Čeká Evropu „dokonalá bouře“? K energetické krizi se přidává migrační drama

V globální politice se termínem perfect storm, dokonalá bouře, označuje souběh několika velkých krizí najednou. A dost možná dříme i na evropském horizontu. Kromě ruské války proti Ukrajině, drahých energií a dvouciferné inflace narůstá počet cizinců, kteří se pokoušejí dostat do Evropy přes její „zelenou“ hranici a začít tu nový život. A jedna z cest teď vedla k mimořádně ostré hádce mezi Francií a Itálií.

Nová italská vláda odmítla pustit na svoje území loď Ocean Viking se 234 migranty převážně z Afriky, Sýrie a Afghánistánu na palubě. Loď užívá francouzská nevládní organizace, která z vod Středozemního moře zachraňuje uprchlíky mířící do Evropy. Ocean Viking byla nejblíž italským břehům, požádal proto o vjezd do přístavu - a odpověď byla negativní.

Francouzský ministr vnitra označil postup Itálie za „nepřijatelný“ a „sobecký“ a v reakci na to pařížská vláda oznámila, že odstupuje od dohody převzít 3500 lidí z italských uprchlických táborů na své území. Italská premiérka Giorgia Meloni kontrovala, že Francie Itálii „zradila“.

O co přesně šlo? Po krachu jednání nejprve o povinných uprchlických kvótách v roce 2015 a poté i systému, který by z nárazníkových zemí sňal aspoň část odpovědnosti za příchozí do Evropy, se státy letos v červnu dohodly na dobrovolném mechanismu pomoci. V něm hlásí, jakou mají volnou kapacitu a kolik mohou převzít běženců a vyřídit jejich žádosti o azyl. První úkony ale musí tak jako tak provést nejbližší země EU, což byla v případě Ocean Viking Itálie.

Země to ale neudělala. Šéfka nové, protipřistěhovalecké vlády v Římě, která se ujala funkce před měsícem, prohlásila, že dobrovolná solidarita mezi státy EU nefunguje. Podle Giorgie Meloni čeká na přesídlení v italských táborech osm tisíc lidí a od června jich jiné země převzaly pouze 117. „Itálie nemůže být vstupem do Evropy pro všechny migranty z Afriky,” zdůvodnila, proč odmítla pustit Ocean Viking do italského přístavu.

Loď zamířila k břehům Francie, ta ji přijala - a Paříži se poté na její výzvu přihlásilo jedenáct zemí EU, že část lidí na palubě převezmou. Tato věc je tak - zdá se - vyřešená. Je ale takřka jisté, že obdobná situace se bude opakovat, protože Evropa po letech covidového klidu na migračních trasách čelí vyššímu náporu běženců.

Za prvních devět měsíců roku přišlo do zemí unie téměř 230 tisíc nelegálních migrantů, což je o 70 procent víc než loni za stejné období a nejvíc od roku 2016. Hlavní trasy jsou dvě: po vodě do Itálie a dalších jihoevropských zemí nebo balkánskou trasou do Srbska, Maďarska a přes Rakousko dál do nitra kontinentu.

Předpokládá se, že ještě tento měsíc bude příliv běženců pokračovat kvůli relativně příznivému počasí.  Protože za sedm let debat se státy nebyly s to dohodnout na nějakém novém systému, jak se o uprchlíky podělit, případy se budou řešit ad hoc.

Do věci se nyní vložila Evropská komise a chce navrhnout aspoň nějaký princip sdílené odpovědnosti za lidi vytažené ze Středozemního moře. Podle serveru Politico vyzývá Komise k mimořádné schůzce ministrů vnitra k této otázce, kde by se věc projednala.

Schůzku může svolat jen předsedající stát, což je momentálně Česko. A konkrétně šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN). Zda to udělá, není zatím jasné. Podle informací Respektu je Rakušan pod tlakem jak ze strany Komise, tak několika zemí EU. Rozhodnout by se mělo během tohoto týdne. Na Češích by pak samozřejmě nebylo jen ministry svolat do Bruselu, ale navigovat je také k řešení.

Rakušan se minulý měsíc pokusil vyvést EU ze slepé uličky, když navrhl, co všechno by nemusela dělat nárazníková země pod náporem běženců a jaké úkony a odpovědnosti by mohly převzít další státy. Zachoval princip dobrovolnosti pomoci a ostatní ministři vnitra to vzali jako dobrý podnět k přemýšlení, ke kterému se chtěli vrátit v prosinci. 230 lidí na palubě Ocean Viking a italské „ne” to podle všeho urychlily.

https://www.youtube.com/watch?v=WF6e3v81FBU