Hlupáci si volí prezidenta

V podání českých politiků se přímá volba prezidenta stala noční můrou demokracie. Ne proto, že úřednici na ministerstvu vnitra zkouší vymyslet novou matematiku a jen tak z plezíru vyřazují některé uchazeče z boje o Hrad. Na vině není ani zmatený prováděcí zákon, který umožňuje opsat telefonní seznam a opatřit ho fiktivními podpisy. Vinni jsou nekompetentní politici, kteří si nevšimli, že několik let mluvili o přímé volbě prezidenta a posléze tu přímou volbu fakt schválili.

Pro pořádek: Nechci na Hradě ani Zemana, ani Fischera. Toho prvního kvůli marasmu, co způsobila jeho a Klausova opoziční smlouva, kvůli jeho buranskému stylu chování, Šloufovi, Lukoilu. Toho druhého pro neexistenci názorů na cokoliv, totální servilitu, kterou předvedl za dob panování své úřednické vlády, a pro spojení s mediálním guru Soukupem.

Přestože tito pánové zatím suverénně vedou v průzkumech, poněvadž jako jediní berou kampaň vážně (a mají na ni odkudsi peníze), mnoho lidí je stejného názoru jako já a dalo by půl republiky Německu, pokud by prezidentem mohl být někdo jiný.

Bohužel, parlamentní politické strany se dohodly, že nám zvolení nikoho jiného neumožní.

Iluze volby

Volby prezidenta jsou koncipovány jako přímé. Vyhrát může jen jeden. Všichni ostatní jsou poražení. Základní logika těchto celostátních voleb tkví v nasazení výrazného kandidáta, který je schopen oslovení širokého voličstva, má drajv a touha dělat prezidenta mu sálá z očí. Něco jak v Americe.

Všechny strany věděly, že soupeří s tandemem Zeman-Fischer, a jedinou možností, jak uspět, je probojovat se na místo jednoho z nich do druhého kola. Pokud provedly primitivní úvahu, došlo jim, že šance na průnik do druhého kola existuje jen, pokud se hlasy těch, kteří tento vedoucí tandem odmítají, koncentrují do jednoho kandidáta.

A právě proto udělaly přesný opak. Všechny strany vybraly ze svého nitra tu stejnou osobnost, která usiluje o ty stejné hlasy. ČSSD Dientsbiera, TOP09 Schwarzenberga, ODS Sobotku, KDU-ČSL Roithovou, Zelení Fischerovou. Rozdíly mezi nimi sice nějaké jsou, v porovnání s našim tandemem jsou ale zanedbatelné. Ano, ne všichni by byli ochotni dát hlas některému z těchto pěti stranických kandidátů. Sobotku, který se rozhodl bojovat o voliče Suverenity, bych třeba já volit nemohl.

Je každopádně jasné, že hlasy „nás“ se rozmělní mezi tuto sestavu, plus něco pro Franze. Důvody, proč volit nebo nevolit některého z výše uvedených kandidátů, si dá určitě každý dohromady sám, nicméně pro jistotu: Dientsbiera nevolím proto, že podlézá komunistům, v krajských volbách tahal k moci Vaňhovou, Haška a podobně, nedokázal si sehnat podporu ani ve vlastní straně. Schwarzenberga proto, že se nechal plně osedlat Kalouskem, jeho někdejší elán je ten tam, a jediné, co umí, je tu a tam utrousit „bonmot“. Roithovou, poněvadž je příliš konzervativní a nemá ráda homosexuální svazky, Fischerovou proto, že je politicky naivní. Dientsbiera volím proto, že ho nemají rádi ani u něj ve straně a protože se nebojí zničit komunisty tím, že je přizve k moci. Schwarzenberga proto, že dokáže vycházet s Kalouskem, ještě stále má hodně elánu a hází super bonmoty. Roithovou, poněvadž je konzervativní, což tahle země potřebuje, a Fischerovou proto, že neztratila ideály.

Volič by nejraději ze všeho měl na Hradě Rothovou. Ale nebude ji tam mít. Protože v prvním kole může dostat maximálně 7 – 10 %. Což na průchod do druhého kola – raz dva tři – nestačí!

Voličova morální volba je kontraproduktivní, zbytečná a alibistická a vinu za to tentokrát nenese volič, ale strany, které nasadily několik stejných kandidátů do vzájemné vybíjené.

Volba ruletou

Strany si „spletly“ většinovou volbu prezidenta s poměrnou. Doopravdy nechtějí, aby jejich kandidát uspěl. Domnívají se, že někoho do klání prostě poslat musejí, protože jinak by se řeklo, že se bojí. Z dosažených 7 - 10 % pak budou radostí bez sebe a budou se chvástat, jak je podpora voličů zavazuje, a samy sobě nalhávat, že preference pro jejich kandidáta odrážejí preference strany.

Jistě, je šance, že do doby konání voleb může někdo z kandidátů umřít, vstoupit na nebesa nebo vyhrát Jackpot Sazky, takže mu bude nějaké prezidentování šumák. Ale je to šance slabá.

Jaké je konstruktivní řešení? Z volby odstoupit a dát podporu tomu, kdo má největší šanci našemu zlatému tandemu konkurovat. Imho je to Dientsbier, ale to je jedno, klidně někdo jiný. Pokud se na tom, kdo půjde z kola ven, nezvládnete domluvit argumenty, nabízí se sáhnout po osvědčeném způsobu řešení – ruské ruletě. Náboje platím.

Autorův názor nevyjadřuje názor redakce.