Proč ztrácet čas v Praze, když se můžu vrátit domů?

Fara v Martínkovicích nedaleko Broumova je stará několik set let. Stojí u kostela svatého Jiří a svatého Martina, hned vedle hřbitova, na kterém se dodnes pohřbívá. Fara desítky let chátrala, ale před čtyřmi lety se do ní znovu vrátil život: koupili ji a z Olomouce se do ní přestěhovali manželé Anna a Adam Smékalovi a jejich malý syn Vít. Budovu si postupně opravují – což u památkově chráněné stavby není zrovna jednoduchá práce – a chtějí z ní postupně udělat také místo pro setkávání místní komunity.

„Adam se živí stavitelstvím a věděl, že to zvládneme opravit. Bez toho by se tu samozřejmě žít nedalo,“ říká Anna Smékalová. Když se Smékalovým narodil syn, uvědomili si, že život ve městě jim nepřináší žádné zásadní výhody – alespoň dokud syn nevyroste. „Ano, za deset let to může být třeba jinak, ale to je poměrně dlouhá doba. A život může skončit zítra,“ říká Anna k rozhodnutí, proč se rozhodli odejít z krajského univerzitního města do Martínkovic, vesnice se sotva pěti stovkami obyvatel. Anna pochází z nedalekého Náchoda, v regionu má i rodinu. A přestože město Broumov, se kterým Martínkovice sousedí, o obyvatele dlouhodobě přichází, Smékalovi svého opačného kroku zatím rozhodně nelitují. „Osobně u sebe pozoruji zlepšení kvality života. Ale jsou to těžko měřitelné ukazatele – není to rozhodně občanská vybavenost, nejsou to skvělé pracovní příležitosti. Ale je to v tom prostředí, v komunitě, v hlubokých přátelských vztazích,“ říká Anna.