Hlavu šéfa unijní diplomacie žádají kvůli fiasku v Moskvě i Češi

Pod společným představitelem Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepem Borrellem se rozkývala židle kvůli jeho cestě do Moskvy. Borrell na sebe přivolal ostrou kritiku zejména kvůli výkonu na společné tiskovce s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, na níž se  minulý pátek neohradil proti útokům a ponížení EU ze strany ruského politika.

Skupina 81 europoslanců kvůli tomu napsala dopis předsedkyni Evropské komise, v němž žádají Borrellovu hlavu; dopis podepsalo také osm Čechů. Dvě hodiny v úterý odpoledne  poslanci Borrela kvůli cestě „grilovali“ na plénu europarlamentu. Zjevně podrážděný Borrell ale jakékoli pochybení odmítl a zákonodárce nařkl, že si ve své kritice vymýšlejí.

Je nicméně vysoce pravděpodobné, že unijní šéfdiplomat kritiku přežije, přestože nezvládnutou misi v Moskvě zkritizovala také “jeho”, tedy španělská vláda. Odvolat Borrella může jen zhruba dvoutřetinová většina Evropské rady, jinými slovy lídři členských států, nikoli europoslanci nebo šéfka EK, ačkoli je formálně Borrellovou nadřízenou.

Praktický dopad tak rozruch v Moskvě spíše mít nebude. Dobře však odkryl nezkušenost jižního křídla Evropy s ruskou “vyjednávací” taktikou, na což už při jmenování španělského exministra zahraničí Borrella do jeho stávající funkce před dvěma lety upozorňovali politici ze zemí bývalého východního bloku.

Měl všechny podklady

Borrell se rozhodl jet do Ruska z vlastní iniciativy. Argumentoval tím, že vysoký představitel EU pro zahraniční politiku má už čtyři roky oficiální pozvání do Moskvy a on toho využije k otevření “konstruktivního dialogu” mezi EU a Ruskem. To vše poté, co evropské země zkritizovaly opětovné uvěznění opozičního aktivisty Alexeje Navalného, ale nenašly mezi s sebou shodu pro uvalení nových sankcí na ruský režim.

“Země se rozdělily zhruba na tři skupiny. Pobaltí, Polsko a Česko apelovaly na to, ať Borrell do Moskvy nejezdí. Že jakékoli vstřícnosti Rusko zneužije,” řekl Respektu vysoce postavený zdroj z evropské diplomacie. “Finové, Slováci, Bulhaři a další říkali, ať jede, ale ať má s sebou podklady, co tam přesně říkat. Třetí skupina - Německo, Francie a jižní křídlo - říkala, ať jede, že má jejich důvěru,” dodal diplomat.

Debata proběhla jak na nižších fórech, tak mezi ministry zahraničí sedmadvacítky a dopadlo to tak, že Borrell minulý týden odjel s poměrně rozsáhlými podklady. “Obsahovaly všechno, co se po něm chtělo - včetně návštěvy Alexeje Navalného ve vězení,” řekl Respektu další účastník debaty.

O všechno se také Španěl podle dostupných informací pokusil. Setkal se se zástupci ruské občanské společnosti, kriticky zmiňoval upírání základních lidských práv Rusům a hromadné zatýkání pokojných demonstrantů při nedávných protivládních protestech. Měl se pokusit dostat i přímo k Navalnému, ruská strana mu však nedala povolení; člen jeho týmu se tak mohl potkat jen s Navalného právníkem.

Ani schůzka Borrell - Lavrov nedopadla dobře. Mluvčí Borrella ji popsal jako “velmi vyhrocenou” ze strany Rusů, což je diplomatické krytí pro to, že ruský ministr na svého bývalého kolegu “dvě hodiny řval”, jak to Respektu popsal další zdroj.

Veřejnosti však zůstala schůzka skrytá, na rozdíl od společné páteční tiskové konference. Ta se odehrála přesně v intencích zkušenosti bývalého finského ministra zahraničí a expremiéra Alexandra Stubba, jak ji popsal na Twitteru. “Jsou to vždy dvě předem domluvené otázky a poté cílený vzkaz, často ve formě bodnutí kudlou do zad,” napsal.

Jsem trochu překvapený

A scénář se potvrdil. Josep Borrell tak dostal otázku od novináře prokremelské agentury Sputnik, co si EU myslí o obchodních sankcí na Kubu. Moskva tím nachystala past, aby zazněla kritika amerického embarga a umožnila Lavrovovi zaútočit na Evropu - a Borrell do té pasti naplno spadnul.

“Jsem trochu překvapený, nečekal jsem, že budu v Moskvě mluvit o Kubě,” začal Borrell - a kdyby poté skončil a například dodal, že téma rozhovoru s Lavrovem bylo jiné a Kubu proto nebude komentovat, situace se dala zachránit. Španěl však pokračoval: “Je dobře známo, že EU odmítá americké embargo na Kubu a bude v tom pokračovat tváří v tvář nové americké administrativě,” řekl a ještě to zpečetil: “Očekáváme, že americká vláda nyní změní svojí pozici vůči Kubě.”

Když se pak Borrell vrátil k uvěznění Navalného a pokusu uvalit na Rusko kvůli tomu nové sankce, Lavrovovi to poskytlo nájezd k frontálnímu útoku. “Zvykáme si na to, že také Evropská unie se snaží zavést jednostranná, nelegitimní omezení a vycházíme z předpokladu, že v této fázi je pro nás Evropská unie nespolehlivým partnerem,” řekl ruský ministr. Borrell vedle něho stál, mlčel, jen se usmíval a nijak na Lavrovova slova nereagoval. A to ani poté, co během tiskovky vyšlo najevo, že Rusko hodlá vyhostit tři evropské diplomaty - německého, polského a švédského.

“Takhle to dál opravdu nejde,” zareagoval na situaci europoslanec Alexandr Vondra (ODS), jeden z 81 signatářů dopisu za Borrellovo odvolání. “Způsob, jakým pojal návštěvu Ruska, byl ponižující, dehonestující. Přitom dopředu čelil varování, aby tam teď nejezdil. Kreml se EU vysmál do očí,” dodal Vondra. Kromě něj podepsali výzvu estonského kolegy například Luděk Niedermayer (TOP 09), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), Ondřej Kovařík (za ANO) a další.

Státy EU v reakci na to vyhostili tři ruské diplomaty, šéfka Evropské komise se za Borrella veřejně postavila, s tím že má její “plnou důvěru” - a tady to prozatím skončilo. Věc se bude probírat mezi ministry sedmadvacítky na jejich schůzce 22. února.

“Nejdříve chci slyšet od Josepa Borrella, jaký smysl měla jeho cesta. Do té doby nejsou silové výroky přes média na místě,” sdělil k tomu Respektu šéf české diplomacie Tomáš Petříček. “Na příští schůzce ministrů zahraničí bych rád, abychom diskutovali silnou reakci ze strany EU - obzvlášť když budou evropští diplomaté skutečně vyhoštěni. Cesty EU a Ruska se evidentně nepodařilo sblížit,” dodal Petříček, který byl jedním z nejhlasitějších zastánců nových sankcí po poslední vlně násilností Kremlu proti ruským opozičníkům.