Šéfka Národní galerie v Praze (NGP) Alicja Knast pravidelně upozorňuje na fakt, že její instituce je silně podfinancovaná. Chybějí jí peníze na nákupy umění, na údržbu budov a, jak se v posledních měsících ukazuje, i na výstavy, kterých v galerii dramaticky ubylo. Nemůžeme pochopitelně vědět, co všechno generální ředitelka dělá pro to, aby rozpočet navýšila. Do jejího vyjednávání s ministrem kultury a dalšími politiky nevidíme, jak ale ukazuje nyní odhalený příběh jejího předchůdce Jiřího Fajta, představovat si klidně můžeme ledasco.
Jak se dočtete na stranách 40-44, NGP získala v roce 2017 od poslanců mimořádnou, více než třicetimilionovou dotaci. Fajt ji potřeboval na akvizice současného umění a na opravy Anežského kláštera. Částku u politiků prolobboval skrz soukromého galeristu Jana Třeštíka a tehdejšího prvního místopředsedu ANO Jaroslava Faltýnka, který měl dobré vztahy se členy hospodářského a kulturního výboru. Až potud by na věci nebylo nic podivného. Jenže Faltýnek svůj vliv nepoužil jen tak pro nic za nic.
Po NGP měl na oplátku za svou podporu chtít, aby mu udělala výstavu jeho abstraktních obrazů. A když Fajt tuto „prostislužbu“ – naprosto správně – odmítl, dočkal se Faltýnek své výstavy a aukce (mimořádně úspěšné) alespoň u Třeštíka, kam mu zase na oplátku přivedl novou sběratelskou klientelu. Šéf národní instituce tedy z akce vyšel bez poskvrny. Přesto pomohl Třeštíkovi svou účastí v jeho zákulisní hře stvrdit pověst obchodníka, jenž u nás dokáže výhodně propojovat a ovlivňovat svět vysokého umění, byznysu a politiky.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu