Dvě německé univerzity pocítily měkkou moc Pekingu

Německé univerzity se právě přesvědčily o úskalích spolupráce s čínskými protějšky. Na naléhání Pekingu bylo totiž na poslední chvíli zrušeno online čtení a představení nové biografie čínského vladaře nazvané “Si Ťin-pching - nejmocnější muž světa”, kterou měly tento týden společně pořádat Konfuciovy instituty při univerzitách v Hannoveru a v Duisburg-Essenu.

Důvodem byl tlak z Číny. Podle známého nakladatelství Piper, které knihu vydává, zrušení akce požadoval přímo čínský generální konzul v Düsseldorfu a šanghajská Univerzita Tchung-ťi, která je čínským partnerem institutu v Hannoveru. Jedna spolupracovnice Konfuciova institutu prý nakladatelům tlak z Pekingu vysvětlila budováním kultu osobnosti kolem prezidenta. “O Si Ťin-pchingovi se už nemůže mluvit jako o normálním člověku, má být nedotknutelný.” Vedení univerzity v Hannoveru označilo zrušení besedy za “neakceptovatelné, zarážející a nepochopitelné” - a nabídlo její konání v prostorách univerzity v jiném termínu.

Autory knihy jsou dva známí němečtí novináři, bývalý šéfredaktor týdeníku Der Spiegel Stefan Aust a čínský zpravodaj týdeníku Stern Adrian Geiges. Deník Financial Times citoval Austa, podle něhož čínský nátlak potvrdil hlavní tezi knihy: a to, že se “čínská diktatura snaží ve světě šířit své hodnoty, kterou jsou namířené proti našim svobodám”. Čínská ambasáda v Německu reagovala slovy, že přednášky na Konfuciových institutech “mají sloužit vzájemným zájmům a musí být plánovány a pořádány na základě zevrubné komunikace mezi partnery. (…) Tvrdě se ohrazujeme proti jakékoliv politizaci akademické a kulturní výměny”.

Kauza tak nasvěcuje právě fungování zhruba dvaceti Konfuciových institutů při německých univerzitách. Jedná se o čínské jazykové a kulturní instituty, které spadají pod pekingské ministerstvo školství. Jsou však částečně financované německými univerzitami, při nichž působí. Instituty mají za cíl přiblížit čínskou perspektivu studentům v jiných částech světa a - jak zní oficiální motivace - “vzájemné porozumění a přátelství”. De facto jsou pokusem Pekingu o posilování své tzv. jemné moci, tedy jakousi čínskou verzí Goethe institutu či British council. Německá kauza, kde se prvně takto veřejně ukázalo podléhání institutů cenzuře, však ukazuje, že když demokracie a autoritáři dělají totéž, není to ve výsledku totéž.

Deník Neue Zürcher Zeitung píše, že Konfuciovy instituty, v jejichž vedení spolupracují němečtí a čínští akademici, přesto nejsou jednoduše prodlouženou rukou Pekingu. V lipské pobočce uvedení téže biografie Si Ťin-pchinga proběhlo zcela normálně, debata v knihovně ve Freiburgu, kterou spolupořádá tamní pobočka institutu, se též konalo podle plánu. Konfuciův institut v Hamburku před sedmi lety dokonce pořádal vzpomínkovou debatu k potlačení masakrů na Náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a o rok později pozval básníka, jehož verše tehdy studenty inspirovaly.

Následně byl však čínský spoluředitel tamního institutu povolán zpět do Pekingu a povaha besed se změnila. Univerzita v Hamburku pak loni spolupráci vypověděla a vysvětlila to poklesem akademické svobody v Číně. Jiné německé univerzity, nejen ty v Hanoveru a Duisburg-Essenu, se nyní dostávají pod rostoucí tlak na obhájení smyslu spolupráce s Konfuciovými instituty - vzhledem k tomu, že domácí i zahraniční vládní zásahy do akademické svobody jsou v rozporu s jejich základními hodnotami.