0:00
0:00
Kontext10. 11. 20248 minut

Babišův problém: Toustový chléb s evropskou plombou

Největší dotační případ související s šéfem ANO se posunul ke třem obviněním

A na „tousťák“ si vezmeme dotace. (Babiš při otevření Pekárny Zelená Louka, 2007)
Autor: ČTK / Peška Stanislav

Je to už devět let od chvíle, kdy Pekárna Zelená louka požádala o stamilionovou eurodotaci na (údajně) inovativní linku na toustový chléb za 400 milionů korun. Dceřiná firma Penamu patřila k holdingu Agrofert, který byl tehdy ještě v majetku Andreje Babiše, než ho dva roky nato „uklidil“ do svěřenského fondu. 

„Nový produkt: pocit jemného hedvábného dotyku na rty a tvář, příjemně vláčný, snadné ukousnutí, snadné vytvoření spojitého sousta při žvýkání (až rozplývavý pocit při žvýkání),“ přesvědčovali úředníky z ministerstva průmyslu a obchodu, kteří žádost o nové vybavení pro výrobnu sídlící v Herinku u Prahy posuzovali. Nakonec se však zdá, že bruselský aparát ji tak snadno neskousl: kauza, která měla široký společenský ohlas zejména u kritiků Andreje Babiše, míří podle všeho po mnoha letech k soudu. 

↓ INZERCE

Až po volbách 

Rezort na základě principu předfinancování ze státního rozpočtu peníze Penamu proplatil (Brusel je pak proplácí až po splnění podmínek) a velkopekárna začala lidem „hedvábný dotyk na rty a tvář“ dopřávat. Konkurence – hlavně firma United Bakeries, která později rovněž přistála v holdingu Agrofert – si však stěžovala, že na lince „není nic inovativního“. 

Ve stejné době začali auditoři v Bruselu prověřovat tehdejšího premiéra Babiše kvůli možnému střetu zájmů – během jeho působení ve vládě totiž Agrofert čerpal dotace. Už v průběhu auditu tak kontroloři finanční toky preventivně stopli a mezi „zastavenými“ projekty byl i ten pro Zelenou louku, jak tehdy informoval zpravodajský web iROZHLAS.cz, který se kauze věnoval od začátku.

Závěry unijních auditorů následně daly za pravdu konkurenci. S tím, že „nový produkt“ vlastně není inovativní, ale „pouze kvalitativní úprava produktu, který žadatel – a stejně tak i jeho konkurenti – už vyráběl“. V rozhodnutí vycházeli z různých dokumentů a také ze závěrů tří expertů: vysokoškolského profesora v technickém oboru s více než dvacetiletou praxí a vysokým počtem publikací, odborníka na zemědělství se čtrnáctiletou praxí a vysokoškolského profesora chemie, odborníka na pečení chleba.

Navzdory tomu, že jejich posudky vyzněly celkem jasně, Česko pod Babišovou vládou se závěrům dlouho bránilo a nechalo si vypracovat řadu vlastních posudků. Ale ani ministerstvo průmyslu pod vedením Karla Havlíčka (ANO) Evropskou komisi neobměkčilo – Česko miliony na toustovou linku z unijních fondů nedostalo.

Do další fáze se ale případ posunul a „odšpuntoval“ až deset dní po sněmovních volbách v roce 2021. ANO je prohrálo a ministerstvo začalo miliony od Pekárny Zelená louka vymáhat. Mluvčí ministerstva průmyslu Vojtěch Srnka později pro iROZHLAS.cz vysvětlil, že řízení navazovalo na výsledky auditu ke střetu zájmů. „Bylo nutným formálním krokem navazujícím na audit,“ uvedl.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články