Částice zvaná Higgsův boson zažívá další comeback. Fyzici z Evropské laboratoře pro jaderný výzkum (CERN) v úterý oznámili, že stopu existence bosonu zachytily oba hlavní detektory urychlovače LHC. Ani tentokrát však nejsme ještě svědky objevu, definitivní verdikt zazní až příští rok.
Pátrání po Higgsově bosonu, předpovězené, avšak dosud neobjevené částici, připomíná vypouštění rybníku a hledání kapra na jeho dně. Nevíme, jakou má tato částice hmotnost, proto je třeba získat obrovské množství dat a prověřit všechny možnosti. Vědci postupem času vyloučili, že by měl boson nižší hmotnost než 115 GeV (gigaelektronvoltů; jednotka energie používaná v mikrosvětě, vyjadřuje se s ní i hmotnost) a vyšší než 130 GeV. Zbyl úzký interval, už jen malé jezírko na dně rybníka. Nejpravděpodobnější je, že se boson vyskytuje někde kolem 125 GeV. A právě v této malé kaluži se začaly obrysy kapra – Higgsova bosonu – skutečně rýsovat.
V záplavě dalších dat může ovšem signál zmizet, jako se to již několikrát stalo (v této rubrice jsme o tom informovali v létě a před čtrnácti dny). Podle profesora Jiřího Chýly z Fyzikálního ústavu AV ČR je šance, že se tentokrát nález bosonu potvrdí, asi padesátiprocentní. Pokud se tak stane, půjde o jeden z největších objevů za poslední půlstoletí, který zřejmě neujde pozornosti Královské švédské akademie věd udělující Nobelovy ceny. Higgsův boson totiž pomůže vysvětlit, odkud získávají některé částice hmotnost. Jeho nalezením se završí teorie mikrosvěta budovaná řadu desetiletí (viz Respekt 49/11).
Odpovídal tomu i zájem, který úterní seminář vyvolal. Novináři dostali pozvánku do Ženevy s téměř čtrnáctidenním předstihem. Jak stojí v jednom z blogů popisujících (česky) dění přímo na místě, posluchárna, kde se prezentace konaly, se už hodiny předem zaplnila do posledního místečka, sedělo se i na zemi. Přednášky pak potvrdily tušenou, oficiálně však do poslední chvíle utajovanou skutečnost: oba detektory „vidí“ stopy částice v podobné oblasti, v rozmezí 124–125 GeV. „Bylo by od Higgsova bosonu velice laskavé, kdyby se tu skutečně vyskytoval,“ říká Fabiola Gianotti, mluvčí týmu, který pracuje na jednom z obou detektorů.
Zda bude příroda skutečně k vědcům laskavá, nebo naopak mimořádně zlomyslná, by mělo být jasné příští rok v létě, nejpozději zřejmě do vánoc.
(Fotografie ze semináře v CERN naleznete zde. Doporučit lze také velmi srozumitelné vysvětlení v angličtině, které popisuje, jak vědci boson hledají, a líčí nejasnosti kolem pozorovaného signálu.)
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
