Když jsem připravoval článek o svatováclavských korunovačních klenotech, setkal jsem se s tehdy ještě docentem Martinem C. Putnou. Svatováclavskou tradicí se zabýval a také ji u nás zpopularizoval. Během rozhovoru se zmínil, že už má splněné všechny akademické náležitosti, aby se stal profesorem. Řeší však problém: dekret by mu měl přidat prezident Miloš Zeman, kterého pan docent - kulantně řečeno - nepovažuje za dobrou hlavu státu a úplně si s ním nechce potřásat rukou. Stejně tak ale nechce působit zbytečný rozruch a neví, jak z toho ven. Možná se prý slavnostního ceremoniálu dirigovaného prezidentem nezúčastní…
Putnovo dilema nakonec nečekaně vyřešil sám prezident, byť bez rozruchu se to neobešlo. Stejně jako když se teď rozhodl bez ohledu na pravidla, zvyklosti a názory ostatních vytvořit vládu sobě podřízených figurek, před měsícem ohlásil, že Putnu profesorem prostě nejmenuje. Oficiálně nevysvětlil proč, neoficiálně se mluvilo o transparentu, který nesl na pochodu homosexuálů - ale bylo zjevné, že ve skutečnosti jde hlavně o mstu za to, jak ho Putna během prezidentské kampaně kritizoval.
Co následovalo, si snad ještě každý pamatuje: protesty studentů, akademiků i politiků napříč politickým spektrem; za prezidenta se postavili jenom komunisté. Nakonec se tak zjevil kompromis, že místo prezidenta předá Putnovi profesorský dekret ministr školství Petr Fiala při zvláštním ceremoniálu. Putna tak dosáhl svého, i když za okolností, které mu jistě nebyly příjemné. Svého dosáhl i prezident.
Kdo prohrál, je bohužel ministr školství, který Zemanovi ustoupil. Jistě, bylo by nepříjemné jít do konfrontace s arogantním mstivým prezidentem a nutit ho, aby jednal podle pravidel, jež dodržovali všichni předchůdci (ano, i Václav Klaus).
Zcela určitě by se na ministra snesla i kritika, že celou situaci zbytečně hrotí, protože to už je takový český zvyk. Nakonec se rozladění veřejnosti obrátí proti těm, kdo byli ke konfrontaci donuceni, protože nechtěli ustupovat, a na ty, kdo ji vyvolali, se díváme málem shovívavě.
Petr Fiala však přesto ustupovat neměl. Prostě proto, že ve sporu šlo o víc než o jednoho profesora: jednalo se o situaci, kdy se kontrolovaná moc mění v nekontrolovanou svévoli. Prezident Zeman a všichni další, kdo mají chuť hranice moci posouvat ve svůj prospěch, tak dostali ujištění, že jim to nakonec projde – byť občas za cenu kompromisů.
Úterní speciální ceremoniál ale přinesl i dobrou zprávu. Spolu s Putnou si pro jmenovací dekret přišlo pět dalších profesorů: biolog David Storch (jeho vysvětlení, proč se rozhodl nepřevzít dekret ze Zemanových rukou, publikoval Respekt), lékaři Jan Plzák a Pavla Doležalová a chemici Luděk Bláha a Jana Klánová.
Kromě odvahy (prezident si ta jména určitě zapamatuje) tím prokázali, že si profesorský titul opravdu zaslouží, protože kromě své odbornosti rozumí i otázkám spravedlnosti a svobody. Jejich studentům lze jedině závidět.
Foto: Milan Jaroš
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
