0:00
0:00
Zákony politiky26. 7. 20243 minuty

Nadávky a urážky nemají ve státní správě místo, rozhodl soud

Nový etický kodex mluví o větší odpovědnost nadřízených

Autor: ilustrace: Pavel Reisenauer

Čtete jeden z našich pravidelných newsletterů. Přihlaste se k jejich odběru a budou vám chodit do e-mailové schránky. Píšou je pro vás Tomáš Brolík, Pavel Turek, Magdaléna Fajtová, František Trojan, Ondřej Kundra, Jiří Sobota a Silvie Lauder.

Za vulgární vyjadřování a nadávky lze dostat ve státní správě vyhazov. To potvrdil nedávným rozsudkem Nejvyšší správní soud v případě zaměstnanců plzeňské oblastní pobočky Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). O co přesně v kauze šlo? Nadřízení (ředitel pobočky a jeho zástupce) opakovaně a na společných poradách uráželi svoji podřízenou výroky typu „ty ses zbláznila?“, „ona je blbá“, „to se ani nedivím, když to tak zkurvíte“, „zbláznila ses, zbláznila ses úplně?“, „ty jsi cvok“, „ty jsi šílenec“, „jsi na hlavu“, „co to tady blábolíš, do prdele taky“, vícekrát s dovětkem „vole“, jak píše v odůvodnění rozhodnutí NSS. Nadávky směřovaly i vůči dalším podřízeným.

Kárná komise v rámci ČTÚ, jejíž závěry potvrdily později i soudy, takové chování kvalifikovala jako „zvlášť závažné kárné provinění“. Vzápětí na základě tohoto rozhodnutí došlo k odvolání z pozice nadřízeného. Nadávky a další urážlivé chování jsou totiž v rozporu s pravidly, která platí od 1. ledna 2024 v rámci přijatého nového etického kodexu státních zaměstnanců. Státní zaměstnanci na řídících pozicích podle něj mají nejen dohlížet na dodržování etických pravidel podřízenými, ale jít ostatním příkladem (čl. 8).

↓ INZERCE

Do této části případ není na první pohled ničím výjimečný, navíc podobné závěry padly už v minulosti. Hospodářské noviny například popisují, že o místo na ministerstvu vnitra přišel pracovník odboru azylové politiky, který jednu ze svých kolegyň opakovaně tituloval jako „kunda“, „píča“ nebo „neser mě“. Jako hlavní důkaz v kauze ČTÚ však sloužily odposlechy, a to nezákonně pořízené – tedy bez souhlasu nadřízených. Nejvyšší správní soud však namítal, že ačkoli došlo k porušení práva na soukromí, „pozitivní efekt tohoto zásahu z hlediska ochrany veřejného zájmu převažuje nad negativy ve sféře žalobce“. Šlo podle něj o jediný důkaz, který nestojí pouze na tvrzení podřízených, a lze ho proto považovat za objektivní.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Budou kňučet, budou ječet! Ale vy budete mučedníciZobrazit články