Další sankce EU proti Rusku: Zasažena má být většina bank, ale klíčový SWIFT v odvetě není

Evropští lídři v pátek nad ránem odsouhlasili to, co nazvali „dosud nejtvrdším balíčkem“ sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Sankce mají zasáhnout energetiku, dopravní sektor, obchod a pocítit by je mělo 70 procent bankovního trhu. Nově by také neměli dostat vízum do EU ruští diplomaté a byznysmeni.

Odstřižení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT, což se považuje za nejefektivnější způsob, jak stát vyřadit finančně z provozu, se do sankčního balíku nedostalo. Německo, Itálie a další státy zpochybňovaly účinnost takového kroku, když upozorňovaly, že Rusko v posledních letech pracovalo na alternativním systému, jak se dostat k eurům a dolarům z obchodování.

Za největší překážku zařazení SWIFT na sankční seznam se považuje Německo, které mělo obavy ze své závislosti na ruském plynu. Ruský lídr Vladimir Putin ještě před invazí na Ukrajinu prohlásil, že pokud EU omezí přístup země k systému SWIFT, Rusko zavře kohoutky s plynem do Evropy.

Přes tato selhání označili evropští politici schválené sankce za dobrý krok. „Jde o masivní, přesně cílené sankce, které Rusko tvrdě pocítí,” prohlásila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen, jejíž tým připravoval ekonomickou odvetu Unie ve spolupráci s Američany.

Kromě bank zmínila zákaz vývozu klíčových součástek do ruských rafinérií z Evropy, které jim umožňují modernizaci, anebo embargo na export letadel do Ruska, kdy si kremelský režim 3/4 z nich nakupuje v Americe a v Evropě. „Tyto sankce jsou první krok. Další budou následovat,” řekl po summitu francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země teď předsedá EU.

Spokojený byl i český premiér Petr Fiala, který odvetný balíček označil za „bezprecedentní.” „Všechny země byly pro co nejtvrdší sankce,” zdůraznil Fiala. Ze svého pohledu dodal, že odstřižení Ruska od SWIFT by považoval za „dobrý krok“, ale nechtěl předjímat výsledek stále probíhající debaty. Sankce dostaly ve čtvrtek v noci po sedmi hodinách diskusí politické posvěcení od špiček EU, schvalovat je budou ministři zahraničí v pátek odpoledne a je možné, že seznam ještě dozná změn.

Za vrchol schůzky český premiér označil videokonferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který se lídrům EU přihlásil z bunkru na neznámém místě v Kyjevě a prosil politiky o podporu a pomoc. Fiala připomněl, že Česko už v lednu rozhodlo o dodávce dělostřelecké munice na Ukrajinu. Pomoc nicméně kvůli logistickým překážkám ještě neopustila české vojenské sklady.

„Pošleme také dalších 400 vojáků do Pobaltí na posílení východního křídla NATO. Kam přesně, to dohodneme v rámci aliance,” dodal Fiala.

Volodymyr Zelenskyj se po telefonu se zástupci EU vyznal z frustrace, že Ukrajina se musí ubránit sama a Evropa spoléhá jen na sankce proti Putinovu Rusku. „Když jsem se zeptal (lídrů EU, pozn.red.), kdo bude bojovat s námi, nepřihlásil se nikdo. Když jsem se zeptal, kdo bude garantovat ukrajinský vstup do NATO, nepřihlásil se nikdo. Všichni se bojí,” napsal Zelenskyj z kyjevského bunkru na Twitter.