Trpělivě Prahou před husity

Tahle kniha trochu mate tělem. Monumentální svazek z jedné strany nabízí barvitý pohled na prostor, v němž se během raného středověku, tedy od počátku slovanského osídlení v 6. století do začátku 13. století, formovaly základní obrysy dnešní Prahy. Zároveň jde o výsledek rozsáhlého grantového projektu shrnujícího nedávné archeologické výzkumy na periferii hlavního města, čemuž odpovídá odborná forma publikace: je to čtivo pro poučené čtenáře orientující se v množství tabulek, grafů a odkazů na předcházející literaturu.

Archeologové se do projektu pustili z jednoduchého důvodu. Okraje Prahy dnes zažívají stavební boom, jemuž by mohly padnout za oběť nejstarší památky permanentního osídlení. Pozoruhodné jsou zejména pasáže o nálezech na hradištích v Královicích a Vinoři. První můžeme díky čerstvým sondám datovat až do konce 10. století, kdy zde vznikla masivní hradba a prostor se stal jedním z opěrných bodů Přemyslovců při jejich cestách z Prahy či do Prahy na sídelní hrad. Našel se tu i zbytek kupeckých vah. Ještě zajímavější jsou nálezy z Vinoře. Archeologové identifikovali pozůstatky obří dřevěné halové stavby z 10. století, přičemž soudí, že příbytek měřící skoro deset metrů na šířku a minimálně padesát na délku proměnil zdejší prostor na delší čas na centrum politického a společenského života. V rohu stavby navíc objevili pohřeb mladé dívky, která zřejmě zemřela už před rokem 895. Žena patřící k tehdejší elitě byla na poslední cestu vybavena množstvím šperků a silně kulhala na zdeformovanou levou nohu.

Archeologové nebyli na výzkum dalších oblastí, jako je Liboc, Butovice či Hodkovičky, sami. Kniha je výsledkem mezioborové spolupráce, do níž se zapojili odborníci rekonstruující jídelníček našich předků nebo možné cesty materiálu pro jejich stavební projekty. Písemných zpráv z raného středověku máme minimum. Takže i detail jako nález vůbec nejstaršího zobáku dlaska tlustozobého nám může pomoci pochopit, jak mohl život v krajině předhusitské Prahy vypadat. Přírodní vědci v knize třeba přibližují rozsah odlesnění povltavských břehů kvůli výstavbě formující se zemské metropole, v níž na začátku 13. století stálo už přes 50 kostelů a kaplí.