Koronavirus je v Česku: Testy zatím potvrdily pět případů nákazy

Laboratorní testy v Česku podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) potvrdily pět případů nákazy novým typem koronaviru. Dvě ženy, které nově přibyly, byly v kontaktu s dřívějšími případy. Celkem bylo v ČR testováno 236 lidí, na 16 výsledků se čeká. První tří případy byly v Česku oznámeny v neděli, všichni nakažení pobývali v rizikových oblastech na severu Itálie. Poslední nově potvrzený případ je žena z Ekvádoru (1999) studující v Miláně. V Česku doprovázela Američanku studující rovněž v Miláně. Byly tu jako turistky. Nákaza koronavirem byla u Američanky potvrzena už v neděli. První test Ekvádorky vyšel jako negativní, onemocnění ukázal až opakovaný test.

Počty lidí v domácí karanténě chtějí hygienici aktualizovat v pátek. Podle ředitelky pražské hygienické stanice Zdenky Jágrové byly podrobně zmapovány kontakty všech nakažených. Obě turistiky přiletěly 24. února z Milána do Vídně, kde byly ubytovány v hotelu. Poté se přesouvaly do Budapešti, Brna a Prahy, kde bydlely v Airbnb. V karanténě jsou podle Jágrové řidič a 18 cestujících z autobusu, kterým dívky jely z Brna do Prahy, dva taxikáři, kteří je vezli do bytu a do nemocnice v Motole, a číšník z restaurace, kde byly na obědě. Byt, kde byly ubytovány, se týden nepronajímá. Všichni nemocní v Česku mají podle ministra mírné nebo žádné příznaky. Kromě jedné nakažené ženy v ústecké Masarykově nemocnici jsou na Bulovce, k jejímu převozu podle Vojtěcha není důvod.

1. Co se ví o prvních třech pacientech? Prvním nemocným je účastník konference v italském Udine, druhým je Američanka, která přiletěla do Prahy z Milána na výlet, a třetím je muž z Ústeckého kraje, který byl s rodinou v Itálii na lyžařské dovolené. První pacient (ročník 1952) byl s hygieniky v kontaktu od středy. Pobýval v domácí karanténě a stýkal se jen s manželkou. Jde o profesora z Technické fakulty České zemědělské univerzity, na konferenci se podle italských úřadů nakazili i další italští účastníci. Muž je hospitalizován na infekční klinice na Bulovce, stejně jako Američanka a muž z Ústí. Američanka v Miláně studuje a do Prahy přicestovala autobusem z Vídně s kamarádkou z Ekvádoru, u níž ale testy vyšly negativně. Proto nyní probíhá zjišťování, kdo z Rakouska cestoval s ní; Američanka pak přišla sama na vyšetření do Motola, kde podle nemocnice vyšetření proběhlo v zabezpečeném režimu, který má zamezit nekontrolovanému šíření infekce. Třetí muž (1976) přijel v pátek z dovolené v menším středisku Auronzo di Cadore v benátské oblasti, rodina zůstává v domácí karanténě. „Nedokážu si vůbec vysvětlit, jak jsem se nakazil, je to pro mě záhadou. Do dvou hodin zpětně jsem si to vůbec nepřipouštěl, přišlo jako mi to shoda okolností. Cítím se jen tak, že mám rýmu, nepřipadám si ani nemocný,“ svěřil se muž České televizi. Čtvrtého, zatím posledního pacienta s pozitivním testem pak ohlásila v pondělí večer Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem. Jde o třiapadesátiletou ženu, která byla na infekční oddělení tamní nemocnice přijata v neděli.  Nakažená žena pobývala v Itálii ve stejném hotelu jako první pozitivní pacient v kraji z Děčína.

2. Jaké riziko z prvních případů plyne? S tím, že nemoc zamíří i do Česka, se vzhledem k situaci v Itálii počítalo. „Systém musel přepokládat, že tu případy budou. Na opatřeních se nic nemění, nedochází zatím k plošným opatřením typu karantenizace lokalit,“ řekl v České televizi náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula, který situaci za stát koordinuje. "Není důvod k obavám. Jsme připraveni,“ prohlásil v neděli premiér Andrej Babiš. U všech tří případů lékaři mapují, s kým byli ve styku a koho mohli nakazit. Dokud se potvrzené případy nákazy omezují jen na lidi, u kterých lze nakažení z ciziny přímo vystopovat, lze podle Ladislava Machaly z infekční kliniky na Bulovce situaci vnímat jako nižší stupeň ohrožení - oproti stavu, kdy by takové dohledání u nových případů už nebylo možné a kdy by se vir šířil nekontrolovaně mezi domácí populací. „Děláme veškerá opatření, aby bylo zabráněno šíření. Hygienici pracují v maximálním pohotovostním režimu,“ prohlásil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Znepokojivě ale zněla poznámka premiéra na adresu toho, jak se po Praze pohybovala nakažená Američanka. „Chci apelovat na hoteliéry i Airbnb, aby prověřovali, kdo u nich bydlí. Nakažená americká studentka bydlela v Airbnb a do motolské nemocnice přišla sama, to je problém,“ uvedl.

