0:00
0:00
Téma17. 3. 202418 minut

REPORTÁŽ: Jak piloti dronů vedou válku proti Putinovi

Bezpilotní stroje rozhodnou o vítězství

Budoucnost války při přistání. (Cvičiště za Kyjevem)
Autor: Milan Jaroš

Denis Zacharov má dva životy, které se pravidelně střídají. První trvá vždy jeden a půl dne a Zacharov ho stejně jako právě nyní tráví v třípokojovém panelákovém bytě v obci Borová, sedmnáct kilometrů od fronty, kde už řadu měsíců probíhají těžké boje mezi Ukrajinci a Rusy. Snaží se tu většinou pohodlně vyspat, znovu nabrat sílu, má tady k tomu vše, co potřebuje: postel, kuchyň, kde si může uvařit, činky na posilování a dózy s proteiny pro doplnění energie. Vedle nich leží několik útočných dronů, další – průzkumné – jsou zatím v nerozbalených krabicích. Právě ty Zacharov potřebuje ke svému druhému životu, který začne už za pár hodin.

Dneska odpoledne s nimi podnikne tak jako už mnohokrát předtím cestu, kterou dobře zná. Drony naloží do obrněnce, obleče si neprůstřelnou vestu a na záda si přehodí batoh s jídlem na dva a půl dne. Tak dlouho bude bojovat v nedalekých zákopech v nulté linii, odkud bude drony útočit na nepřítele. Když bude mít tak jako dosud štěstí, vrátí se zase za šedesát hodin do svého přechodného útočiště v týlu. A pak zase znovu dokola. Denis Zacharov je voják jako každý jiný, jen jeho ruce se liší. Má je jemné, bez jediného šrámu. Jeho zbraň mu je neopotřebovává. Ale každým dotykem počítače nebo dálkového ovladače mění způsob, jakým lidstvo válčí.

↓ INZERCE

Proto jsem tady

Jestli si může být Zacharov (35) něčím jistý, tak je to fakt, že nikdy přesně neví, jaký úkol na frontě dostane. Může jich být celá škála. Průzkumníci z jeho jednotky třeba při pohybu v terénu zjistí, kde se zrovna nachází nepřítel nebo kde má maskovanou vojenskou techniku, a dají o tom Zacharovovi šifrovanou zprávu. Ten pak navede jeden ze svých útočných dronů na dané místo a shodí na něj výbušniny. Ohledávání krajiny provádí i sám Zacharov, používá k tomu špionážní drony, se kterými krouží nad terénem, v němž hledá nepřátele schované v remízkách, za krajinnými nerovnostmi nebo v zákopech. Ve volných chvílích pak různě poškozené drony opravuje.

„Je to hodně proměnlivá práce, ale vlastně je to i rutina,“ říká Zacharov. Většinou sedí na stoličce ukrytý v zákopu pod zemí a upřeně sleduje monitor notebooku, na který drony přenášejí vše, co svými kamerami snímají. Stačí přitom, aby Zacharov v ne úplně ostrých a jasných záběrech něco přehlédl a pro něj i kolegy kolem to může mít fatální následky. Dronovodiči pracují s jednoduchou statistikou. Ruské ztráty jsou obecně třikrát vyšší než ukrajinské. Tři zabití nebo zranění ruští vojáci znamenají jeden zachráněný ukrajinský život.

 „Dostal jsem jich hodně,“ říká ke své bilanci Zacharov. Ještě ze začátku války pracoval v Kyjevě jako novinář, pak mu nicméně podle jeho slov došlo, že psát o zločinech Rusů už nestačí, že jestli chce svoji zemi ubránit, musí se chopit zbraně i on. „Vítězství je v mých rukách, proto jsem tady,“ říká.

Nejdřív absolvoval základní výcvik a pak jeho velitel rozhodl, že bude v jeho jednotce pracovat s drony. Následovalo specializované školení a po něm Zacharov začal „létat“. S drony vystřídal různá místa, bojoval s nimi mimo jiné u donbaského Vuhledaru, kde i díky bezpilotníkům ztratili Rusové hodně tanků. Později byl převelen blíže k druhému největšímu ukrajinskému městu Charkovu, Rusové se tam snaží intenzivně prolomit ukrajinskou obranu poté, co Ukrajinci oblast během své úspěšné ofenzivy před rokem a půl osvobodili.

Jednou ze znovudobytých obcí byla i původně sedmitisícová Borová, kam byli Ukrajinci před válkou zvyklí se jezdit rekreovat. Ne přímo do města, ale do zdejší krajiny u temně modré řeky Oskil s hlubokými borovými lesy v jejím okolí. Rádi tu rybařili, koupali se, relaxovali. Dnes nic takového není možné, Rusové dali do lesů miny, především se však kvůli blízkosti fronty proměnila sama Borová na město plné ukrajinských vojáků. Polovina obyvatel odsud odjela, někteří do většího bezpečí dále od fronty, další – jako například původní obyvatelé Zacharovova současného bytu – na druhou stranu barikády do Ruska. „Byli to kolaboranti, a když jsme Borovou znovu osvobodili, odešli s nepřítelem,“ říká Zacharov, do jehož řeči se pravidelně ozývají výbuchy a dunění z fronty. „Tady v bytě to není bezpečnější než v improvizovaných kasárnách, které tu také jsou. Rozhodně je to tu ale pohodlnější,“ doplňuje ke svému útočišti.

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Amerika po bitvěZobrazit články