,4 procenta namísto předchozího odhadu 2,9 procenta. V případě „déle trvajícího a intenzívnějšího šíření koronaviru napříč asijsko-pacifickou oblastí, Evropou a Severní Amerikou“ pak dokonce OECD varuje před zpomalením světové ekonomiky až na 1,5 procenta, tedy skoro na polovinu dosavadního odhadu. Prognóza neobsahuje přesná čísla pro Česko, ale počítá se zpomalením v eurozóně i v Německu. Jak píše Bloomberg, česká ekonomika je nejvíc v Evropě ohrožena výpadky čínské výroby způsobené koronavirem. I proto letos ČR poroste nejpomaleji ze zemí Visegrádu.

Podle Sobíška je navíc pro zdejší situaci důležité, že horší výsledek ekonomiky letos bude znamenat nižší základnu, a pokud se k němu přidá o horší výhled pro další rok, bude to pro sestavování rozpočtu na příští – volební – rok znamenat dvojnásobné napětí. Česká ekonomika už začala zpomalovat loni. Hrubý domácí produkt podle nových zpřesněných čísel Českého statistického úřadu loni stoupl o 2,4 procenta, což je nejméně za posledních šest let. V posledním čtvrtletí růst zpomalil na 1,8 procenta.