3. Jaká opatření stát nyní chystá? Situaci v pondělí projedná Bezpečnostní rada státu na jednání, které bylo naplánováno už v průběhu končícího týdne. Babiš na něm chce navrhnout zákaz letů z Milána a Benátek. Itálie podle něj situaci nezvládla. „Je potřeba si taky říct na Bezpečnostní radě státu, jestli nezakážeme akce většího rozsahu,“ sdělil premiér. Ohrožen by tak mohl být víkendový Světový pohár v biatlonu v Novém Městě na Moravě, kde se očekávalo až sto tisíc návštěvníků. Na testy budou dál posíláni lidé, kteří pociťují příznaky a zároveň pobývali v zasažených oblastech. Doposud šlo o jednotky lidí denně, ale jejich počet kvůli návratu lyžařů z jarních prázdnin může růst. Například v Ústeckém kraji je nyní v domácí karanténě dalších deset lidí, kteří s případem nakaženého lyžaře nijak nesouvisí. „Hlásí se nám spousta lidí, kteří byli v těchto oblastech. Už jsme nějaké domácí karantény dali, budeme v šetření pokračovat dále,“ uvedla pro ČT ředitelka Krajské hygienické stanice v Ústí Lenka Šimůnková. Na testování těch, kdo splňují jen jednu podmínku, kapacity nestačí. Podle Babiše se má testování přesunout z nemocnic přímo k pacientům domů nebo do hotelů.

4. Jaká jsou rizika dalšího šíření? Podle pandemického plánu ČR je nutné počítat s tím, že nemoc typu chřipky, což koronavir je, může v případě pandemie zasáhnout až 30 procent populace. Světová zdravotnická organizace zatím pandemii nevyhlásila, podle náměstka Prymuly už ale koronavir tuto definici – tedy rozsáhlé šíření na více kontinentech – splňuje. Podle týdeníku The Economist lze podle informací, které jsou dosud o chování viru k dispozici, stanovit „hrubý odhad“ – a ten zní, že v zasažených zemích může infekci dostat 25 až 70 procent lidí.

6. Kam až může situace zajít v Česku? Podle ministerstva zdravotnictví bylo minulý týden na specializovaných infekčních odděleních po republice pro pacienty s koronavirem k dispozici 1193 lůžek. To ale v krajním případě nemusí stačit. "Těžký průběh má nemoc asi u 12–15 procent případů. Kdybychom počítali se 100 tisíci nakaženými, je to 12 tisíc lidí na jednotkách intenzivní péče. Už to by byl významný problém, systém na takové počty není dimenzován. Máme rezervní zásoby ventilátorů, máme záložní ECMO (přístroj umožňující dočasně nahradit funkci plic a srdce – pozn. red.), ale jsou to jednotky přístrojů, alespoň u ECMO. Je jasné, že systém v takové situaci všechny případy nemůže zvládnout," uvedl v rozhovoru pro aktuální vydání Respektu náměstek Prymula v reakci na otázku, zda se bojí situace, kterou popisoval zahraniční tisk - kdy zavládne například nedostatek zařízení pro plicní ventilaci a lékaři budou postaveni před obtížnou volbu, komu přístroj dají, a komu ne.

7. Může dojít k uzavírání celých oblastí jako v Itálii? Teoreticky ano, ale zatím to úřady vylučují. Ke karanténním opatřením by stát podle ministra Vojtěcha přistoupil v případě, že by se virus začal po Česku šířit a infikovali se další lidé v řádu desítek či stovek. Při rozsáhlejší epidemii ale už lokální karantény podle Prymuly ztrácejí smysl.

8. Jak má smysl omezit cestování? Kdo se cítí nakažen, nemá nikam jezdit – hlavně ne hromadnou dopravou – a má řešit diagnózu s lékařem po telefonu. Z dovolené v Itálii se turisté vesměs vracejí s tím, že v horských střediscích koronavir nikdo neřeší a vše funguje normálně. České úřady ale dávají najevo ohledně cestování čím dál větší znepokojení, a to hlavně kvůli riziku zavlečení viru po více trasách. „Prosím všechny občany, aby zvážili cestování do oblastí zasažených koronavirem, a pokud to není nezbytně nutné, aby do těchto regionů nejezdili,“ uvádí ministr Vojtěch. Důvodem ke zvážení cesty je podle něj kromě nákazy také to, že turisté mohou v případě vyhlášení dalších karanténních oblastí v cizině uvíznout.

9. Jak se vir šíří po světě? V neděli večer bylo ze světa hlášeno 87470 tisíc nakažených v 68 zemích. Bezmála 80 tisíc případů bylo v Číně, kde už nicméně nových pacientů přibývá výrazně menším tempem než v minulých týdnech, což lékaři hodnotí jako jednu z hlavních nadějí pro další vývoj. Zároveň podle Prymuly lze ve způsobu, jak Čína o svých číslech informuje, najít znepokojivé nesrovnalosti. Skoro polovina nakažených je už ve statistikách vedena vedena i jako vyléčení. Počet obětí se globálně blíží k třem tisícům. Itálie s více než tisíci případy a třicítkou obětí je na seznamu hned třetí po Číně a Severní Koreji. V Německu se během víkendu počet infikovaných zdvojnásobil na 117 případů.

10. Jaké má epidemie další následky? V uplynulém týdnu kvůli viru došlo na světových burzách k panickému výprodeji. To lze brát jednak jako pokus investorů zamezit dalším ztrátám, ale i jako předzvěst těžkostí v reálné ekonomice kvůli zpřetrhání dodavatelských řetězců, omezení cestování nebo kvůli šetření a menšímu nakupování. Omezení výroby v Číně se naopak projevilo výrazným zlepšením kvality vzduchu. Vidina útlumu ekonomiky také obvykle vede k zlevnění ropy. Objevují se odhady, že by její cena mohla spadnout až k 30 dolarům za barel. Podle Economistu nelze vyloučit příchod globální recese.